|
|
Vážené kolegyně a kolegové,
stále slyšíme ze všech stran všudypřítomné slovo finanční krize. Více či méně se to týká i naší profese. Všichni jsme se několik let připravovali na vysoké škole a většina z nás se ve vlastním zájmu snaží i nadále vzdělávat. To nejdůležitější, co bychom měli ve své praxi prodávat, jsou naše znalosti a zkušenosti. Pomalu končí doba, kdy nás z velké části živil prodej léčiv, diet a krmiv. V konkurenci lékáren, petshopů a internetových prodejců bude prodej krabiček stále klesat. Naši práci naštěstí nemůže internet nahradit. Měli bychom poskytovat klientům kvalitní veterinární péči na úrovni současných poznatků a s odpovídajícím vybavením. K tomu je potřeba neustále se vzdělávat. Nejsem zastáncem povinného navštěvování seminářů spojených se sbíráním bodů, tak jak je to v humánní medicíně. Všechno, co je povinné, se časem zprotiví. Každý je zodpovědný sám za sebe a měl by se vzdělávat pro sebe, tak aby měl výhodu oproti těm, kterým stačí, co se naučili ve škole a z větší části už zapomněli. Žijeme v konkurenčním prostředí a každý by se měl snažit sledovat novinky v oboru a stále si rozšiřovat své znalosti.
|
To se nutně musí odrazit na kvalitě poskytované péče, na počtu vyléčených pacientů a spokojených majitelů. Kdo to nedělá, spokojuje se s poléčováním, pěstováním nemocí a oblbováním klientů. Veterinář, který svoji práci dělá dobře, by měl mít odpovídající ohodnocení. Nerozumím tomu, když někdo pracuje za nízké ceny, podbízí se množitelům psů nebo očkuje psy za pár desetikorun po vsích. Často takzvaní levní veterináři rezignují na diagnostiku, vymýšlejí si diagnózy a dokážou svým klientů namluvit takové věci, nad kterými zůstává rozum stát. Pokud si někdo nedokáže říct za svoji práci odpovídající odměnu, neváží si své práce. Jsme zvyklí platit poměrně vysoké částky u právníků, notářů a zubařů a nepřekvapí nás vysoké částky za práci řemeslníků. Jak je tedy možné, že stále hodně z nás pracuje za zlomek toho, co si řekne za práci člověk, který nemá ani maturitu. Navíc si majitele zvířat zvykáme na nízké ceny, a tím si sami stanovujeme cenovou hladinu. Byl bych rád, kdyby z naší profese zmizelo podceňování naší práce a obavy z toho říct si za práci odpovídající odměnu. Když zmizí podrážení cen, vyděláme na tom úplně všichni.
| |
Hezké babí léto přeje
Libor Okřina
|
|
