Lubomír Hošek Pozměňující návrhy KVL ČR ke sněmovnímu tisku 362 (vládní návrh občanského zákoníku)
Materiál KVL pro občanský zákoník – porovnání připomínek: Občanské sdružení SOS Komora veterinárních lékařů ČR – (dále jen KVL) VLÁDNÍ NÁVRH OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU – SNĚMOVNÍ TISK 362/0 1. Živé zvíře není věc. Ustanovení o věcech se na zvíře použijí přiměřeně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze živého tvora. SOS (1): Živé zvíře je živý tvor, právně věc zvláštního druhu. Živé zvíře není subjektem práv a povinností. Ustanovení o věcech se na zvíře použijí ve všech případech, ve kterých pro zvíře neplatí odchylná právní úprava a neodporuje to jeho povaze živého tvora. (2) Základní pojmy a) zvíře (živočich) – specifi kace šíře pojmu b) volně žijící zvíře KVL (1) Zvíře je v rovině individuální a etické živým tvorem, zatímco v právní rovině je zvíře věcí, se zvláštními požadavky na zacházení vymezenými welfare legislativou a s omezenou právní subjektivitou (je obchodovatelné, neručí za způsobené škody atd.). Odůvodnění: Pozitivní defi nice je praktická pro výklad a nebude v rozporu s trestním zákoníkem, který zvíře považuje za věc. Samotné konstatování, že zvíře není věc bez dalšího upřesnění, by zhoršilo podmínky ochrany zvířat a také přineslo řadu výkladových problémů. SOS Proto považujeme za vhodnější používání následujících pojmů:
§ 1006 (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. SOS Vzhledem k tomu, že zvíře na cizím pozemku může mít podobně negativní dopad jako uvedené imise, navrhujeme doplnění § 1006 o zákaz vnikání zvířat na cizí pozemek například větou: „Vlastník nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na pozemky jiných vlastníků, pokud to není obvyklé místním poměrům.“ KVL Přiklání se k názoru dodatku SOS. Dává právní základ pro vytváření dobrých sousedských vztahů. 3. VSTUP NA CIZÍ POZEMEK ZA ÚČELEM VYHLEDÁNÍ VĚCI NEBO ODCHYTU ZVÍŘETE § 1007 (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. (2) Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. SOS Ustanovení odst. 1 je nutné doplnit o: (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Vlastník věci není oprávněn vstoupit na pozemek bez předchozího souhlasu vlastníka pozemku, s výjimkou případu, kdy by zdržení mohlo vést k zániku věci nebo úhynu zvířete. Za stejných podmínek může vlastník zvířete nebo roje včel zvíře nebo roj včel vyhledat a odchytit; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. (2) KVL § 1007 (1) Nachází-li se na cizím pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu vlastníku věci; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc vyhledat a odnést. Vlastník věci není oprávněn vstoupit na pozemek bez předchozího souhlasu vlastníka pozemku, s výjimkou případu, kdy by zdržení mohlo vést k zániku věci nebo úhynu zvířete. Za stejných podmínek může vlastník zvířete nebo roje včel zvíře nebo roj včel vyhledat a odchytit. (2) Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. Odůvodnění: Považujeme za nutné doplnit, že vlastník věci není oprávněn vstoupit na pozemek bez předchozího souhlasu vlastníka pozemku. V opačném případě by stačilo hodit cokoli přes plot nebo záměrně vpustit zvíře, jako právní záminku ke vstupu na cizí pozemek, kde by mohl např. páchat i trestnou činnost. 4. ŠKODA ZPŮSOBENÁ ZVÍŘETEM NA CIZÍM POZEMKU § 1008 Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody. SOS Žádáme o doplnění odstavce o větu: „Pokud vlastník zastihne na svém pozemku zvíře, které mu působí škodu, nesmí zvíře zadržet a musí jej bezodkladně vydat. Pokud nebude odškodněn bez prodlení, má právo na sepsání a zdokumentování škody, kterou je povinen potvrdit i majitel zvířete. Právo na náhradu škody může vlastník pozemku uplatnit na základě tohoto písemného podkladu. KVL Doporučujeme vládní návrh. Možnost zadržet zvíře je mnohdy jedinou pákou na „úředně nemajetné“ a malou možností pro alespoň nějakou kompenzaci škody. Pomůže v případě za neplacení veterinárních úkonů. 5. VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVÍŘE, VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVÍŘE CHOVANÉ V ZAJETÍ A JEHO ÚNIK § 1039 (1) Divoké zvíře je bez pána, dokud žije na svobodě. (2) Zajaté zvíře se stane zvířetem bez pána, jakmile získá svobodu a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nestíhá nebo nehledá ve snaze je znovu zajmout. Takové zvíře se však zvířetem bez pána nestane, je-li označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit. § 1040 (1) Zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá a které se ani samo k vlastníkovi v přiměřené době nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání, se stává zvířetem bez pána a smí si je přivlastnit na soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statku pak kdokoli. Platí, že přiměřenou dobou pro návrat zvířete k vlastníkovi je doba šesti týdnů. (2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li zvíře označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit. SOS Žádáme vypuštění § 1040 a uvedení § 1039 v následujícím znění: § 1039 (1) Volně žijící zvíře nikomu nepatří, dokud žije volně v přírodě ve svém přirozeném prostředí. (2) Volně žijící zvíře chované v zajetí přestane někomu patřit, jakmile je vypuštěno zpět do přírody, nebo unikne z prostor, které jsou určeny k jeho chovu, a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nehledá ve snaze je znovu odchytit. Takové zvíře však nepřestane někomu patřit, je-li označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit.“ KVL: § 1039 (1) Volně žijící zvíře nikomu nepatří, dokud žije volně v přírodě ve svém přirozeném prostředí. (2) Volně žijící zvíře chované v zajetí přestane někomu patřit, jakmile je vypuštěno zpět do přírody, nebo unikne z prostor, které jsou určeny k jeho chovu, a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nehledá ve snaze je znovu odchytit. Takové zvíře však nepřestane někomu patřit, je-li označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit. Odůvodnění: Nahrazení termínu „divoké zvíře“ podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Totéž platí i o termínu „zajaté zvíře“. § 1040 Zrušit oba odstavce bez náhrady. Odůvodnění: Termín „zkrocené zvíře“ není používán. Dochází k odstranění možného vyvlastnění bez náhrady a nedorozumění okolo počítání lhůty. Také doba šesti týdnů je v rozporu s následujícími paragrafy, které umožňují osvojení zvířete novým majitelem. § 1041 Zvíře v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není. SOS Žádáme o úpravu do tvaru: § 1041 „Zvíře v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, není zvířetem, které nikomu nepatří.“ KVL § 1041 Zvíře v zoologické zahradě a cirkusu je zvíře v zájmovém chovu, ryba vysazená v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, je hospodářské zvíře. Odůvodnění: I zvířata v cirkusovém prostředí mají svého majitele a většinou se jedná o ochočená volně žijící zvířata, která podléhají různým stupňům ochrany. Dále zvíře v zoologické zahradě patří do kategorie zvířat v zájmovém chovu nebo ochočené volně žijící zvíře a ryba v rybníku nebo podobném zařízení do kategorie hospodářské zvíře. Alternativním návrhem je paragraf 1041 zcela vypustit. 7. OPUŠTĚNÍ – PŘIVLASTNĚNÍ § 1042 (1) Věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří. (2) Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věci po dobu tří let, má se za to, že ji opustil. Byla-li movitá věc nepatrné hodnoty zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez dalšího; jedná-li se o movitou věc vyšší hodnoty, považuje se za opuštěnou po uplynutí šesti měsíců. (3) Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. § 1043 Přivlastnil-li si někdo opuštěnou věc zapsanou ve veřejném seznamu, může se domáhat, aby byl stav zápisů uveden do souladu se skutečným právním stavem. Navrhujeme včlenit § 1043 do § 1042 jako odst. 4 . ve znění: „(4) Přivlastnil-li si někdo opuštěnou věc zapsanou ve veřejném seznamu, může se domáhat, aby byl stav zápisů uveden do souladu se skutečným právním stavem teprve po souhlasu původního vlastníka, který se vlastnictví vzdal.