Rozhovor s prezidentem KVL ČR

Rozhovor s prezidentem KVL ČR

Po setkání předsedů okresních sdružení Komory veterinárních lékařů České republiky jsme položili několik otázek prezidentovi Komory veterinárních lékařů ČR MVDr. Karlu Danielovi.

Můžete prosím pojmenovat některé problémy českých veterinářů v souvislosti s touto akcí?

Jedná se například o slabou informovanost chovatelů v některých oblastech, jinde nerespektování zákaznických vazeb při zadávání zakázky pro vakcinaci určitých chovů, je to fixace ceny, která nebere ohled na rozdíly mezi velkým a malým chovatelem či vazným nebo pastevním odchovem, a je to také trochu neobvyklý způsob distribuce vakcinační látky, přinášející specifické problémy.

Kde je největší problém?

Z hlediska úspěšnosti akce je to pravděpodobně velké množství neregistrovaných zvířat – především ovcí.

Z hlediska praktických veterinářů je to architektura celé akce, která přináší řadu třecích ploch na styku státního a soukromého sektoru.

Z hlediska státních veterinářů? To je otázka na ředitele Státních veterinárních správ. Podle mého názoru spočívá ve váhání a posléze v rychlosti, s jakou byla celá akce nakonec spuštěna.

Jak Komora veterinárních lékařů České republiky tyto problémy řeší?

Smlouvy o vakcinaci proti bluetongue uzavírají s Krajskými veterinárními správami jednotliví soukromí veterinární lékaři. Jejich vztahy jsou podle oblastí či krajů od velmi dobrých až po chladné či napjaté. Komora má svoje možnosti celkem omezené na jednání s vedením Státní veterinární správy na straně jedné a na svoji snahu přenášet tam aktuální připomínky kolegů z terénu na straně druhé. Snažíme se pojmenovat problémy vlastních členů a pokud možno nabízet východiska. A samozřejmě obrušovat hrany, pokud se vztahy na straně státu či kolegů v okresních sdruženích Komory vyhrotí.

Jste spokojen se závěry společného jednání předsedů okresních sdružení a představiteli Státní veterinární správy České republiky?

Marně přemýšlím, které to byly. Pravděpodobně jediný – „Jedeme dál, protože musíme“. Nicméně pevně věřím, že příspěvky předsedů okresních sdružení byly vedením Státní veterinární správy zaznamenány a reálné požadavky či námitky bude Státní veterinární správa reflektovat.

Děkujeme za rozhovor.