Tiskovou zprávu rozesílá: EURO P.R. s.r.o.
European Marketing & Media House, 533 53 Pardubice – Semtín
Tel./fax: 466 611 139, 777 100 388, e-mail: europr@europr.cz
Ostrava, 4. března 2013
Komora veterinárních lékařů se dohodla s ostravskou městskou policií
Prezident Komory veterinárních lékařů ČR (KVL) MVDr. Jan Bernardy se v Ostravě sešel s ředitelem Městské policie Zdeňkem Harazímem. Tématem diskuze byl záměr Městské policie zaměstnat na trvalý pracovní poměr veterinární lékařku na léčebnou a preventivní činnost v městském útulku. To ale neumožňuje legislativa KVL, podle které veterinární lékař vykonávající léčebnou a preventivní činnost nemůže být zaměstnancem obce, města, potažmo městské policie. V případě, že by toto porušil, hrozí mu vyloučení z komory, což pro něj znamená, že nesmí vykonávat profesi veterinárního lékaře pro léčebnou a preventivní činnost.
Veterinární poliklinika pro malá zvířata Vítkovice vyhrála výběrové řízení na poskytovatele veterinární služby v městském útulku v Třebovicích. Přesto vedení Městské policie chce přijmout jako svého zaměstnance veterinární lékařku. “Důvodů proč legislativa Komory veterinárních lékařů ČR brání zaměstnání veterinárních lékařů na trvalý pracovní poměr je několik. Jsou to důvody ekonomické i praktické. Nezávislý veterinární lékař je schopen na rozdíl od lékaře – zaměstnance vzdorovat ekonomickým tlakům zaměstnavatele. A také je mnohem více právně odpovědný a tedy pečlivě dodržuje veškeré normy a legislativní nařízení,” řekl prezident Komory veterinárních lékařů ČR Jan Bernardy. A také uvedl několik praktických příkladů pro tato tvrzení:
Příklad 1:
Do městského útulku přivezou zaběhnutého psa, který je poraněn po střetu s automobilem. Má zlomenou nohu, je celkově poraněn. Vedoucí útulku může rozhodnout, že léčba bude nákladná a dá pokyn k utracení psa. Zaměstnanec nemůže toto nařízení odmítnout, kdežto svobodný veterinární lékař ano a to se zdůvodněním, že zlomeniny se běžně operují a toto zranění není důvod k jeho utracení. Druhý den může být nalezen majitel, který celou operaci a léčení svého psa zaplatí.
Přiklad 2:
V útulku se vyskytne nebezpečná infekce povinná hlášením, např. leptospiróza, která je přenosná na člověka a je pro něj smrtelná. Veterinární lékař – člen komory musí podle zákona o veterinární péči neprodleně toto ohlásit Státní veterinární správě a přijmou se mimořádná protinákazová opatření, která chrání nejen zdraví lidí, ale samozřejmě i zvířat. Tato opatření jsou nákladná. Jestliže se vedení útulku rozhodne z ekonomického hlediska toto nenahlásit, není povinnost ani veterinárního lékaře – zaměstnance plnit tuto ohlašovací povinnost.
Příklad 3:
Veterinární lékař v zemědělském podniku léčí deset dojnic antibiotiky. Mléko takto ošetřených dojnic by se mělo konfiskovat, což je pro zemědělský podnik velká ekonomická ztráta. Vedoucí podniku rozhodne, s tichou podporou svého zaměstnance veterinárního lékaře, že se toto mléko s obsahem antibiotik dostane do lidského konzumu. Totéž platí např. při léčbě onemocnění prasat, drůbeže a jiných jatečných zvířat. Zaměstnanec v tomto případě není trestně postižitelný, zatímco svobodný veterinární lékař by se musel zodpovídat a mohlo by mu být odebráno osvědčení pro výkon léčebné a preventivní činnosti.
Výsledkem jednání prezidenta KVL s ředitelem Městské policie Ostrava je shoda na určitém kompromisu. Městská policie veterinární lékařku může zaměstnat s podmínkou, že nebude – alespoň prozatím – vykonávat léčebnou péči. “Může se starat o resocializaci psů, může např. čipovat psy a další činnost veterinárního technika pod dohledem veterináře – člena KVL. Léčebnou péči tak může teoreticky vykonávat, pokud ji smluvní veterinární klinika zaměstná třeba jen na částečný úvazek. V dlouhodobém hledisku navrhuje Ostrava pracovat na změně současné legislativy tak, aby městské policii byla udělena výjimka ze současné legislativy jako to má např. armáda a státní policie,” řekl prezident Jan Bernardy.