V. Duchková, E. Štěpánková, D. Adamovič Pokračování nekonečného příběhu o švarcsystému Slovo úvodem V dnešním pokračování naší daňové rubriky navážeme na článek ,,Švarcsystém“. Věříme, že informace pro Vás budou přínosem. Dále děkujeme za množství dotazů, které nám zasíláte a na které budeme postupně odpovídat. Také si dovoluji upozornit na značné zpřísňování celkového procesu daňových kontrol a možnost se chránit s pomocí naší služby. Zároveň také předcházet velice nepříjemným důsledkům z kontroly plynoucích. Braňte se s námi! Své dotazy prosím zasílejte na adresu adamovic@zadaas.cz S úctou a srdečným pozdravem ZADA a.s. V dnešním příspěvku navazujeme nejen na minulý příspěvek, ale zejména na dotaz našeho čtenáře ohledně posouzení smluvního vztahu, na jehož základě spolupracuje s veterinárním lékařem v jedné ordinaci. Jak již vyplynulo z našeho minulého příspěvku, švarcsystém je druh „pracovní“ činnosti, který je v současné době přímo zařazen do výkonu tzv. nelegální práce podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jedná se o druh ekonomické činnosti, při níž fyzické osoby vykonávají pro „zaměstnavatele“ (nebo spíš odběratele) práci, jež vykazuje znaky závislé práce, ale formálně vystupují jako osoby samostatně výdělečně činné. Důvody k uskutečňování takové činnosti jsou zejména finanční – odběratel práce neodvádí za OSVČ pojistné na veřejnoprávní pojištění a samotná OSVČ taktéž minimalizuje své daňové povinnosti. Z pohledu státu tedy docházelo (a dochází) k celkem rozsáhlým únikům na platbách daně a odvodů.
Mezi znaky závislé práce tedy patří zejm. vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Podle našeho názoru je toto nejzásadnější znak závislé práce. Z tohoto znaku je dále možno vyvodit další atributy závislé práce, které ale v zákoníku práce najdeme uvedené jmenovitě – tedy výkon práce jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnanec ji vykonává osobně. V dalším ustanovení jsou rozlišeny důsledky výkonu závislé práce. Pokud tedy dotyčný zaměstnanec vykonává závislou práci (př. uklízečka ve veterinární ordinaci), důsledkem takové práce je, že je vykonávána za náklady a odpovědnost zaměstnavatele (zaměstnavatel poskytuje uklízečce pomůcky k výkonu práce, platí ji za řádně provedenou práci), v určené pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě. A v neposlední řadě považujeme za nutné uvést, že závislá práce může být vykonávána jen a pouze v pracovněprávním vztahu – tedy buď na základě pracovního poměru, nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – tedy dohoda o provedení práce či dohoda o provedení pracovní činnosti. Se zákonem stanovenými znaky závislé práce ovšem samozřejmě v praxi nelze plně vystačit. Níže uvádíme ještě takové „dílčí“ znaky, podle kterých bychom mohli taktéž usuzovat, zda se jedná, či nejedná o skrytý pracovní poměr (švarcsystém).
• Dodavatel se při práci chová jako zaměstnanec, jeho práce je řízena odběratelem či jeho pověřeným pracovníkem • Práce je konána soustavně, např. v určité dny v týdnu apod. • Není možné, aby si dodavatel najal na práci k sobě nebo namísto sebe jinou osobu – odběratel požaduje výkon práce osobně dotyčným „dodavatelem“ • Obvyklé je, že čím je dodávka práce méně specializovaná, tím častěji se spíše bude jednat o skrytý pracovní poměr • Velmi důležitý atribut pro posouzení, zda se jedná, či nejedná o švarcsystém, je počet odběratelů, pro něž příslušný dodavatel vykonává svou činnost – pakliže tuto činnost vykonává pro jediného odběratele, dlouhodobě a za splnění dalších podmínek (např. užívání vybavení veterinární ordinace „dodavatelem“), s největší pravděpodobností se jedná o švarcsystém Na závěr je nutno podotknout, že každý případ je potřeba posuzovat jednotlivě, samostatně a komplexně ve všech souvislostech. Slovy Ústavního soudu, „nemůžeme stavět nějaké čínské zdi“, jinými slovy, nelze mechanicky, bez použití jiných výkladů, judikatury aplikovat ustanovení příslušných zákonů souvisejících s pracovní činností, zaměstnaností apod. Některé případy mohou být poněkud hraniční, a bude tedy záležet na jejich věcném posouzení např. správcem daně – fi nančním úřadem, popř. soudy ve správním soudnictví, pokud se takový případ dostane až tam.
|