jejíž řešení je očekáváno prostřednictvím soudu, a má rezervy ve výši více než jednoho ročního obratu. V posledních letech byla schopna přesunout do rezerv 2 – 3 miliony korun ročně. To bylo umožněno jednak rozpočtovou kázní, jednak skrytými rezervami v rozpočtech předchozích let. Přijmeme-li současnou finanční rezervu Komory jako dostatečnou pro případ nepředvídatelných obtíží, lze bez další akumulace rezerv přebytkový rozpočet změnit ve vyrovnaný buď navýšením výdajů, nebo omezením příjmů. Možnostmi řešení běžných finančních přebytků se představenstvo Komory zabývalo několik posledních měsíců. Zvažované varianty sahaly od nákupu vlastní nemovitosti přes zvýšení sociálních plateb (odchodné a pohřebné), zvýšení hodinové sazby za práci v orgánech Komory až po návrhy selektivního snížení příspěvků nejnižším a nejvyšším věkovým kategoriím členů. Nutno si však současně uvědomit, že veškeré – např. sociální – platby členům, které nejsou spojeny s činnostmi vyjmenovanými v zákoně o Komoře, jsou platbami ze zdaněných prostředků, tedy náklad pro Komoru je o zdanění vyšší než benefit poskytovaný takto jejímu členovi. Po poslední schůzi rozpočtové komise, jejíž závěry byly následně schváleny představenstvem, jsem rád, že mohu prohlásit: přes zřetelně odlišné levicové i pravicové názory členů představenstva ve vztahu ke komorovému, tedy „veřejnému“ rozpočtu, vyústily debaty nakonec v racionální řešení a odhlasování návrhu vyrovnaného rozpočtu pro rok 2009 s omezením příjmové složky, a také spolu s ukončením „schizofrenního“ hlasování zvlášť o rozpočtu a zvlášť o příspěvcích na následující rok. Návrh výše příspěvků pro rok 2009 bude tedy vycházet z návrhu rozpočtu, který je koncipován jako vyrovnaný. Návrh výše příspěvků na rok 2009 by takto měla činit 3 450 korun. Navázání výše příspěvků pro následující rok na návrh rozpočtu ovšem vyžaduje rovněž vyšší odpovědnost členů představenstva Komory v následujících letech. Ti budou nuceni svůj rozpočet, a tedy i výši příspěvků důsledněji a detailněji obhajovat před sněmem; předpokládá však rovněž do značné míry vyšší odpovědnost hlasujících účastníků sněmu, kteří budou každoročně hlasovat o výši příspěvků. Lze předpokládat, že tato výše příspěvků bude díky inflaci, měnícím se agendám Komory a měnícímu se kurzu koruny pravděpodobně variabilní a v průběhu následujících let bude mírně stoupat. V Česku – na rozdíl od některých jiných zemí, kde musí výši příspěvků profesní asociace schvalovat stát (Spolkový úřad pro komory v Německu, Privy Council v Anglii atd.) – se těší Komora veterinárních lékařů v hospodářské oblasti, a to včetně stanovování výše členských příspěvků, relativní svobodě. Jsem proto rád, že orgány Komory nejevily a trvale nejeví snahy ekonomicky zneužívat povinného členství v Komoře a navíc přijetím zásady vyrovnaného rozpočtu – případně s řízenou tvorbou rezerv v budoucnu – dávají takříkajíc příklad politické reprezentaci našeho státu. A zde bych mohl být v pokušení dodat: bylo by dobře, kdyby si toho politikové všimli. Jen si v takovém případě nejsem úplně jistý, jestli by místo toho, aby se u veřejných financí státu inspirovali naším příkladem, nesáhli spíše po regulacích oklešťujících naši komorovou ekonomickou nezávislost. MVDr. Karel Daniel |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
