Čas divočiny – čas na vysvětlenou Tisková zpráva – Tu a tam se v médiích objevují informace, které lze bez znalosti kontextu a/nebo bez odborných znalostí jen těžko správně interpretovat. Pokud jde o zdraví lidí a bezpečnost potravin, je celkem jasné, že snaha informovat veřejnost o tom, jak probíhá státní dozor, je více než důležitá. Státní veterinární správa v této souvislosti přináší podrobnější přehled o tom, co se děje se zvěřinou, než se dostane na pult k prodejci. Zvěřinu v kůži nebo peří, která nejde do schválených a registrovaných zařízení pro nakládání se zvěřinou (zvěřinových závodů) a je prodávána v tzv. “malém množství” přímo konečnému spotřebiteli, nebo konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu, který je na území kraje, kde byl kus uloven, nebo je dodávána do maloobchodního zařízení, které je krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních, prohlíží zpravidla jen proškolená osoba. Prohlídka musí být provedena co nejdříve po ulovení. Pokud proškolená osoba podle určitých znaků zjistí, že by maso mohlo představovat zdravotní riziko, musí zvěřinu (tělo i s orgány a hlavou) předložit k prohlídce úřednímu veterinárnímu dozoru. Veterinární dozor pak provede prohlídku v co nejkratším čase po nahlášení. Uživatel honitby může u krajské veterinární správy zaregistrovat zařízení pro uchovávání těl ulovené volně žijící zvěře. V něm lze skladovat kusy prohlédnuté proškolenou osobou, nebo neprohlédnuté kusy, které mohou být dodány pouze do zvěřinových závodů, kde se provádí veterinární prohlídka. Kus, který není prohlédnut proškolenou osobou, je nutné dodat do zvěřinového závodu i s orgány a hlavou. Zvěřina smí být uvedena na trh pouze tehdy, pokud je co nejdříve přepravena do zařízení, které ji zpracovává. Neprohlédnutý kus může konzumovat jen lovec (účastník lovu), avšak na vlastní riziko a jen ve své domácnosti. Veterinární dozor prohlíží těla ulovené volně žijící zvěře ve zvěřinových závodech, a to jak při jejím příjmu do zmíněného zařízení, tak po stažení. Prohlídku zvěřiny v kůži, nebo peří je nutné provést bezprostředně po přijetí. Délka procesu (od příjmu až po stažení) se řídí standartními operačními postupy provozovatele zvěřinového závodu. Bezprostředně po stažení provádí veterinární dozor další prohlídku. Z výše uvedeného vyplývá, že doba, která uplyne od ulovení zvěře a tím, než se zvěřina dostane na “stůl” konzumenta, může být různě dlouhá. Veterinární dozor však nemá na délku tohoto procesu zásadní vliv. V případě zvěřiny vnímavé na svalovce se odebírají vždy vzorky. Záleží tedy na tom, kdy byla zvěřina dodána, protože svozové linky laboratoří vyzvedávají vzorky pouze v pracovní dny a v určitou hodinu. Petr Pejchal |
|||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
