Sté výročí narození profesora MVDr. Evžena Novotného (1913–1991)

… Obr. 1 Docent MVDr. Evžen Novotný jako děkan Veterinární fakulty VŠZ Brno v roce 1954 (archiv VFU)

Profesor MVDr. Evžen Novotný byl dlouholetým přednostou, resp. vedoucím morfologických pracovišť a také akademickým funkcionářem Veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně a Vysoké školy veterinární Brno (obr. 1).

V letech 1950–1971 vykonával funkci přednosty Histologicko-embryologického ústavu a v období let 1954–1971 i vedoucího katedry morfologie. Významné bylo jeho působení v čele fakulty a vysoké školy: byl děkanem Veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně (1954–1959) a prvním rektorem znovuobnovené Vysoké školy veterinární Brno (1969–1971). Výkon akademických funkcí byl logickým vyústěním jeho úsilí o rozvoj fakulty a školy.

S pečlivostí a precizností jemu vlastní se věnoval rozvoji oboru histologie a embryologie, zejména pak jeho výuce. Velice cenný je jeho příspěvek k mapování historie veterinární medicíny (obr. 2).

Profesor Novotný byl nezapomenutelná velká osobnost, v mnoha ohledech svérázná. Navenek – při výuce – působil přísně, nepřístupně, vyjadřoval se stroze. Ve své tvůrčí činnosti byl pilný, neúnavný, zakládal si na přesnosti konání a vyjadřování.

Po maturitě váhal mezi studiem biologie, zoologie a medicíny. Nakonec se rozhodl pro studium veterinární medicíny v Brně. Studium zde absolvoval a po promoci 17. června v roce 1939 získal diplom doktora veterinární medicíny. Během studia byl členem Spolku nemajetných a pokrokových studentů a v roce 1936 byl zvolen jednatelem Spolku veterinárních mediků.

Jak během studia, tak po jeho absolvování měl velký zájem o kulturu – pravidelně a často navštěvoval koncerty, divadla, výstavní síně, muzea a galerie. Jezdil i na koncerty vídeňských fi lharmoniků a toužil poznat dirigenty světového jména. Doma a hlavně během prázdnin se věnoval divadelní činnosti. Doslova zbožňoval repertoár Voskovce a Wericha a sám v rolích Jana Wericha rád vystupoval, představení také režíroval. Miloval vážnou hudbu, hrál na housle a předvedl se taktéž před známým hudebním skladatelem a houslovým virtuosem Františkem Drdlou (*1868–†1944). Stále obdivoval jeho známou Serenádu, kterou Drdla z přátelství věnoval věhlasnému houslovému virtuosovi a skladateli Janu Kubelíkovi (*1880–†1940).

… Obr. 5 Účastníci vědecké konference čs. morfologů, organizované Anatomickou společností J. E. Purkyně, konané na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové v roce 1960. Nejvýznamnější představitelé čs. morfologie stojí v prvních dvou řadách, doc. E. Novotný v první řadě první zleva. (archiv VFU)

Až v roce 1940 získal trvalé místo městského veterináře v Novém Městě na Moravě s velice skromným platem. Na svém působišti se seznámil s některými významnými kulturními osobnostmi. Spřátelil se například se spisovatelem Josefem Věromírem Plevou (*1899–†1985), autorem slavného dětského románu Malý Bobeš. J. V. Pleva ho seznámil s básníkem Vítězslavem Nezvalem (*1900–†1958). S ním a jeho rodinou navázal Evžen Novotný pevné a trvalé přátelství. V hotelu U Rýdlů v obci Německé, dnes Sněžné, se scházel za okupace s řadou malířů, například se známým malířem Vysočiny Josefem Jamborem (*1887–†1964). Spřátelil se též s význačným sochařem a designerem Vincencem Makovským (*1900–†1966). Na Vysočině byl zapojen do protinacistického odboje, na gestapu v Jihlavě byl v roce 1944 vyslýchán kvůli podezření ze sabotáže.

