Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Torzo žaludku

  Soudnička

Radka Vaňousová

Jeden z mnoha dalších návodů, jak zabít vlastního psa

 

Vážení čtenáři soudniček, přebírám štafetu v psaní, neboť soudničky jsou u kolegů oblíbené, často říkají, že je to první věc, kterou z celého zvěrokruhu čtou a někdy také to jediné, co vůbec přečtou, takže by byla škoda, aby tato pravidelná rubrika skončila. Většina příběhů bude opět pocházet z archivu revizní komise, ale mám připraveny i jiné, které se neřešily na půdě Komory, a přesto se nás v každodenní praxi dotýkají.

Na rozdíl od kolegů si stále ještě, možná naivně, myslím, že jsme poučitelní. Doba experimentování ve veterinární medicíně už dávno skončila a přichází čas, kdy se nám před ordinacemi začínají objevovat nespokojení klienti se svými právníky. Nelze než opakovat to, co už mnohokrát zaznělo – naprostá většina problémů a stížností začíná problémy v komunikaci. Takže ač jsou lidé zvyklí, že lékaři s nimi nemluví a neinformují, ale pozor – také je hned nekasírují, na veterináře mají požadavky nepoměrně náročnější. I sebevětší packal může provozovat praxi a být mezi chovateli oblíben, pokud s nimi dokáže navázat výborný kontakt. Je dobré být skvělým doktorem, ale pro praxi je nejdůležitější umět naše znalosti a dovednosti prodat.

Dobrý den,

Chci Vám napsat, jakým způsobem jsme zbytečně přišli o krásného, zdravého osmiletého německého ovčáka. Hodinu po večerním krmení začal zvracet bílou pěnu a byl apatický. Na internetu jsme našli číslo pohotovosti veterinární ordinace „Na drátě“. Po telefonátu jsme přes informaci, že můžeme počkat do dalšího dne, pohotovost navštívili, pes byl vyšetřen dvě a půl hodiny od začátku příznaků. Ústní sdělení znělo, pravděpodobný nádor sleziny, stav psa vážný a pravděpodobně nepřežije. Ordinaci jsme opustili cca 23:15. Druhý den ráno jsme byli se psem na veterinární klinice „U černého kříže“, kde okamžitě poznali „torzo“ žaludku, ale pejsek, než mohli cokoliv zásadního provést, po 10 minutách zemřel.

Nebudu popisovat, jak se k nám doktor z ordinace Na drátě choval (titul by mu měl být odebrán), protože jeho verze bude jistě zcela odlišná. Faktem je, že jsme ho navštívili s nemocným psem, naúčtoval nám nemalý peníz (který není důležitý, ale přikládám kopii účtenky, abyste měli co nejvíc informací) a pejsek zemřel. Tvrdím, že jeho vinou Přístup lékařů na klinice byl zcela odlišný.

Doplním ještě, co nebylo v e-mailu. Co je „torzo žaludku“ a jak nutný je rychlý zákrok, jsme se dozvěděli až na klinice. Pro objektivitu posílám kopii dokladu od doktora, kde je na rozdíl od jeho ústní informace o nádoru uvedeno torzo sleziny. Poznámka „infuzi odmítají“ vyplývá z dotazu manželky, co mu píchá a proč výživu, když pes před třemi hodinami žral. Ostatní je na dlouhé povídání. Z veterinární kliniky žádný doklad nemám, protože za zákrok nepožadovali žádnou úhradu. V případě potřeby mi diagnózu písemně dodají.

Odepište mi prosím, jak tento případ budete řešit, pokud budete… Nejsem spisovatel, a proto, pokud bude potřeba, jsem ochoten se osobně dostavit, abych odpověděl na Vaše otázky.

Děkuji za odpověď.
Ing. Nepoučený

… nejsem spisovatel, a proto, pokud bude potřeba, jsem ochoten se osobně dostavit

Z denního záznamu lékaře:

…. Pohotovost, asi 1 týden silný průjem, trpí na průjmy od štěněte, 3 dny léčí průjem sami živočišným uhlím a odvarem z puškvorce, dnes vyzvracel večerní krmení a pak ještě 3x zvracel po napití, byl divný, ale nyní se zdá lepší.

Klinické vyšetření: výživný stav méně dobrý, celkově reaguje se zájmem o okolí, spojivky nastříklé, mu bez reakce, břicho dobře prohmatné, bez dispenze, v břiše hmatný útvar vysoce bolestivý – velikost dětské hlavy, kraniálně špatně ohraničitelný, srdce – tachykardie… t. 39,3.., terapie: doporučeno rtg vyšetření, infuze, chirurgické řešení – vše odmítají, chtějí pokračovat v léčbě na klinice i přes upozornění, že pes může do rána uhynout… Závěr: akutní abdomen, susp. Torze sleziny. Nespolupracující majitel, odmítá navrženou terapii a silně vyjadřuje nedůvěru. Poučen o možných následcích.

 

Lékařská zpráva z kliniky U černého kříže

Majitel přivezl psa na kliniku v úterý ráno asi v 7.00 hod. a udával, že pes byl celkově ve špatném stavu, apatický, chodil jen pomalu a obtížně, většinu času jen ležel, těžko dýchal, dávil se nebo zvracel, měl nafouklé břicho. Majiteli se stav a chování psa nezdálo v pořádku již po večerním krmení, a proto asi ve 22.00 hod. téhož dne vyhledal veterinárního lékaře, který psa podle slov majitele ošetřil a označil stav za torzi sleziny.

