Stane se veterina dívčí školou?

Stane se veterina dívčí školou?

Se slovenským prezidentem KVL SR Ladislavem Stodolou o vzdělávání a dluzích

Jak si vedou slovenští veterináři v praxi? Košická Univerzita veterinárnych lekarov vás vybavuje stále stejně dobře?

Ano, její odbornost roste, letos se umístila v hodnocení vysokých škol v rámci Slovenska na prvním místě. Ale časy se mění a změnila se i struktura absolventů veterinářství. Když jsem před 20 lety promoval, tak náš ročník končilo 90% chlapců a 10% dívek. Dnes je poměr jiný. Vím, že stejný problém má i Veterinární škola ve Vídni, pokud se vůbec jedná o problém. Mohu to říci i jinak: prostě ta práce asi přestala být pro muže zajímavá a dnes už školu končí v ročníku mnohdy i 70% děvčat. Ve studijním odboru všeobecné veterinární lékařství je to asi půl na půl a v odboru hygiena potravin to je až 90 % děvčat. Po skončení studia jde do praxe na Slovensku asi jen 15% absolventů. Ostatní odcházejí do jiných oborů, do jiných zemí a podobně.

Jak se tato okolnost projevuje na venkově? Má vůbec kdo léčit zemědělské chovy?

Na Slovensku se dnes rychle mění struktura praxí a zaměření veterinářů: před 5 lety jich bylo 70% ve velké praxi a 30% v malé, nebo kombinované. Dnes je asi 60% lékařů ve velké praxi, 40% v malé. Zdá se, že trend se urychluje

a brzy bude poměr 50 na 50. Ale přitom stále stoupá podíl veterinárních lékařů, kteří pracují s hospodářskými zvířaty

a otvírají si ambulance, nebo jdou do kombinované praxe. Skutečnost je prostě taková, že s velkými zvířaty už mladí pracovat nechtějí. Hlavní příčina je v tom, že velká praxe už není jako dřív: stavy stále klesají, je to práce za těžkých podmínek, fyzicky i časově náročná, v náročném prostředí, to bývalo vždycky. Ale dnes každý veterinář na obvodě naráží na druhotnou platební neschopnost zemědělských podniků. Podle mého je to na Slovensku ještě mnohem horší než v Česku. Zdá se, že 80% podniků zůstává veterinářům dlužná.

Může dotyčného takový dluh položit?

Samozřejmě. Veterinář na Slovensku může podnikat pouze jako fyzická osoba a ručí celým svým majetkem. Při pohledávkách 100-500 tis SK a někdy i víc se může dostat do druhotné platební neschopnosti. V případě, že jeho podnik zkrachuje, může ho to finančně položit. Mnozí chovatelé se snažili v takovém případě vyměnit svého veterináře-věřitele za jiného, aby tomu prvnímu nemuseli zaplatit. Do Stanov KVL jsme si proto zakotvili, že veterinární lékař může nastoupit k chovateli až po té, co má předcházející veterinář vyrovnané všecky finanční závazky a písemně si toto potvrdí. Takhle kolegiálně se tedy snažíme dohodnout. Chovatel si tedy může vybrat koho chce, na to má nárok a právo. Ale veterinář nemůže pracovat u chovatele, který má závazky u jiného veterináře.

Kolik nových absolventů nebo spíše absolventek přichází do praxe? Jak na takové poměry reagují?

Tento rok končí asi 80 lidí ve všeobecném a hygienickém oboru a z toho je 70 % dívek. Přitom na košickou veterinu se dostane ročně asi 150 studentů do prvého ročníku. Kromě těch, co zůstanou na Slovensku a uplatní se v malé praxi, mnoho absolventů odchází po skončení do Anglie, Irska a podobně. Nebo najdou jiné uplatnění: v potravinářství, ve zdravotnictví, v laboratořích, ve farmaceutických firmách, ve státní sféře. Opravdu nejtěžší je zařídit si praxi doma: musíte mít nějaké zázemí: materiální vybavení, prostory, a musíte získat klientelu. To není za jeden rok. Na velkou praxi každá žena raději zapomene, to vlastně není nic nového, dnes ale takovou práci nechce ani muž.

Jak žije slovenská komora? Děláte pro své členy něco jiného, než české představenstvo?

Jsme na rozdíl od vás jen menší, máme 980 členů, jinak jsou naše poměry velmi podobné vašim. Místo společných problémů jaké máte i vy, například časopis, centrální registr zvířat, máme snad jen jiný postgraduální vzdělávací systém, který si schválili sami členové, je zakomponovaný i ve stanovách. To znamená, že každý člen musí získat za rok určitý počet kreditů v rámci vzdělávacích akcí. Komora členům nabízí kromě seminářů a veterinárního kongresu i různé semináře, které se konají v regionech, některé pořádají i různé farmaceutické firmy. Na Slovensku působí Asociace veterinárních lékařů malých zvířat /AVLMZ/, Zdruzenie veterinarnych lekarov hospodarskych zvierat /ZVLHZ/, máme také hypiatrickou /SHS/, aviární, rentgenologickou a ortopedickou společnost. Tyto asociace hrají důležitou úlohu v systému vzdělávání našich kolegů. Prostě se snažíme, aby každý měl povinnost získat určitý počet kreditů, protože tím je nucen se nenásilnou formou se vzdělávat. Chodit na naše vzdělávací akce ale není podmínkou, kredit si mohou získat i jinak: na workshopech, mohou publikovat v časopisech, nebo se účastnit zahraničních stáží.

S jakým úspěchem Slováci pracují v zahraničí?

O tom máme zatím málo informací. Ale při skládání slibu nových kolegů, kteří vstupují do KVL SR požadujeme, aby nás informovali o svém působení v zahraničí. Chceme mít zpětnou vazbu, jak se mají, jak pracují venku. Z informací, které zatím máme, ale usuzuji, že ti, kteří venku pracovali, si vedli a vedou dobře. Někteří chodí na naše semináře a našim členům přednášejí, například jeden kolega, který pracoval v Hannoveru na klinice, jiný v Anglii ap. Informují nás například o lékové politice a řízení praxe v zemích, kde pracovali, jak se registrují léky v ambulantních knihách, o nových léčebných postupech na klinikách v různých krajích ap.

Práce cizinců na Slovensku vám činí starosti?

Zatím to na Slovensku není problém. Ale musíme být na to připraveni, a proto jedním z témat jednání s vaší komorou byl i tento bod. Budeme o něm jednat se státní správou a pokoušíme se sjednotit při přijímání veterinárních lékařů do KVL. Nechceme totiž, aby se stalo, že v zemi necháme pracovat lékaře s naší licencí, když by třeba měli za sebou pár ročníků veteriny s kdovíjakými znalostmi. Jde také o určitou ochranu trhu. Váš systém je pro nás velmi podnětný.

MVDr. Ladislav Stodola, prezident KVL SR – Vysokou školu veterinární v Košicích dokončil v roku l983. Vykonává kombinovanou praxi v Nitranském regionu. Letos v lednu byl zvolen prezidentem slovenské komory.

Pavla Hobstová