… Obr. 3 Vynikající obrázky mikroskopické stavby tkání orgánů od Rudolfa Hrabáka, tehdejší pomocné vědecké síly u docenta E. Novotného v Histologicko- -embryologickém ústavu veterinární fakulty (archiv autorů)

MVDr. Novotný již od vstupu na Vysokou školu veterinární přistupoval s úctou a pokorou k dílu profesorů Karla Šulce (*1872–†1952) a Vlastimila Vrtiše (*1899– †1990). Velmi pěkný vztah měl k profesoru Janu Koldovi (*1895–†1958). Oba pocházeli z Vysočiny a měli hluboký zájem o obor. Souznění se manifestovalo stejným pohledem na humanitární otázky a společným zájmem o kulturní dění. Všichni tři jmenovaní pánové – Karel Šulc, Jan Kolda a Vlastimil Vrtiš – byli jeho učiteli v době studia na Vysoké škole veterinární v Brně. Profesor Vrtiš byl častým a stálým hostem Evžena Novotného po celou dobu jeho působení v ústavu a podílel se na četných projektech výuky veterinární histologie.

Doktor Novotný se na Histologicko-embryologickém ústavu věnoval především výuce studentů a výchově mladých učitelů. Sám byl výborným učitelem, jeho výklad probírané látky byl názorný, přehledný, přesný a jeho přednes vysoce kultivovaný. Na přednáškách vyžadoval dochvilnost a disciplínu. Po příchodu do posluchárny, následován pedelem panem Zatloukalem, který přinášel různou obrazovou dokumentaci k tématu přednášky, se postavil za řečnický pult, počkal, až se posluchači postaví a uklidní a rychlým a krátkým sklopením hlavy dal pokyn k usednutí. Přednáška mohla začít. Při neklidu studenta, byť jen charakteru krátkého zavrtění na sedačce a nahlédnutí k sousedovi při nezachycení látky, výklad přerušil a vyčkal klidu. Respekt, který budil, byl takový, že nebylo nutné slovní napomenutí nebo dokonce vykázání studenta z posluchárny, jak to někteří přednášející činili. Málo shovívavý byl také ke studentům, kteří byli v zevnějšku neupravení.

Na obrazové části těchto skript se podíleli spolupracovníci ústavu, volontéři, demonstrátoři i asistenti, především pak pomocné vědecké síly Rudolf Hrabák a Jaroslav Holman. V roce 1964 vydal profesor Evžen Novotný ve Státním pedagogickém nakladatelství v Praze první Embryologii pro veterinární mediky. Vyplnil tak dlouholetou mezeru v naší odborné literatuře ve vzdělávání veterinárních lékařů. Stále vynikající je učebnice Veterinární histologie, sepsaná pod jeho vedením kolektivem asistentů a vybavená kvalitními obrazovými ilustracemi od MVDr. Rudolfa Hrabáka a mikrofotografi emi histologických preparátů orgánů a tkání od MVDr. Jaroslava Holmana. Kniha, vydaná v roce 1966, byla vyznamenána v roce 1967 Krajskou cenou akademika Antonína Klobouka (*1885–†1956). Zvláště je ceněno její pojetí výkladu histologie a mikroskopické anatomie, a to i z hlediska embryogeneze. Je třeba vyzdvihnout dokonalost obrazové dokumentace, která se opírá o zoologii a embryologické souvislosti. Navazuje na Vrtišovo vývojové chápání histologie a zmiňuje také fyziologické děje na buněčné úrovni. Toto pojetí je důležité pro získání fundovaného medicínského myšlení a jeho aplikaci v histopatologii a klinické diagnostice. Tato učebnice si zasloužila další vydání, žel z mnoha důvodů se tak nestalo. obr. 3, obr. 4

… Obr. 6 Profesor E. Novotný v karikatuře tehdejšího studenta veterinární fakulty Petra Mičana z roku 1963. Petr Mičan namaloval karikaturu k padesátinám profesora Novotného. Obdarovaný měl obrázek zavěšený ve své pracovně v ústavu (archiv VFU)

Později se aktivně podílel na budování a rozvoji Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, spolupracoval též s řadou institucí na poli poruch reprodukce a v oblasti řízené asistované reprodukce. V roce 1992 se stal prvním prezidentem Komory veterinárních lékařů ČR a byl úspěšným předsedou ČSAZV. Dále to byl profesor MVDr. Rudolf Böhm, CSc., (*1925–†2011), který zde nastoupil v roce 1954 jako vědecký aspirant a působil jako odborný asistent a docent až do tzv. normalizace na začátku 70. let, kdy musel z politických důvodů odejít. Tento všestranně aktivní člověk (mj. v letech 1960 až 1970 předseda sekce cyklistiky ÚV ČSTV) byl ve velmi dobré a úspěšné spolupráci s profesorem Novotným nejen na poli pedagogiky, ale také v oblasti historie veterinární medicíny a budování alma mater v Brně.

