TISKOVÁ ZPRÁVA 9. 10. 2014 Vysocepatogenní aviární influenza na východě Ruska Daleko od Prahy, daleko od Moskvy, na jihovýchodě Ruska je Altajský kraj a tam ve dvou hospodářstvích s kuřaty, husami a kachnami uhynulo již 322 kusů drůbeže na vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1. Informovaly o tom ruské úřady s tím, že šlo o obce Dolgovo a Ilinsky v okrese Novochikhinsky v Altajském kraji. Zdrojem infekce byl údajně kontakt s volně žijícími ptáky. A k zavlečení pravděpodobně došlo prostřednictvím ulovených volně žijících kachen a hus. I když se může zdát, že od Altajského kraje v Rusku do ČR je to pořádně daleko, je nutno si uvědomit, že během podzimní migrace volně žijící stěhovaví ptáci překonávají velké vzdálenosti a mohou tento nebezpečný virus přenést také na naše území. Volně žijící ptáci jsou přirozeným rezervoárem virů ptačí chřipky a zejména ti vodní jsou nebezpeční pro přenos do chovů drůbeže, protože se u nich nákaza klinicky neprojevuje. Proto Státní veterinární správa provádí monitoring ptačí chřipky u volně žijících ptáků a v chovech drůbeže. Jako preventivní opatření je u nás zaveden tzv. systém včasného varování v chovech drůbeže, kdy jsou chovatelé povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě, pokud zaznamenají v chovech pokles v příjmu potravy a vody, pokles produkce vajec, popřípadě zvýšené úhyny. Poté by následovala veterinární kontrola, odběr vzorků a přijetí opatření proti dalšímu možnému šíření nákazy. Stejný postup je i při nálezu většího počtu uhynulých volně žijících ptáků. U nás byla v roce 2007 ve 2 chovech drůbeže potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1, která se na naše území dostala právě se stěhovavými ptáky z infikovaných oblastí. Podzimní migrace zvyšuje riziko zavlečení ptačí chřipky, proto je nutné, aby chovatelé průběžně sledovali zdravotní stav drůbeže a dodržovali preventivní opatření v chovech: chránit je před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky, voda a ani krmivo nesmí být kontaminováno trusem volně žijících ptáků. Napájet a krmit jen uvnitř zařízení nebo pod přístřešky! V případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo při jiných příznacích hromadného onemocnění neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS |
|||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
