Shromáždění Visegradu ve Wroclavi

Jan Bernardy

Rozšířená V4 Wroclaw 25. 4. 2014

CPD VETCEE, referující Stanislaw

Povinný vzdělávací systém deklarovalo Maďarsko, Chorvatsko a Slovensko. Maďarský delegát obhajoval systém jako záruku odbornosti pro veřejnost, zatímco Polsko obhajovalo nepovinný systém jako pružnější.

Státy V4 mají své specializační programy běžící dlouhodobě

Pilotní projekty a začátek VETCEE jsou ve státech rozšířené V4 pečlivě sledovány kruhy zabývajícími se veterinárním vzděláváním a kromě Polska se žádná ze zemí nechystá k bezprostřednímu předložení žádosti o akreditaci vzdělávacího programu. Nejpravděpodobnější oblastí, kde by programy mohly být zahájeny, je oblast malých zvířat.

Deregulace

Nové tendence v deregulaci v rámci EU, které se týkají bezprostředně profese, ohrožují oblast akvakultury a nyní i včel, kde je nahrazován veterinární lékař odborníkem s nižší kvalifikací. Zástupci V4 sice vítají snahy po deregulaci v EU, ale nesouhlasí s výše uvedenými odbornými náhradníky.

Oblast dozoru u prasat na jatkách – v rámci novelizace hygienických balíčků je možno snížit současný standard prohlídky, prohlídka bez palpace apod, znepokojují zejména státy, ve kterých je prováděna prohlídka soukromými veterinárními lékaři. Na dotaz KVL na pozici SVS jsem obdržel stanovisko souznívající se směrem, kterým se vydala Evropská komise s tím, že SVS považuje za dostatečné prohlášení Výboru pro životní prostředí EP, ve kterém mimo jiné uvádí, že odmítá jakékoli plány na přenesení inspekčních úkolů z veřejných orgánů na hospodářské subjekty.1

Polská strana uvedla, že v Polsku bylo v dekádě 2001-2011 poraženo 222 mil. prasat, z nichž u 97 mil. (44 %) byly zjištěny léze a další změny, které mohly vést k posouzení jako nepoživatelné. U porážených prasat byla zjišťována ve 22 % septikemie, dále parazitární onemocnění, intoxikace, akutní a chronická infekční onemocnění, která v konečném důsledku ohrožují veřejné zdraví spotřebitelů. Proti tomuto opatření protestovali na schůzi ředitelů veterinárních správ zemí EU pouze ředitelé Maďarska a Rakouska, uvedl Zsolt Pintér.

Jako závěr diskuse bylo vyjádření obav z možných rizik, která by vznikla při snížení standardu hygienického dozoru.

Odpovědné použití antibiotik

Byla prezentována pozice veterinárních organizací, jako jsou FVE, EPRUMA a chovatelů (Copa-Cogeca). Rovněž byly zmíněny některé přípravky vyžadující zvláštní pozornost jako např. fluorochinony, cefalosporiny 3 a 3. generace, miticidy u včel, a dále negativní stanovisko FVE k internetovému prodeji léčiv. V4 státy osvědčily vcelku dobrou dostupnost léčiv pro běžné druhy a onemocnění, nicméně pro minoritní druhy (drobní hlodavci, akvarijní rybičky) chybí širší spektrum přípravků. Rovněž z praktického pohledu je někdy obtížné dodržet kaskádu zejména u malých zvířat, kde nižší cena humánních přípravků vybízí k jejich použití. Rovněž u drůbeže (výkrm) dochází k omezení jinak dostupných přípravků zejména z důvodu ochranné lhůty přesahující plánované ukončení výkrmu a zároveň cena při hromadném podání nutí veterináře k používání omezeného okruhu přípravků zvyšujících riziko vzniku rezistencí.

Oddělní prodeje od použití léčiv (decoupling)

S oddělením jako metodou nesouhlasí ani jedna ze zemí V4, ani nepociťuje v domácím prostředí snahy po aplikaci tohoto stanoviska poslankyně Rosbachové a Evropského parlamentu.

Internetový prodej

Veterinární komory zjišťují porušení pravidel (a rovněž i případy pašování – obšírněji referovali masivní pašování reprezentanti Srbska, ve Slavonii v Chorvatsku obdrží objednané léky bez veterinárního předpisu do 24 hodin, v menším rozsahu i v Maďarsku). Musí se častěji obracet na příslušná místa (celní správa, policie, registrační úřady). Ilegální prodej je velký business nejen návykových látek a musíme spolupracovat v rámci V4 a s národními autoritami a sbírat podklady pro šetření. Dále se diskuse svezla na oznamování a hlášení léčených zvířat, kdy V4 souzněla, že by chovatelé měli být pověření hlášením, veterinární záznamy pak slouží pro kontrolní účely.

1
Vážený pane prezidente, z pověření ústředního ředitele Státní veterinární správy posílám stanovisko, o které jste žádal. Dne 15. ledna 2014 jste Státní veterinární správu požádal o stanovisko k prohlášení Polské veterinární komory směrem k zástupcům polské vlády a europoslancům. Česká Státní veterinární správa ani Komora veterinárních lékařů ČR nejsou přímými adresáty tohoto prohlášení. V prohlášení je uvedeno několik tvrzení o případných dopadech připravované legislativy EU. SVS se na přípravě zmiňovaných návrhů legislativy také podílí a její pozice je písemně doložena instrukcemi a zprávami, které jsou k dispozici ke každému jednání, kterého se zástupci SVS účastnili. Nemůžeme tedy podpořit dokument, který jednak není zcela v souladu s naší ofi ciální pozicí a pak též vyvozuje nepřesné závěry a předjímá skutečnosti, které tvůrce uváděných předpisů nezamýšlí. Pokud jde o budoucí vývoj s ohledem na pozici úředního veterinárního lékaře, považuje SVS za dostatečné prohlášení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu ve zprávě o potravinové krizi, podvodech v potravinovém řetězci a jejich potírání z ledna tohoto roku, ve které mimo jiné uvádí, že odmítá jakékoli plány na přenesení inspekčních úkolů z veřejných orgánů na hospodářské subjekty.

S pozdravem MVDr. Jan Váňa,
ředitel Odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Ústřední veterinární správy