|
|
Tiskovou zprávu rozesílá: EURO P.R. s.r.o.
European Marketing & Media House, 533 53 Pardubice – Semtín
Tel./fax: 466 611 139, 777 100 388, e-mail: europr@europr.cz
TISKOVÁ ZPRÁVA – Hrozí nedostatek faremních veterinářů
Sněm veterinárních lékařů, který se konal v Táboře, navštívil i prezident Světové veterinární asociace (WVA) Dr. Tjeerd Jorna. Spolu s českými veterináři připravuje na rok 2013 Světový veterinární kongres v Praze u příležitosti 150. výročí vzniku této organizace. O hlavních problémech českých veterinářů na sněmu v Táboře hovořili i její dosavadní prezident MVDr. Karel Daniel a viceprezident MVDr. Jan Bernardy.
Tuzemská Komora veterinárních lékařů je profesní organizací s povinným členstvím pro ty, kteří chtějí vykonávat privátní veterinární praxi. V České republice sdružuje více než 3000 členů.
Je velmi aktivním členem jak Evropské, tak i Světové veterinární asociace. Ale situace v dalších zemích je podle Tjeerda Jorny dost rozdílná: “Zastupujeme 85 národních asociací, ale bohužel nejsou našimi členy některé důležité země, které ve velkém vyvážejí potraviny, jako například Argentina a Brazílie, což je velmi nebezpečné. Důvodem jsou zejména vysoké členské příspěvky. Proto jsem požádal Světovou banku o příspěvek těmto zemím.”
Velkým úkolem pro světovou asociaci je vytvoření vzdělávacích standardů pro veterinární lékaře. Tento obor se například v USA studuje 4 roky s dalšími odbornými kurzy, v Evropské unii je požadavek na 5 let studia a více, a v řadě zemí pracují jako “veterináři” i lidé se vzděláním spíše veterinárních techniků. Rada WVA nyní proto stanovila jako první krok minimální požadavky dovedností čerstvého absolventa.
Prezident WVA Tjeerd Jorna je přesvědčený, že není možné úplně sjednotit vzdělávání veterinářů, jak by si to přála Světová organizace pro nákazy zvířat. V Evropské unii jsou ovšem veterinární diplomy vzájemně uznávány, i když úroveň škol je různá. “Když jsem pracoval v evaluační komisi, byly uznány všechny školy severně od Alp, ale například ze 14 škol v Itálii prošly pouze čtyři. V současné době jsou také čtyři vysoké školy (Utrecht a 3 školy ve Velké Británii), které uznávají pro praxi i Spojené státy americké,” uvedl Tjeerd Jorna.
Členové Světové veterinární asociace si pro rok 2013 vybrali z nabídek na pořádání kongresu Prahu. “Měl by to být dvoudenní summit o zdraví zvířat,” říká její prezident a pokračuje: “Vždyť 80% nemocí lidí pochází ze zvířat. Naopak ale například takzvaná prasečí chřipka je záležitostí lidí a jen výjimečně se může přenést na zvířata, což se zatím stalo jen v Kanadě, ale při podzimních a zimních vlnách chřipek lidí se to může přihodit i jinde. Tam by potom měli zvýšit ostražitost i veterináři. Ti zatím mají mnohem větší starosti například se vzteklinou, na kterou ročně umírá na 60 000 lidí. Vyplatila se třeba rozsáhlá akce v Mexico City, kde byli během roku naočkováni všichni, i pouliční psi, a vzteklinu se podařilo z 28 miliónového města vymýtit. Neméně významnou částí práce asociace je řešení situace se stoupající spotřebou antibiotik ve veterinární praxi a také welfare zvířat. V této oblasti je velmi aktivní váš viceprezident Jan Bernardy, který udělal velký kus práce v jednání v rámci Evropské unie.”
Podle představitelů české Komory veterinárních lékařů patří k největším domácím problémům veterinářů s faremní praxí dlouhá doba splatnosti faktur u zákazníků a také obtížná generační výměna v oboru. Mladí absolventi škol nechtějí nastupovat do faremních praxí a do deseti let se může stát, že bude velký nedostatek faremních veterinářů. Jejich postavení by se mělo měnit kromě léčení i na poradenství jako součást managementu a mělo by jim jít nejen o léčiva, ale hlavně o zdraví zvířat. Za nejdůležitější považují veterináři bezpečnost potravin a welfare zvířat. Stoupá i velká náročnost některých majitelů malých zvířat, kteří mají někdy přemrštěná očekávání, která vedou až k humanizaci veterinárního lékařství.
V současné době krize odbytu mléka ubývají i veterinářům zákazníci, což je samozřejmě mrzí, ale na druhé straně prezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel poznamenal, že jako soukromý podnikatel by chtěl být tak dotován, jako je zemědělská výroba v České republice.
