|
|
Tiskovou zprávu rozesílá: EURO P.R. s.r.o.
European Marketing & Media House, 533 53 Pardubice – Semtín
Tel./fax: 466 611 139, 777 100 388, e-mail: europr@europr.cz
Rozhovor s viceprezidentem Komory veterinárních lékařů ČR
MVDr. Janem Bernardym.
Pane viceprezidente, hovoří se o prasečí chřipce, ale umírají lidé a k problematice se vyjadřují především hygienici a humánní lékaři. Proč tento rozpor?
Onemocnění prasat nevzbuzuje u populace lidí logicky takové obavy, proto se řeší především bezpečnost lidí. U prasat lze použít metodu likvidace postiženého stáda, tím je infekci snáze bráněno v šíření mezi prasaty. Navíc je znám spíše případ rozšíření infekce z člověka na prasata než naopak.
Pokud je stádo prasat nakaženo tímto virem H1N1 je třeba celé stádo vyhubit ?
Taková jsou naše “lidská” pravidla, metoda se nazývá “stamping out” a je celosvětově používána, ačkoliv je předmětem kritiky nejen ortodoxních ochránců zvířat.
Je tento typ chřipky pro prasata smrtelný ?
O nic více než u humánní populace, nicméně přesto že sledujeme vývoj informací v odborném tisku, není jasné, kterou část plic virus napadá. Pokud je to parenchym plic, ta část, která zprostředkovává výměnu vzduchu mezi krví a plícemi, je to horší varianta. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Většinou je virus běžné chřipky orientovaný na horní cesty dýchací. Prasata se dokáží infikovat jak prasečími viry chřipky, tak lidskými (jak dokazuje nakažení stáda prasat v Kanadě v těchto dnech), ale i drůbežími, které mohou vytvářet velmi nebezpečné kombinace.
Lze tedy říci, že v útrobách prasete vzácně zmutovala kombinace viru a po této mutaci se vlastně jedná o lidskou chřipku, která se přenáší z člověka na člověka ?
Ano, tak to je. Obávaná varianta chřipky je taková forma, která napadá “hlubokou” parenchymatózní plicní tkáň a rychle se šíří z člověka na člověka.
Může se nakaženého člověka nakazit i zdravé prase ?
Ano, takový průběh měla infekce prasat v Kanadě.
Prasata obvykle z Mexika do Evropy nelétají. Mohou se tedy nějakým způsobem nakazit i naše chovy ?
Stejně jako v Kanadě, mohou se nakazit od někoho, kdo byl ve styku s virem a je šiřitelem viru. Ptáci v tomto případě nejsou šiřiteli, tedy od člověka.
A teď otázka, kterou by jistě položil každý. Je možné se nakazit potravinami z vepřového masa nebo masem samotným ?
Není to možné, nebo téměř nemožné. Jednak virus chřipky ve vnějším prostředí příliš dlouho nepřežije a za druhé je maso prasete tepelně opracováváno. A především, chřipka u prasat propuká podobně jako u lidí u většiny zvířat v několika dnech a rozšíří se na celý chov, aby po několika dnech prasata vyzdravěla. Takové onemocnění neunikne pozornosti a onemocnělá prasata jsou, jak již víme, likvidována všechna, nakažená a i z nakažení podezřelá.
Jestliže tento vir je nyní nebezpečný především pro lidi, neměli bychom tuto nemoc nazývat spíš mexickou chřipkou ?
Asi ano, je to novinářská licence, jak nazvou tuto vlnu onemocnění. Tato vlna vznikla v Mexiku; jisté je, že chřipka tohoto typu, tj. kombinace lidské, ptačí a prasečí dosti pravděpodobně vznikne na místě, kde jsou nízké hygienické návyky a možnosti dodržovat čistotu jsou malé. Soužívají zde v těsné blízkosti všechny tři zmíněné živočišné druhy, lidé, prasat a drůbež, což na předměstích mnoha desítek milionového města México není neobvyklé. Vznik nákazy se očekával spíše v Asii, minulé vlny měly názvy podle míst vzniku jako asijská nebo šanghajská chřipka a vždy na ní zahynulo několik milionů osob. Na tu španělskou, rozšířenou v době po první světové válce mezi zesláblým obyvatelstvem to byly desítky miliónů; přesná čísla neexistují.
Zemědělci a Židé (o Arabech nemluvě) se snaží o změnu názvu, jakkoliv každý z jiného důvodu, ale libozvučný název zdá se je mezi novináři oblíben. Je to práce pro marketingové agentury či totalitní propagandisty změnit červený kruh na modrý čtverec, když podstata je nezměněná, i když zemřít na “jakousi prasečí nemoc” se na parte či v nekrologu nevyjímá moc dobře, i když s prasaty má společný jen ten vznik.
Domníváte se, že by za jistých okolností mohla tato chřipka přerůst ve stejnou pandemii jako chřipky čínská nebo španělská ?
Právě o ty okolnosti jde. Ano, mohla, ale… Španělská chřipka měla dvoufázový průběh, někdy v polovině roku 1918 jakoby polevila aby se plně rozvinula na podzim a koncem roku 1918 a na jaře 1919. Na jižní polokouli, kde je také chřipka rozšířena, začíná podzim a zima, které dělají vrásky na čele epidemiologům, ale i epizootologům a ekonomům a konec konců nám všem. Ohrožení bývají především ti nejmenší či nejstarší; v civilizovaných zemích ženy, děti a starce chráníme před útrapami především.
Děkuji za rozhovor.
