Úvodník – MVDr. Martin Grym

Nechci zde rozebírat známý fakt, že kvalita takto vyráběného zboží většinou nestojí za nic. Lid si to takto žádá. My si takto žádáme. A boty jsou jen jedním z mnoha příkladů. Dalšími jsou letenky, chytré i hloupé telefony, oděvy, potraviny, auta, ledničky, pračky, zahraniční zájezdy, léky, služby atd. Vše dostupné, levné a k dispozici i pro toho, jehož příjmy tyto rozkoše dříve neumožňovaly.

Začíná se něco podobného udávat i v našem byznysu? Bezpochyby. Všechny dříve silně individualizované služby (lékárnictví, medicína, architektura, stavebnictví, advokacie aj.) čelí intenzivnímu tlaku ke konsolidaci. Lékárníci již podlehli a mohou posloužit jako velmi výmluvný model. Velmi názorným příkladem jsou i mnohá zdravotnická zařízení. Majetek i kapitál se soustřeďují do rukou úzkého spektra fi nančních skupin. Je tento trend dobrý, nebo špatný? Těžko říci. Zdá se, že jde o přirozený, spontánní a nezvratitelný vývoj, který bude zcela jistě jednou ukončen samovolným zhroucením. Současná doba je ale poznamenána rozkvětem této formy podnikání a není pravděpodobné, že by nějaké odvětví uniklo. Otázka nezní „zdali“, nýbrž „kdy“ k tomu dojde.

Již kdysi jsem nastínil vizi veterinárních služeb v oblasti medicíny malých zvířat, ve které základní prevenci, běžnou kurativu a elektivní operativu provádějí zglajchšaltovaná pracoviště pod hlavičkou jednoho či několika řetězců. Složitější zákroky, léčbu a vyšetřování pak pokryjí druholiniová či referenční pracoviště. Vymizí prvek „individualismu“. Dojde k zániku pracovišť s jedním či dvěma veterinárními lékaři. První linii pokryjí levné řetězce a odbornější péče bude odkazována do větších klinik či nemocnic, možná opět v zajetí řetězců či ve vlastnictví holdingů a rozličných investorů.

Tyto tendence se již dnes začínají manifestovat a začíná být tedy zjevné, že na řadu pomalu přicházíme i my. Hlad po investičních příležitostech nutí mnohé pozorovat po očku i veterináře. Co ale zůstává velkou neznámou, bude podle mého skromného názoru reakce chovatelů. Přidaná hodnota lékárnického servisu je omezená a snaha koupit medikament co nejlevněji v té či oné lékárně je pochopitelná. Zdravotní péče je „zkorumpovaná“ svou bezplatností a léčit se chodíme do nemocnice, nikoli ke svému oblíbenému lékaři. Veterinární servis je ale silně osobní, v tom připomíná psychologickou poradnu. Vazba klient – veterinární lékař je silná a chovatelé chtějí své problémy (a za své nemalé peníze) řešit se „svým“ veterinářem. Jedním z častých důvodů opuštění pracoviště je skutečnost, že se chovatel setká pokaždé s jiným veterinárním lékařem. Chybí důležitá a ceněná kontinuita odborné péče.

Bude tedy zajímavé sledovat, jak naši zákazníci nově nabízený systém přijmou. Možná dopadneme jako prodejci elektroniky v kamenných obchodech: chovatelé k nám přijdou na rady a „olizovat mozek“, samotný úkon či léčbu pak zrealizují jinde levněji, jako když pak nakonec vybranou televizi objednají na internetu. Nadávat a plakat nemá význam. Někdy je lepší se neodvratitelnému přizpůsobit, než klást marný odpor. Čas ukáže, kdo dokáže včas zmutovat a fenotypem se naladit na novou situaci. Obávám se, že milci starých pořádků se stanou součástí pomyslné historické masokostní moučky.