|
|
Tiskovou zprávu rozesílá: EURO P.R. s.r.o.
European Marketing & Media House, 533 53 Pardubice – Semtín
Tel./fax: 466 611 139, 777 100 388, e-mail: europr@europr.cz
TISKOVÁ ZPRÁVA – PREZIDENT KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR KAREL DANIEL:
ROZHOVOR O PRASEČÍ CHŘIPCE
PREZIDENT KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR KAREL DANIEL:
“Samozřejmě, že je vepřové občas nebezpečné. Dost ale záleží jaké a kolik. Třeba taková krkovička. Žlučníky, obezita … S chřipkou to ale nemá nic společného.”
Pane prezidente, k nákaze, epidemii nebo dokonce pandemii viru AH1N1se dennodenně vyjadřují politici, lékaři, virologové, novináři a dokonce celebrity nejrůznějších oborů. Jenom hlas veterinářů nějak není slyšet, přestože se problém dotýká chovatelů prasat, tedy vašich klientů a spotřeba vepřového panicky poklesla. Jak si to máme vysvětlit?
Dovolím si pro ilustraci nejdřív citovat WHO&FAO informační systém:
29. dubna 2009
Vláda Mexika ohlásila 18 laboratorně potvrzených případů a vláda Spojených států ohlásila 20 laboratorně potvrzených případů chřipky A/H1N1 (8 New York, 7 California, 2 Texas, 2 Kansas a 1 Ohio). Všech 20 případů mělo velmi mírné příznaky a pouze v jednom případě byla nutná krátká hospitalizace. Nebylo hlášeno žádné úmrtí. Všech 20 virových izolátů bylo geneticky stejných. Virus je popisován jako nový subtyp A/H1N1, dříve nezachycený v lidské ani prasečí populaci. Všichni pacienti se uzdravili. Tento chřipkový virus vykazuje přítomnost segmentů čtyř různých virů: severoamerického prasečího, severoamerického ptačího, lidského a dvou evropských prasečích.
10. května 2009,
29 zemí ohlásilo 4379 případů infekce A(H1N1).
Mexiko ohlásilo 1626 laboratorně potvrzených případů včetně 45 úmrtí. Spojené státy 2254 laboratorně potvrzených případů a dvě úmrtí. Kanada 280 laboratorně potvrzených případů a jedno úmrtí a Costa Rica 8 laboratorně potvrzených případů a jedno úmrtí.
Následující země ohlásily laboratorně potvrzené případy bez úmrtí – Argentina (1), Australia (1), Austria (1), Brazil (6), China, Hong Kong Special Administrative Region (1), Colombia (1), Denmark (1), El Salvador (2), France (12), Germany (11), Guatemala (1), Ireland (1), Israel (7), Italy (9), Japan (4), Netherlands (3), New Zealand (7), Panama (3), Poland (1), Portugal (1), Republic of Korea (3), Spain (93), Sweden (1), Switzerland (1) and the United Kingdom (39).
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje v této souvislosti žádná cestovní omezení.
Jak by se z pohledu veterináře měla tato chřipka nazývat? Prasečí, mexická, severoamerická, nová nebo dokonce svinská, jak uvedl v pondělí časopis Týden?
Dával bych přednost čistě technickému označení. Větší nebo menší vlna chřipky A/H1N1. Pokud by zasáhla větší geografické oblasti, dá se označit jako pandemie A/H1N1. Ale toto slovo nic nevypovídá o reálné míře její případné nebezpečnosti.
Média pojala šíření nového viru velmi dramaticky a připomínala dokonce pandemii španělské chřipky s desítkami miliónů mrtvých. Materiál Světové zdravotnické organizace, který jste mně ukázal působí mnohem střízlivěji. Jaký je váš názor?