Klinické vyšetření – pes bez zájmu o okolí, nereagující na podněty, jen ležel, spojivky bledé, sliznice dutiny ústní bledé, CRT prodloužené, enoftalmus, palpebrální a korneální refl ex vymizelý, pupily v mydriáze, ztížené povrchní dýchání, bradykardie, slabě slyšitelné srdeční ozvy, pulz téměř nehmatný, dispenze dutiny břišní – perkuzí zjištěn tympanický poklep ve větším rozsahu. Diagnóza – susp. dilatace a volvulus žaludku a s tím související šokový stav, dle stavu s infaustní prognózou.

Dekomprese žaludku fl exibilní sondou – neúspěšná susp. pro neprůchodnost kardie. Pes uhynul během provádění protišokové terapie a dekomprese žaludku perkutánní gastrocentézou (následoval pomalý odchod zapáchajícího plynu a zmenšení dutiny břišní).

To vše včetně odběru, anamnézy a klinického vyšetření proběhlo zhruba do 10 min. od příchodu psa do ordinace, majiteli bylo doporučeno patoanatomické vyšetření, ale majitel si psa odvezl domů.

To majitelka rázně odmítla, že on dnes žral a žádnou „ výživu“ nepotřebuje

Vyjádření na stížnost

V pondělí asi ve 20.30 volal Ing. Nepoučený na naši pohotovost, že jeho pes má sedm dní průjem a dnes začal i zvracet. Odpověděl jsem mu, že může klidně přijet, ale upozornil jsem ho, že máme pohotovostní příplatek v nočních hodinách 1500 Kč. V žádném případě neodmítáme pacienty ošetřit, neboť nejsme schopni posoudit po telefonu závažnost jejich onemocnění.

Asi ve 22.30 pan Nepoučený v doprovodu manželky (majitelky psa) a syna přivezl německého ovčáka Sama. Pes v ordinaci projevoval zájem o okolí a pan Nepoučený řekl něco o zbytečné návštěvě, která bude stát hodně peněz. Bohužel, po klinickém vyšetření psa jsem diagnostikoval akutní abdomen, způsobený pravděpodobně torzí sleziny, neboť ta dosahovala téměř velikosti lidské hlavy a byla velice bolestivá. Seznámil jsem je se svou diagnózou a řekl jsem, že jediným řešením je urgentní operace, jinak pes uhyne. Uvedl jsem rovněž, že se nedá vyloučit, že slezina je také nádorově změněná. Majitelka psa však měla svou diagnózu, a to předávkování psa odvarem puškvorce, který poslední tři dny aplikovali na průjem.

Nabídl jsem jim rtg vyšetření, které odmítli s tím, že si ho nechají udělat zítra ráno na klinice. Upozornil jsem je, že pes může do rána uhynout. Chtěl jsem zavést intravenózní kanylu a aplikovat infuzní roztoky, abych stabilizoval krevní oběh a také získal čas je ještě přesvědčit o vážnosti zdravotního stavu psa. To majitelka rázně odmítla, že on dnes žral a žádnou „výživu“ nepotřebuje. Když jsem viděl, že je všechna snaha marná, rozhodl jsem se alespoň ulevit psovi od bolesti a aplikovat spasmolytikum a nasadit antibiotika. Na to se mě majitelka psa ptala, co mu to chci píchat, že se ptá proto, abych mu ještě těmi injekcemi neuškodil. Dále prohlásila, že antibiotika on nepotřebuje, protože žádný zánět nemá. Po aplikaci injekcí se psem ordinaci chvatně opustila.

Nespolupracující majitel, odmítá navrženou terapii a silně vyjadřuje nedůvěru

Když jsem zůstal v ordinaci s panem Nepoučeným sám, znovu jsem se mu snažil vysvětlit, jak je možné, že pes může během několika hodin uhynout, že dojde k zaškrcení a zkroucení cév v břiše, následnému oběhovému kolapsu a smrti. Podařilo se mi ho alespoň přesvědčit, aby mi přislíbil, že v případě zhoršení celkového stavu znovu zavolá. Při vypisování účtu (bohužel vypověděla službu klávesnice, takže jsem ho musel napsat ručně) jsem se pokusil o nedokonalý reverz, když jsem uvedl diagnózu a odmítnutí léčby ze strany majitele. Bohužel veterinární lékař může diagnostikovat, navrhovat léčbu, ale konečné rozhodnutí je vždy na majiteli zvířete.

Musím se kategoricky ohradit vůči poznámce pana Nepoučeného na mé chování. Během ošetřování psa jsem se choval velice korektně a s neskutečnou trpělivostí. Pouze když mi pan Nepoučený druhý den nadával do telefonu, co jsem to za doktora, že nepoznám torzi žaludku, jsem mu odpověděl, že na své diagnóze trvám a že je mi líto, že pes uhynul, ale že je to jen a jen jejich vina.

Závěr revizní komise

Revizní komise konstatuje na základě všech zjištěných skutečností, že nemůže rozhodnout v neprospěch či prospěch stěžovatele, z důvodu, že jeho tvrzení a tvrzení veterinárního lékaře si protiřečí a jediný objektivní důkaz je pitva, která nebyla provedena. Z tohoto důvodu revizní komise příklad odkládá.

 
Radka Vaňousová