Tisková zpráva ČSZM

Tisková zpráva 25.06.2015

Zákony brání některým pracovníkům v potravinářství ve výkonu jejich profesí

Přestože se potravinářské podniky v České republice potýkají již řadu let s trendem ubývání odborně vzdělaných pracovníků ve svých provozech, zhoršují tento stav ještě navíc administrativní opatření ze strany státu. Tím se zhoršuje konkurenceschopnost našich podniků potravinářského průmyslu v rámci otevřeného trhu EU.

Jde především o systém takzvané kategorizace prací na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, díky kterému jsou z pracovního procesu vyřazováni, často zcela neoprávněně, odborní pracovníci některých provozů. Jde mimo jiné o zaměstnance jatek a bouráren, kteří jsou zařazováni do III. a IV. pracovních kategorií, což v praxi znamená, že takoví zaměstnanci při zjištění omezené zdravotní způsobilosti již dále nesmí vykonávat svou profesi.

Do pracovních kategorií jsou přitom uvedení zaměstnanci zařazováni na základě hodnocení rizik, přičemž veškeré náklady a důsledky s tím spojené jdou k tíži zaměstnavatele. Vznikají tak situace, kdy zaměstnavatel ztrácí na straně jedné odborné pracovníky a na straně druhé mu vznikají vícenáklady na jejich zabezpečení, přestože již nemohou v zaměstnání svou odbornost uplatnit. Naproti tomu se zhoršuje v případě rekategorizovaných odborných pracovníků jejich sociální situace.

Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM) si uvědomuje, že řada pracovních výkonů v provozech potravinářských podniků je fyzicky náročných, a že je nutné pečovat o zdraví zaměstnanců v takových provozech. ČSZM má ale vážné pochyby o průkaznosti metod, díky kterým jsou odborní zaměstnanci z některých provozů vyřazováni. “Výsledky získávané z měření zátěže zaměstnanců různých potravinářských podniků z oboru zpracování masa v případech, kde lze konstatovat velmi podobné pracovní podmínky, se často velmi liší podle toho, které autorizované pracoviště měření provádí,” konstatuje ředitel ČSZM Jan Katina. Dalším problémem je, že vstupní, ani periodické lékařské prohlídky zaměstnanců nezohledňují jejich mimopracovní momentální i minulé zatížení, ani jejich genetické predispozice. Takže tyto důležité faktory se ve výsledcích měřené zátěže neprojeví.

Samotní dotčení zaměstnanci přitom se změnou kategorizace, jejímž důsledkem může být ztráta původní pracovní pozice, v drtivě většině případů nesouhlasí. ČSZM proto navrhuje změnu v dosavadním systému kategorizace, a to stanovením typových pracovních pozic v jednotlivých kategoriích, což by podnikům ušetřilo náklady na hodnocení pracovních rizik a zároveň by se tím odstranila variabilita výsledků měření zátěže zaměstnanců ze strany různých autorizovaných pracovišť, která v současné době měření provádí.

Další informace: Ing. Jan Katina, ředitel Český svaz zpracovatelů masa, 724 048 549