Profesor MVDr. Rudolf Hrabák, CSc., (*1932–†2012), již záhy po nástupu na Vysokou školu veterinární působil na Histologicko-embryologickém ústavu jako demonstrátor a pomocná vědecká síla. Na ústavu se po celou dobu studia osvědčil jako vynikající fotograf a kreslíř obrázků do připravovaných učebních pomůcek. V této činnosti pokračoval i v dalších letech především jako hlavní ilustrátor knihy Veterinární histologie, vydané v roce 1966. S dalšími spoluautory této vynikající knihy se stal nositelem Krajské ceny Antonína Klobouka. Poté působil v Ústavu epizootologie, kde se věnoval studiu virů u prasat. Výsledky jeho práce se staly podkladem pro výrobu vakcíny proti moru prasat. Za výsledky v tomto projektu získal se spolupracovníky v roce 1976 Státní cenu.

… Obr. 7 Vzájemný přípitek jubilantů – šedesátiletého doc. MVDr. Jaroslava Kábrta (vpravo) a padesátiletého doc. MVDr. Evžena Novotného v roce 1963 (archiv VFU)

… Obr. 9 Novotného publikace – s obsahem curricula vitae Jana Koldy a jeho zásluh o vybudování brněnské školy veterinární morfologie (archiv autorů)

Jeho dalším spolupracovníkem byl i pozdější profesor MVDr. Ivan Těšík, DrSc., (*1936), významný srovnávací histolog a herpetolog, profesor histologie a embryologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Také jeden z autorů tohoto článku, profesor anatomie domácích zvířat MVDr. Čeněk Červený, CSc., (*1932), později v letech 1990–1996 přednosta Ústavu anatomie a histologie a embryologie Fakulty veterinárního lékařství VFU Brně, byl spolupracovníkem profesora Novotného. V ústavu prožil celý svůj aktivní život, od roku 1952 až do současnosti, tedy více než šedesát roků, jako velmi aktivní pedagog, vědec a autor řady učebnic a vědeckých publikací u nás i v zahraničí. Publikoval i velký počet článků vědecko-populárních, ať již z oblasti morfologie a tělovědy zvířat, nebo i z oblasti veterinární historie. obr. 5, obr. 6

Vědecké aktivity profesora Novotného byly zaměřeny na mikroskopickou anatomii a histogenezi orgánů domácích zvířat. Byl též aktivním funkcionářem Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Hodně svého volného času věnoval zpracování témat z dějin Vysoké školy veterinární Brno a veterinární medicíny u nás.

… Obr. 8 Profesor MVDr. Evžen Novotný spolu s předsedou MNV Bořivojem Bukalem odhalují dne 12. září 1965 v Doubravníku pamětní desku profesoru Janu Koldovi na průčelí jeho secesní vily. Bylo to při příležitosti nedožitých Koldových sedmdesátin (archiv VFU)

Z podnětu profesora Novotného a docenta Böhma byl v první polovině 60. let minulého století založen Ústav dějin veterinární medicíny při Histologicko-embryologickém ústavu. Profesor Novotný byl v rámci tohoto pracoviště též velice aktivní při budování veterinárního historického knihovního fondu. Zde se začala shromažďovat veterinární historická literatura (viz publikace Historická veterinární literatura, Brno 2000). V roce 1960 publikoval v knize „40 let práce Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně“ kapitolu týkající se historie veterinární medicíny (str. 324–370). Shromáždil zde řadu faktů, která slouží jako základ pro další studie dějin veterinární medicíny u nás. obr. 8, obr. 9

Profesor Novotný se podrobně zabýval životem a dílem profesora MVDr. Jana Koldy. Nad rakví se s ním loučil v projevu jako děkan Vysoké školy veterinární v Brně, ale i jako spolupracovník v ústavu, přítel, jeho obdivovatel a v době studia i žák.

