Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Setkání na Státní veterinární správě

  Z činnosti komory

Jan Bernardy, Karel Daniel, Luboš Borkovec

Vzájemné informování se o dotacích, vzdělávání, kongresu WVC 2013 a mnohém dalším

 

Praha, SVS byla 1. 2. 2013 místem společného jednání mezi KVL ČR (prezident Jan Bernardy, Karel Daniel, Luboš Borkovec) a SVS (ústřední ředitel SVS ČR Doc. Malena, Mg. Souček a MVDr. Šatrán).

Prezident Jan Bernardy představil doc. Malenovi nové složení představenstva, Dr. Karel Daniel s ním pak upřesňoval konkrétní spolupráci při pořádání Světového veterinárního kongresu WVA v Praze v r.2013.

Průběh Národního ozdravovacího programu od IBR v České republice, do kterého se intenzivně zapojilo mnoho praktických veterinárních lékařů se, co se týče fi nančních dotací, blíží ke svému konci. Proto jsme se informovali, zda a jakým způsobem uvažuje ministerstvo zemědělství o pokračovaní dotovaných programů při ozdravování od infekčních chorob, např. v našich chovech prasat. Dosud sice probíhají dotace na některé vakcinace v chovech prasat, ovšem nedošlo prozatím k dohodě na ozdravovacím programu s jasně zacíleným efektem těchto očkování.

Pro naše členy z toho vyplývá nebezpečí omezení kompetence naší komory

Tedy v tomto smyslu ani prozatím není v chovech prasat jasná poptávka po nové odborné veterinární aktivitě soukromých veterinárních lékařů.

Prezident Jan Bernardy dále upozornil ústředního ředitele, že se na půdě veterinární komory nově projednává potřeba zakotvit do komorové legislativy pojem veterinární právnické osoby (dosud jen fyzická osoba privátního veterinárního lékaře). To bude patrně vyžadovat otevřít komorový zákon k novelizaci. Pro naše členy z toho vyplývá nebezpečí omezení kompetence naší Komory.

Když nejsme s novelizací našeho komorového zákona v žádném vládním programu, má tedy smysl o tom uvažovat – ovšem jen přes resortního ministra Bendla (prostřednictvím JUDr. Urfuse, ved. legisl. odboru ministerstva zemědělství).

 

Pak je už jen nebezpečná cesta poslaneckého nebo senátorského návrhu. S další možnou senátorskou, respektive poslaneckou tvořivostí ve prospěch chovatelských lobby máme ovšem neblahé zkušenosti, a to velmi často v neprospěch našich kompetencí.

Další vzdělávání privátních veterinárních lékařů z hlediska SVS je slovy ústředního ředitele SVS ČR doc. Maleny potřebné, protože znalosti privátních veterinárních lékařů jsou mnohdy nedostatečné zejména v oblasti veterinární legislativy.

 
Jan Bernardy, Karel Daniel, Luboš Borkovec