Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Úvodník – MVDr. Jan Bernardy

  ÚVODNÍK

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Evropa se v létě vydává na cesty! Ujíždí také naši pacienti se svými majiteli – ti, kteří mají reálnou šanci se octnout v majitelově posteli, a dříve nebo později tam i skončí. Ti ostatní nikam nemizí, ale mizívají ti, kteří nás k nim volávají. Tím i v našich ordinacích a diářích ubývá namnoze návštěv chronických případů. Prostě okurková sezóna. Někdo z nás neodolá pokušení či volání zdravého rozumu a vysadí; prostě se na týden či čtrnáct dní stane prostým smrtelníkem, který není ohrožován na duševním zdraví více či méně naléhavými případy a urputnými vlastníky těchto problémů. Nebo by alespoň neměl být, pokud si ovšem omylem nevezme tričko s nápisem ordinace či veřejně natolik známé farmaceutické firmy, které prozradí jeho identitu!

Pak nemají veterinární lékaři v konverzaci o další případy nouzi, a ve snaze se zvědavce zbavit vyřknou cosi, co si ovšem laik žádal a považuje za posvátný okamžik – konečnou diagnózu! Ovšem s mnoha okolky a drahotami, aby byla náležitě zdůrazněna nevhodnost takového posvátného aktu bez vlastního vyšetření a vůbec, aby nebyla snížena vážnost stavu. Pomineme-li, že se jedná o vědomé porušení ustanovení § 9 profesního řádu, kdy diagnóza určená na základě hovoru je nepřípustná, porušujeme i několik pravidel vlastních a také okrádáme stát na daních, které by nebohý tazatel zaplatil naším prostřednictvím do pokladny příslušného finančního úřadu.

Ale nebuďme na sebe zase tak moc přísní – zejména pokud závažnost našeho poklesku není příliš společensky nebezpečná. Od toho je tu léto a také doba dočasných změn bydliště či zvyků – dopřejme si alespoň těch méně nebezpečných porušení obyčejů a rituálů. Od ranního ne-vstávání po porušení svátosti manželské (v rovině převážně teoretické, jak jinak) až ke změně identity na obyčejného turistu. Po vzletu následuje pád, po veselých kalíšcích kocovina či po strašné době bez milované profese následuje návrat k verpánku. Ve velmi veliké většině návratů je to s podivem, ale je přesně tam, kde byl zanechán, nehnul se, potvora, ani o píď.

Návrat z obyčejného turisty do neobyčejné a společensky preferované profese by u mnoha slabších povah mohl být námětem na horor, jenže není vyhnutí, Sisyfe, tvůj kámen je dole, právě tady, kam jsi se na své dovolené dobrouzdal, doletěl, dojel či dopádloval. Ale to všechno přijde, teď je čas ten kámen prostě pustit, ať se koulí, láme keře a drtí hlínu, jak mizí v údolí.

Nuže tedy, kámen se valí, nezbývá než si zabalit ta správná trička a vyrazit neznámo kam. Ale nebojte se, tam dole na vás čeká a nehne se o píď, potvora.

 
MVDr. Jan Bernardy