Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Student a daně z příjmů

  PRO PRAXI – DAŇOVÁ PORADNA

Na základě několika dotazů veterinárních lékařů z poslední doby o možnosti zaměstnávat studenta nebo rodinného příslušníka, případně s ním spolupracovat, jsem pro časopis Zvěrokruh připravil článek na toto téma.

Postavení studenta je v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) řešeno z několika různých pohledů:

1. Student může být vyživovanou osobou,
2. Student může být osobou spolupracující,
3. Student může být zaměstnancem,
4. Student může být podnikatelem a samozřejmě může docházet v některých případech ke kombinaci uvedených možností, nebo naopak je v některých případech kombinace vyloučena.

1. STUDENT JAKO VYŽIVOVANÁ OSOBA

Postavení studenta jako vyživované osoby upravuje § 35c ZDP a jeho základní principy jsou zhruba následující:

 Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10 200 Kč ročně. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží stanovenou daň. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

 Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období.

 Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená podle ZDP za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

 Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku nebo z pronájmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy. U poplatníka, který má příjmy pouze z pronájmu, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

 Poplatník může daňové zvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů, ze zdrojů na území České republiky, činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

 Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

 Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu zůstává zachována.

 Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek daných ZDP. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

 Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

 Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

2. STUDENT JAKO OSOBA SPOLUPRACUJÍCÍ

Postavení studenta jako osoby spolupracující upravuje § 13 ZDP.

 Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %;

přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani.

K postavení studenta jako vyživované, případně spolupracující osoby si v návaznosti na předchozí text dovoluji několik drobných poznámek:

 Pokud by spolupracující syn provozovatele NZZ např. současně studoval denní formou studia na vysoké škole, musí se poplatník (provozovatel lékařské praxe) rozhodnout, zda rozdělí část společného příjmu na syna, nebo celý příjem ke zdanění přizná provozovatel praxe a na syna uplatní odčitatelnou položku od daně. Při svém rozhodování se bude nepochybně řídit nejen případnou okamžitou daňovou úsporou, ale přiměřeně ke svému věku i například následnými dopady na výši jeho budoucího starobního důchodu.

 Pokud je dítě uplatňováno jako vyživované jen po několik kalendářních měsíců v roce, např. proto, že v průběhu kalendářního roku skončilo studia, je zřejmé, že na zbývající kalendářní měsíce by rozvrh příjmů byl možný (viz zejména měsíční limit 15 000 Kč).

3. STUDENT JAKO ZAMĚSTNANEC

Student jako zaměstnanec může být zaměstnám

a) na základě dohody o provedení práce,
b) na základě dohody o pracovní činnosti,
c) na základě klasické pracovní smlouvy.

Ve všech třech uvedených případech je daňové postavení studenta upraveno v § 35 ba ZDP, podle kterého student stejně jako každý jiný poplatník má v roce 2009 právo na odpočet 24 840 Kč od vypočtené daně z příjmů fyzických osob. Navíc má nárok na další odpočet ve výši 4020 Kč jako poplatník který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory. Pokud splňuje podmínky jen po část zdaňovacího období (kalendářního roku) může uplatnit snížení daně o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

PŘÍKLADY MZDOVÉHO VÝPOČTU

Student A má uzavřenu dohodu o provedení práce a v měsíci říjnu činila jeho hrubá mzda 16 000 Kč. Nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Výpočet:

Hrubá mzda 16 000 Kč
Záloha na daň 2 400 Kč (16 000 x 15 %)
Sleva na dani na poplatníka 2 070 Kč (24 840 : 12)
Sleva na dani na studenta 335 Kč (4 020 : 12)
Čistá mzda 16 000 Kč

Z uvedeného vyplývá, že v tomto případě se hrubá mzda rovná mzdě čisté.

Student B má uzavřeny dohody o provedení práce s dvěma zaměstnavateli. U prvního
z nich v měsíci říjnu činila jeho hrubá mzda 16 000 Kč a podepsal Prohlášení poplatníka
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. U druhého
zaměstnavatele představovala hrubá mzda 10 000 Kč.

