MVDr. Ondřej Rychlík Kulatá výročí jsou holt kulatá. Příští rok nás čeká také.
Fakulta byla opakovaně úspěšně hodnocena mezinárodní evaluační komisí, a proto je FVL zařazena na prestižním seznamu evropských veterinárních fakult splňujících všechna náročná mezinárodní kritéria. Výuka ve studijním programu Veterinární lékařství je realizována v českém a anglickém jazyce. Na fakultě studují vedle studentů z Česka také studenti ze Slovenska, Izraele, Švédska, Norska, Německa, Kypru, Velké Británie, USA, Libanonu a dalších zemí. Prof. Nečas nás pak seznámil se svými plány na další rozvoj fakulty. Ze strany Komory jsem poděkoval za pozvání, pogratuloval jménem celé KVL ČR fakultě k narozeninám a poté jsme přešli k diskusi, která i přes slavnostní ráz celému setkání dominovala.
Prof. Nečas upozornil na poslední velkou investici na FVL – otevření nového pavilonu kliniky chorob prasat, který nese jméno prof. Dražana. Dr. Daniel k věci vyslovil jménem celého představenstva přání, aby obrovské investice, které se ve škole realizovaly, realizují a realizovat budou, byly opravdu ku prospěchu vzdělávání a nestaly se jen zbytečně utracenými penězi daňových poplatníků, nalitými do betonu. Naprosto převažující část diskuse se týkala vztahu mezi fakultou a soukromými veterináři v praxi.
V problematice studentských praxí u soukromých veterinárních lékařů se povedlo dořešit alespoň pojištění studentů (pozn. smlouva byla publikována ve Zvěrokruhu), nejasnosti nadále zůstávají v možnostech bonifi kace ze strany FVL těm VL, kteří praxi studentům poskytují. Možnosti kompenzací děkan přislíbil řešit již v příštím roce. Dr. Hlavová na rovinu řekla, že studenti na praxi VL zatěžují a pokud má být jejich praxe opravdu významnou součástí výuky a nejen administrativním úkonem formálního naplnění, nemohou toto břemeno na sebe soukromí VL převzít bez odpovídající kompenzace. V této otázce budou diskuse probíhat i nadále. Dr. Hošek opět zavedl téma diskuse na možnost realizace specializačního vzdělávání na VFU. V této věci však není zdaleka jednotné ani představenstvo, a proto s aktivitou ze strany FVL nemůžeme počítat. FVL opakovaně přislíbila, že se může na našem specializačním vzdělávání podílet, jeho systém si však musíme zorganizovat sami.
Na závěr setkání jsme se všichni rozloučili, a to s ujištěním, že podobná setkání, již ne tak slavnostní, ale o to více pracovní, budou jistě v blízké budoucnosti pokračovat. V návaznosti na slavnostní setkání jsem se později odpoledne zúčastnil vernisáže výstavy v Kabinetu dějin veterinární medicíny a farmacie k uplynulým dvaceti rokům existence veterinárních fakult, kterou jsem měl tu čest, společně s pány děkany FVL a FVHE, prof. Nečasem a doc. Steinhauserem, zahájit. Na závěr této stati o setkání mě nenapadají žádné syntetické myšlenky, které by nějak vyjádřily výše uvedené stručně, tak se uchýlím k tautologii: Kulatá výročí jsou holt kulatá. Příští rok nás čeká také.
|