Na osobní blahopřání jsem tedy často přátelům realisticky odpovídal: nejsem si jistý, zda se nejedná spíš o kondolenci. Minulé volební období nebylo zdaleka jednoduché. Zbytečná kolize se Státní veterinární správou a najednou časté kontroly veterinárních pracovišť především ve větších městech, zaměřené na registraci petpasů i práci technického personálu. Roztržka s alma mater, výpověď z nájemních prostor na VFU a hledání náhradních prostor pro sekretariát Komory. Posun hospodaření do červených čísel. A kdyby toho bylo málo, tak rovněž připravovaná novela evropské veterinární lékové legislativy formou přímo aplikovatelného nařízení. Zablokovaná situace související se snahou o novelu komorového zákona. Naproti tomu zesílená aktivita zemědělské lobby usilující zcela protisměrně o volnější používání veterinárních léčiv a o zaměstnávání veterinárních lékařů chovateli. A v neposlední řadě i aktuální zmatená situace související s čerstvou novelou zákona o DPH. Bohužel, jako bychom občas sami nesli vlastní hlavu protivníkům na stříbrném podnose… Začátkem prosince se v Praze setkali zástupci profesních komor. Ve společném prohlášení mimo jiné čteme: „Profesní samosprávy plní svoje postoupené pravomoci lépe, kvalifi kovaněji a efektivněji než státní úředníci. Činí tak navíc bez fi nančních nároků vůči státu, neboť jejich činnost fi nancují svými příspěvky příslušníci dané profese. Demokratický stát by měl tuto autonomii profesních samospráv respektovat. Profesní komory mají zájem co nejlépe spolupracovat se státem i s místními samosprávami, disponují obrovským odborným potenciálem a není jejich chybou, že stát a místní samosprávy jejich odborné možnosti plně nevyužívají. Prezidenti profesních komor odmítají veškeré politické snahy o omezování autonomie profesních samospráv, o vměšování se do jejich vnitřní činnosti a oslabování jejich kompetencí. Prezidenti profesních komor naopak tímto vyzývají politickou reprezentaci ČR, aby se snažila vytvořit lepší právní prostředí pro fungování profesních samospráv. Vstřícným krokem ze strany státu by mohlo být začlenění profesních komor zřizovaných zákonem mezi povinná připomínková místa v rámci meziresortních připomínkových řízení.“ Nejen pro následující funkční období jsem pevně přesvědčen o tom, že přeje-li si člověk optimální prostředí pro svůj vlastní výkon profese, udělá nejlépe, když se o to podle svých sil a možností přičiní sám. Ale i o tom, že mezi hlavními hráči na profesním poli – Komorou, Státní veterinární správou a alma mater, stejně jako mezi vítězi i poraženými ve volbách, mohou být zachovány přinejmenším korektní vztahy. Jsem připraven udělat vše pro to, aby průběh nastávajícího roku nakonec závisel v převažující míře na nás samotných. A pouze v omezené míře na faktorech, změnách či vývoji, které – často i přes veškerou snahu – nemůžeme ovlivnit.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
