Tisková zpráva 25.06.2015 Pozor na “exotiku”! Ten, kdo v létě cestuje se svým zvířecím miláčkem do teplých krajin, si mnohdy ani neuvědomuje, jakým rizikům zvíře vystavuje, nemluvě o stresu. Vychází většinou ze situace v naší republice, kde je celá řada nákaz buď zdolána, anebo se zde dosud ani neobjevovaly, podobně jako v řadě sousedních členských zemí EU. Že tomu tak nemusí být všude, na to upozorňuje Komora veterinárních lékařů. Ze zkušenosti řady praktických veterinárních lékařů vyplývá, že je třeba si dávat pozor na různá onemocnění, z nichž je to zejména: Vzteklina. V ČR se tato nákaza od roku 2002 nevyskytuje, ale objevuje se v Polsku, na Balkáně, v celé severní Africe, v Turecku a dalo by se pokračovat. Proto je povinné psy vakcinovat vždy a ostatní cestující masožravce (kočky, fretky) především tehdy, cestují-li za hranice. A při cestování pozor na všechna podezřele krotká zvířata, nejen na psy. Klíšťová encefalitida a borelióza. Tato onemocnění zmiňujeme pospolu, neboť je přenáší bodavý a savý hmyz a zejména klíšťata. Proti borelióze lze psy, na rozdíl od člověka, vakcinovat, ale účinnou formou prevence je i používání obojků napuštěných odpuzující látkou anebo kapek (v pejetách), které se vpravují do kůže v oblasti kohoutku, tj. mezi lopatkami, kam si zvíře, pes či kočka, jazykem nedosáhnou. Účinnost výrobci uvádějí okolo 5 týdnů. Leishmanióza. Již i v ČR se objevilo toto onemocnění psů, které je známo z tropů. Toto prvoky způsobené onemocnění ohrožuje v tropech lidskou populaci hned na druhém místě za malárií, ale postihuje i psy. Špatně se léčí, příznaky jsou hubnutí a chřadnutí. Přenášejí ji savé mouchy a komáři. Obranou mohou být účinné insekticidy. Dirofilarióza, neboli srdeční červivost psů. Parazitické onemocnění, které způsobují vlasovité hlístice, mohou být v srdečním svalu či v podkoží, a do těla je zanesou různí komáři, které jsme dosud znali jen z tropů, ale nyní se vyskytuje i v ČR. Léčba je obtížná, lze doporučit prevenci, v obou případech poradí veterinární lékař. Motoličnatost. Napadení jater motolicemi může být velkým problémem a opravdu ohrozí život zvířete. Nebezpečí se skrývá v loužích, stojaté vodě, zejména po pozření mezihostitelů, plžů. Zamoření plochými či oblými červy. Velmi nepříjemné a zvíře sužující je zamoření tasemnicemi (plochý červ) nebo škrkavkami (oblý červ), což bývá nejčastější případ. K nákaze může dojít po požití kontaminované potravy, ale i při zablešení, blecha je totiž mezihostitel, a zvíře se může nakazit, když si je vykousává ze srsti. Proto je dobré zvířata pravidelně odčervovat, i když se nikam necestuje. Asi je zbytečné dále pokračovat, aby si chovatelé nemysleli, že je vůbec riskantní vytáhnout se psem paty ze vrátek či vypustit kočku do zahrady. Ale chce to sledovat zdravotní stav chovaných zvířat, příznaky onemocnění jsou často nenápadné, ale prakticky vždy je patrná změna chování, méně upravená srst, suchý nos, bledé sliznice, nafouklé bříško, atd. Praktičtí veterinární lékaři dovedou poradit i před cestou, doporučí vakcíny, provedou vyšetření a dovedou doporučit případné náhradní ubytování zvířete, když je majitel s sebou vzít nehodlá. A mnohdy to bývá pro zvíře to nejlepší řešení, každé cestování je totiž pro ně stres, tak proč je mu vystavovat. Ještě je potřeba upozornit, že pokusy “zachraňovat” rumunské, řecké či turecké psy dovozem do ČR, je činnost z lidského pohledu sice pochopitelná, ale vždy velmi riskantní, a to nejen z hlediska zdravotního, ale i proto, že zvíře ze zcela jiných podmínek, tj. z jiného prostředí, mívá velké problémy se socializací a často stejně skončí v útulku. Josef Duben, PR KVL, kontakt pro další informace: 602 172 954 |
||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