“ Uvolněný § 1043 navrhujeme věnovat problematice opuštěných zvířat, a sice v následujícím znění s variantou v závorce: § 1043 (1) Zvíře, které vlastník opustil, protože ho nechce jako své chovat, se okamžikem opuštění stává majetkem obce (státu), na jejímž území k opuštění zvířete došlo. To platí i v případě, jedná-li o opuštěné zvíře, které je trvale označeno prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifi kací čipem. (2) Obec (stát) je povinna (povinen) zabezpečit péči o opuštěné zvíře. Obec může zabezpečit péči o opuštěné zvíře jeho umístěním do útulku nebo jiným vhodným způsobem. (3) Pokud je původní vlastník zjistitelný, je povinen přispívat na zabezpečení péče o opuštěné zvíře. KVL § 1043 Nahradit § 1043 a věnovat ho problematice opuštěných zvířat, a sice v následujícím znění s variantou v závorce: (1) Zvíře, které vlastník opustil, protože ho nechce jako své chovat, se okamžikem opuštění stává majetkem obce (státu), na jejímž území k opuštění zvířete došlo. To platí i v případě, jedná-li se o opuštěné zvíře, které je trvale označeno prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifi kací čipem (elektronickým identifi kátorem). (2) Obec (stát) je povinna (povinen) zabezpečit péči o opuštěné zvíře. Obec může zabezpečit péči o opuštěné zvíře jeho umístěním do útulku nebo jiným vhodným způsobem. (3) Pokud je původní vlastník zjistitelný, je povinen přispívat na zabezpečení péče o opuštěné zvíře. Odůvodnění : Navržená právní úprava zcela nedostatečně upravuje, jak to bude s opuštěnými zvířaty. Kdo se o ně postará? Není možné, aby opuštěná zvířata nikomu nepatřila. V takovém případě by nikdo neměl povinnost se o ně postarat. Vlastní návrh občanského zákoníku v § 1002 stanoví lhůtu kratší, tedy lhůtu 2 měsíců – je vhodné ji zobecnit na všechna zvířata. 8. NÁLEZ § 1045 (1) Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. (2) Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nemá-li věc jen nepatrnou hodnotu, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem. SOS Žádáme na konec odstavce 2 v § 1045 doplnit tuto větu: „V případě nálezu zvířete je nálezce povinen oznámit nález obci vždy, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří dnů od nálezu zvířete“. KVL příklon k SOS formulaci § 1046 (1) Obec vyhlásí nález obvyklým způsobem. (2) Nepřihlásí-li se v přiměřené době ten, kdo věc ztratil, a má-li ztracená věc značnou hodnotu, učiní obec vhodné opatření, aby nález vešel v širší známost. SOS Žádáme toto znění § 1046 odstavce 2: „Nepřihlásí-li se v přiměřené době ten, kdo věc nebo zvíře ztratil, a má-li ztracená věc značnou hodnotu nebo se jedná o zvíře, učiní obec vhodné opatření, aby nález vešel v širší známost.“ KVL – doporučuje navrhované znění neměnit Odůvodnění: Návrh SOS zvyšuje nároky na obec a zvyšuje byrokracii při hledání ztracených zvířat. § 1048 Věc nebo výtěžek za ni stržený vydá obec včetně plodů a užitků a po odečtení nákladů a nálezného tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu. SOS Doporučujeme doplnit na konec § 1048 větu: „Pokud není odečtení nákladů a nálezného možné, je ten, kdo věc ztratil, nebo vlastník povinen uhradit náklady spojené se zajištěním péče o věc a nálezné.“ KVL § 1048 Věc, nebo výtěžek za ní stržený, vydá obec včetně plodů a užitků a po odečtení nákladů a nálezného tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení nálezu. Pokud není odečtení nákladů a nálezného možné, je ten, kdo věc ztratil, nebo vlastník povinen uhradit náklady spojené se zajištěním péče o věc a nálezné. Odůvodnění: Ustanovení hovoří o „odečtení nákladů a nálezného“. V případě, že se nejedná o peníze, není ale možné u vrácené věci nebo zvířete odečítání fyzicky provádět. Proto doporučujeme doplnit úpravu pro případ, že si vlastník bere zpět svoji věc.
