Nejcennější jsou právě informace a umožnění zapojení se do společnosti uplatněním svých znalostí a dovedností. To potvrdí i ti nemnozí veterináři, kteří se v podobné situaci octli před lety sami jako emigranti. Nevím jen, jsou-li představitelé Komory natolik vytíženi, nebo jsou jen vůči vnějším událostem lhostejní, nutno pro úplnost dodat, že podnět přišel od členské základny (od Honzy Hlaváče, abych byl konkrétní). Jsem rád, že se na nás obrací veterináři, kteří tak lhostejní nejsou a jsem rád, že můžeme něco udělat. Jen se obávám – a rád nejsem, že požadavkům na legislativní změny, obranu oboru a udržení pozic nezávislosti veterinární medicíny, pregnantně vyjádřených na sněmu v Táboře, vyhověno nebude. Myslím, že se ze Sýrie nevydá mnoho veterinárních lékařů, a pokud ano, tak asi ne k nám (i když pokud vím, opačné cesty zde byly – nějaké laboratorní zázemí tam naši kolegové téměř před půlstoletím budovali, ale to by bylo spíše do kapitol Zvěrokruhu o historii na konci čísla). Přesto si tohoto gesta cením a považuji za správné vytvářet pozitivní vazby mezi kolegy jak doma, tak do ciziny, a to jak v dobách prosperity, tak ve chvílích nouze. Cenil bych si však ještě víc, kdyby „táboritské“ požadavky byly brány stejně vážně. Poslední jednání představenstva shodou okolností probíhala na Slovensku, kde jsme jako každý rok probírali společně kromě národních i společné evropské a bilaterální otázky a tentokrát společně vystoupali na Rysy, což bylo téměř symbolické vyvrcholení již v základním táboře. Doufám jen, že kvůli legislativním změnám ekonomiky nebudeme muset prchat i my.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