… Obr. 10a Ručně vázaný gobelín, který zdobí zasedací místnost v aule VFU Brno. Náměty obrázků struktury orgánů a jejich tkání u zvířat pocházejí od profesora Jana Koldy. Ruční práci odvedla paní Cecílie Koldová, matka navrhovatele vyobrazení (archiv VFU)

… Obr. 10b Část gobelínu se schématy struktur orgánů a jejich tkání, které použil profesor Kolda jako motivy při zhotovování gobelínu (motivy identifi koval profesor Evžen Novotný) Vysvětlivky: 1 – sliznice tlustého střeva, 2 – kůže, 3 – játra, 4 – děložní sliznice, 5 – ledvina, 6 – hypofýza, 7 – štítná žláza, 8 – spermiogenní epitel, 9 – pankreas (archiv VFU)

Tato publikace je mezi historiky dodnes vysoce ceněna jako jedinečný spis. S velkým zaujetím též probádal řadu nových faktů o velmi významném moravském rodáku Janu Vilému Zlámalovi (*1803–†1886) z Mořic na Hané. Ten se zasloužil o rozvoj veterinární medicíny v Uhrách a taktéž i zvěrolékařské školy v Budapešti. Ve Zlámalově rodné obci – Mořicích na Hané – se profesor Novotný zasloužil o vybudování pamětní desky na jeho rodném domě. Obec Mořice profesoru Novotnému za jeho zveřejnění zásluh slavného rodáka nakonec udělila čestné občanství. Publikace „Padesát let Vysokého veterinárního učení v Brně“, zpracovaná pod jeho vedením kolektivem spoluautorů a spolupracovníků (spoluautoři prof. MVDr. Rudolf Böhm, CSc., PhDr. Jiří Šindlář, Ph.D, a především četní představitelé jednotlivých pracovišť této vysoké školy) je dílem ojedinělým, které se stalo základem pro studium historie veterinární medicíny u nás. Slovy historiků je to „nejužitečnější veterinárně historická kniha, něco podobného jako bible pro křesťany“. Pro vznik této knihy profesor Novotný vynaložil zcela mimořádné úsilí. Velmi významné pro poznání historie veterinární činnosti u nás jsou jeho publikace o veterinární službě v našem státě. Jsou to studie, ve kterých se věnoval organizaci veterinární služby od vzniku Československé republiky, činnostem služby v oblasti kurativy, prevence a zdolávání nákaz, hygieny potravin živočišného původu a významu veterinární služby při zajišťování nejen zdraví zvířat, ale i lidské populace.

… Obr. 11 Obálka knihy, která se stala základním studijním pramenem, možno říci bez nadsázky „biblí“, při studiu historie veterinární medicíny a historie Vysoké školy zvěrolékařské v Brně (archiv autorů)

… Obr. 12 Docent E. Novotný spolu s MVDr. Vladimírem Komárkem, asistentem Anatomického ústavu profesora Koldy, na návštěvě u profesora dr. Mariana Chomiaka, přednosty Ústavu anatomie veterinární fakulty Rolnické akademie v polském Lublinu (archiv VFU)

… Obr. 13 Děkan veterinární fakulty v Lipsku, prof. dr. et dr. Erich Kolb předává děkanu brněnské veterinární fakulty prof. MVDr. Evženu Novotnému dar. Bylo to po slavnostním projevu při zahájení oslav 40. výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně a tehdejší její součásti – veterinární fakulty (archiv VFU)

… Obr. 14 Reprezentace akademických funkcionářů brněnské veterinární fakulty při oslavách 40. výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně v roce 1959. Zleva sedící: profesor MVDr. Richard Harnach, profesor MVDr. Václav Dyk, doc. MVDr. Evžen Novotný, děkan veterinární fakulty, doc. MVDr. Jaroslav Dražan, doc. MVDr. Tomáš Gdovin z veterinární fakulty v Košicích, profesor MVDr. Jaroslav Lebduška a doc. MVDr. Milan Lebeda (archiv VFU)

… Obr. 15 Leopold Mazač, bývalý řídící učitel z Doubravníka a přítel profesora Koldy, na návštěvě u profesora E. Novotného a jeho manželky na Vysočině v Polné dne 6. 6. 1988 (archiv VFU)