SOS Žádáme tuto formulaci § 1052 s variantou v závorce: (1) Je-li nalezeno toulavé zvíře a nepřihlásí- li se o ně vlastník do šesti měsíců od vyhlášení nálezu obcí (státem), nabude nálezce ke zvířeti vlastnické právo. (2) Je-li nalezeno toulavé zvíře, které je trvale označeno prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifi kací čipem, je obec (stát) povinna (povinen) vyhledat vlastníka zvířete a informovat ho o nálezu zvířete. (3) Prohlásí-li nálezce obci (státu), že zvíře nabýt nechce, je obec (stát) povinna (povinen) zabezpečit péči o zvíře. Obec (stát) může zabezpečit péči o zvíře jeho umístěním do útulku nebo jiným vhodným způsobem. Jestliže se vlastník nepřihlásí o zvíře, které je v péči obce (státu), do šesti měsíců od vyhlášení nálezu obcí (státem), nabude obec (stát) ke zvířeti vlastnické právo. (4) Jestliže nálezce nebo jiná osoba, zejména odchytová služba, předá toulavé zvíře do útulku pro zvířata, je útulek povinen bezodkladně informovat obec (stát) o umístění zvířete do útulku. Je-li zvíře umístěno do útulku pro zvířata, může obec (stát) převést vlastnické právo ke zvířeti na útulek pro zvířata se souhlasem tohoto útulku, pokud se o ně vlastník nepřihlásí do šesti měsíců ode dne, kdy bylo zvíře do útulku pro zvířata předáno; byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete do útulku pro zvířata, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu. (5) Ustanovení § 1051 až § 1053, § 1048, § 1049, § 1053 až § 1055 platí pro nález zvířete obdobně.“ KVL: § 1052: (1) Nálezce zvířete zjevně určeného k zájmovému chovu, nebo hospodářského zvířete, nepřihlásí-li se jeho vlastník do dvou měsíců od řádného vyhlášení obecním úřadem, se stává jeho vlastníkem a nabude k němu vlastnické právo. (2) Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře obecnímu útulku (provozujícímu i odchytovou službu) nebo soukromé či právnické osobě, může toto zařízení (tato osoba) se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do dvou měsíců ode dne, kdy jí zvíře bylo svěřeno. Došlo-li k vyhlášení nálezu až po předání zvířete do útulku, počne lhůta běžet dnem vyhlášení nálezu. Odůvodnění: Návrh řeší reálné povinnosti obce. 13. PRÁVO CHOVAT ZVÍŘE V BYTĚ § 2234 Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli. SOS Navrhujeme do § 2234 doplnit odst. 2 tohoto znění: „(2) Vlastník bytu má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí tyto náklady vlastník zvířete.“ KVL § 2234 Odstavec 2 by měl znít takto: (2)Vlastník bytu má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí tyto náklady vlastník zvířete. Odůvodnění: Doporučujeme stanovit pravidla, která platí pro nájemníka, obdobně také pro vlastníka bytu. Otázkou zůstává, zda neponechat majiteli domu právo zákazu chovu zvířat ve vlastním domě. 14. KRAJNÍ NOUZE § 2876 Krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající. SOS Žádáme doplnění § 2876 o odst. 2 tohoto znění: „Kdo odvrací přímo hrozící nebezpečí újmy na zdraví nebo životě zvířete, není povinen k náhradě škody na majetku tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jiným způsobem. Přitom cena škody na majetku vzhledem k ceně zvířete není rozhodující. Zachránce se musí snažit způsobit škodu co nejmenšího rozsahu. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající. “ KVL – podpora návrhu SOS Odůvodnění: Etický vztah ke zvířatům. Návrh (1) je pro normálního člověka tak nesrozumitelný, že je lepší přidat jasnou novou formulaci do (2), nebo přeformulovat (1). Dosud platí, že při záchraně života zvířete (věci) se poměřuje odhadovaná cena zvířete se škodou, kterou by zachránce svým zásahem způsobil. Život zvířete a jeho utrpení by neměly být hodnoceny například cenou rozbitého okna u automobilu.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