Média pojímají řadu bezvýznamných témat docela dramaticky. Asi to vyplývá z lidské povahy a nazval bych to syndromem “vysoká sázka – nízká šance”. Více lidí si třeba za tisícovku koupí los, na který mohou vyhrát milion. Ale šance že se tak stane je třeba jen jedna ku deseti milionům. Málokdo si za stovku koupí los který vyhrává dvojnásobek. Třebaže s vysokou šancí jedna ku deseti. V případě zpráv o chřipce je jednak sázka medializována jako vysoká – životy či zdraví lidí – jednak ta velmi a velmi nízká pravděpodobnost nebývá běžně zmiňována. Nabízí se porovnání s běžnými riziky, které všichni dnes a denně a dobrovolně podstupujeme třeba v silničním provozu.
Podle mého názoru jsou daleko větším nebezpečím pro naše zdraví, svobody i peněženky politizující hygienici nebo ještě více politikové v roli expertů.
S běžnými chřipkovými vlnami například v České republice souvisí (ale souvislost zdaleka neznamená, že jsou samotné příčinou) úmrtí tisíců až desetitisíců osob. Především imunitně oslabených, žijících v neadekvátních podmínkách, osob rizikových věkových kategorií a podobně. V tomto kontextu chřipka A/H1N1 vůbec nevypadá jako kdovíjaký zabiják.
Ale k vašemu oboru. Hrozí nějaké nebezpečí z konzumace vepřového masa nebo výrobků z něj?
Samozřejmě, že je vepřové občas nebezpečné. Dost ale záleží jaké a kolik. Třeba taková krkovička. Žlučníky, obezita … S chřipkou to ale nemá nic společného.
Vím, že reprezentujete praktické veterinární lékaře, nikoli Státní veterinární dozor. Přesto se ptám. Pokládala Komora veterinárních lékařů vydat s souvislosti s novým virem nějaké informační pokyny svým členům?
Nebylo to a ani není příliš zapotřebí. Jedná se pouze o antigenně nový typ; chřipkové viry se ale chovají obecně velmi podobně.
Základní informace z průběhu studia by měly stačit, aby si kolegové udělali všeobecný názor. Na situaci samotnou i na některá absurdní opatření. A dovedli odlišit mediální a politický halas od reálného nebezpečí.
Asi otázka i pro někoho jiného, ale jaký přístup k tomuto problému zaujal státní veterinární dozor?
Oceňuji, že doposud střízlivý a rozumný.
Existuje vůbec reálná možnost zpětné nákazy našeho chovu od člověka? Média podobný případ ze zahraničí již zaznamenala.
Ta pravděpodobnost je opět velmi nízká. Běžná opatření a běžná opatrnost musí stačit. APP, dyzenterie, enzootická pneumonie jsou daleko horšími a zcela běžnými zdravotními riziky v chovech prasat. V řadě zemí se některé typy chřipky prasat vakcinují, u nás to není příliš obvyklé a pravděpodobně ani bezpodmínečně potřebné.
A teď vás prosím o odpověď pro laiky. Jak vlastně vir v organizmu prasat zmutuje? Stalo se to poprvé. A jak pravděpodobné je, že k podobné mutaci dojde i v našich chovech?
Chřipkové viry v populacích ptáků, prasat a lidí jsou velmi podobné. Genetickým procesem může dojít u jednoho hostitele k záměně části genetické informace se sekvencí viru pocházejícího z jiného hostitele. Určitě se to nestalo poprvé ani naposledy. Ve všech těchto populacích existují kmeny více patogenní – nebezpečnější – a méně patogenní – mírné.
Doporučil byste chovatelům nějaká speciální opatření v souvislost s tímto problémem?
Ani ne. Znáte to přísloví “čím méně se do nepěkné věci šťourá …”.
A čeho by se měla vyvarovat široká veřejnost? Pokud je ovšem něco takového vůbec třeba.
Brát příliš vážně některá mediální třeštění. A prohlášení politiků “odhodlaných ji ochránit”. Jinak to opravdu může “veřejnost” mít velmi drahé.
A otázka na závěr. Jaká je vaše prognóza vývoje v příštích týdnech?
Zájem o toto téma bude postupně slábnout až vymizí docela. Pravděpodobně v době, kdy se objeví jiná, mediálně přitažlivá kauza “s vysokou sázkou a malou pravděpodobností”. Typickým příkladem je pokles obrovského zájmu o BSE před několika lety.
Děkuji za rozhovor.