Výpočet: (1. zaměstnavatel)

Hrubá mzda 16 000 Kč
Záloha na daň 2 400 Kč (16 000 x 15 %)
Sleva na dani na poplatníka 2 070 Kč (24 840 : 12)
Sleva na dani na studenta 335 Kč (4 020 : 12)
Čistá mzda 16 000 Kč

Výpočet: (2. zaměstnavatel)

Hrubá mzda 10 000 Kč
Záloha na daň 1 500 Kč (10 000 x 15%)
Sleva na dani na poplatníka 0
Sleva na dani na studenta 0
Čistá mzda 8 500 Kč

V tomto druhém případě vyčerpal poplatník zákonné slevy u 1. zaměstnavatele a u druhého zaměstnavatele mu proto byla sražena záloha na daň. Vzhledem k tomu, že měl
souběžně příjmy od dvou zaměstnavatelů je povinen podat po skončení zdaňovacího
období Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém budou zohledněny zálohy na
daň sražené u druhého zaměstnavatele.

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE

V roce 2009 může student, stejně jako kdokoliv jiný, Dohodu o provedení práce (DoPP) uzavřít s každým zaměstnavatelem až na 150 hodin za kalendářní rok. Může mít více zaměstnavatelů, kteří o sobě nemusí navzájem ani vědět. Limit 150 hodin za rok platí pro každého zaměstnavatele jednotlivě. V současnosti musí odměna činit minimálně 48,10 Kč na hodinu práce. Horní výše hodinové odměny není nijak definovaná. Dohoda může být uzavřena písemně nebo ústně. Z odměny na Dohodu o provedení práce neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění, a to bez ohledu na její výši.

Vzor dohody o provedení práce:

Dohoda o provedení práce

uzavřena v souladu s ustanovením § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů

Smluvní strany:

……………….

…………..…..

dále jen „zaměstnavatel“,

a

pan/í ………………………………………

r. č. …………………………………………

bytem …………………………………….

dále jen „zaměstnanec“,

uzavírají na základě vzájemné shody tuto Dohodu o provedení práce

Článek I.
Druh práce

Zaměstnanec se touto dohodou zavazuje řádně a svědomitě vykonat pro zaměstnavatele práci spočívající v ………………. (dále jen „práce“).

Článek II.
Místo a doba výkonu práce

1. Místem výkonu práce je ………….

2. Tato dohoda se uzavírá na dobu ………….

Článek III.
Rozsah výkonu práce

1. Zaměstnanec bude práci pro zaměstnavatele vykonávat nepravidelně. Zaměstnanec se dostaví do místa výkonu práce vždy po předchozí dohodě se zaměstnavatelem.

2. Pracovní činnost specifikovanou v článku I. této dohody bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat v dohodnutých dnech od ……. do …….. hod.

3. Rozsah výkonu práce dle této dohody nepřekročí 150 hodin za kalendářní rok.

Článek IV.
Odměna za vykonanou práci

1. Zaměstnanci za vykonanou práci náleží odměna ve výši ………..,- Kč, (slovy: ………………… korun českých), za každou jednu (1) hodinu vykonané práce.

2. Odměna za řádně vykonanou a předanou práci zaměstnavateli je splatná v následujícím výplatním termínu zaměstnavatele.

3. Zaměstnavatel provede z odměny srážky ze mzdy, zejména zálohu na daň z příjmu fyzických osob.

Článek V.
Závěrečná ustanovení

1. Zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ní.

2. Zaměstnavatel seznámil zaměstnance s předpisy vztahujícími se na výkon jeho práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. Ustanovení neupravená touto dohodou se řídí obecně platnými právními předpisy České republiky, zejména zákoníkem práce.

4. Změny a doplnění této dohody jsou možné pouze v písemné podobě a na základě vzájemné dohody obou smluvních stran.

5. Tato dohoda se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží jedno.

6. Obě smluvní strany prohlašují, že si tuto dohodu před podpisem přečetly, porozuměly jejímu obsahu, s obsahem souhlasí, a že je tato dohoda projevem jejich svobodné vůle.

V ……………………………… dne …………………….

podpis zaměstnance                                                     podpis zaměstnavatele

 

 
Ing. František Elis, daňový poradce