Úvodník – MVDr. Pavel Raška

Hmm, tak právě takhle nějak mne napadlo zahájit úvodník tohoto čísla Zvěrokruhu, k jehož sepsání jsem byl vyzván předsedou redakční rady. Pro méně zběhlé ve folkrockové scéně se jedná o část textu písně, který vznikal v preagonálním období vlády jedné strany, kdy se v křeči snažila „domluvit“ rebelujícím občanům obušky a vodními děly. Dvacáté výročí Palachova týdne máme už dávno za sebou a dvacáté výročí listopadových událostí r.1989 kousek před sebou. Jak jsem tušil, tak dvě dekády nepostačily k očištění od nánosů deformací hodnot a charakterů, které nám totalitní údobí našich dějin navařilo.

Původně jsem tuto stránku chtěl věnovat pouze pozvání na sněm, ale z pozice člena současného představenstva považuji za rozumné se vyjádřit k aktuálnímu dění.

Zůstávám tedy s omluvou, pokud některého z čtenářů budu unavovat..

Jsem trochu rozčarován, co se nám to rozehrálo na stránkách minulého čísla, a jako by se někde ze záhrobí znovu začal linout pach milovského sněmu z roku 2002. Je pro mne osobně samozřejmě obtížné skousnout rétoriku čišící z některých příspěvků k letošním volbám a na druhou stranu i dokáži pochopit prudší reakce na ně. Přitom jádro problému, který při letošních volbách vznikl, mi naprosto nepřipadá tak bazální, aby bylo nutné častovat členskou základnu takovýmto zbožím v období letních dovolených a kýženého odpočinku těch šťastnějších z nás.

Pokud se v klidu zamyslíme nad celým principem podivného sporu, tak si jej v podstatě vymodelovala naše komora sama. Domnívám se, že vlastně určitou dobrou vůlí vtáhnout do demokratických principů volby svých zástupců ve vrcholných orgánech více voličů, vznikla kdysi možnost volit korespondenčním způsobem. Mělo-li by být striktně dodržováno ustanovení zákona, tak pouze sněm volí a odvolává tajným hlasováním členy představenstva, revizní komise a čestné rady. Průběžnou modifikací volebního řádu pak vznikly dvě možnosti kandidatury : buďto navržením okresním shromážděním, nebo kandidátkou s podpisy deseti členů komory. V následujících letech se potvrdilo, že účelu bylo dosaženo, neboť voleb se zúčastnilo podstatně více lidí, nežli by tomu bylo prostřednictvím přímé volby na sněmu. Počet účastníků jednání nejvyššího orgánu naší komory – sněmu – se již v posledních pěti letech víceméně stabilizoval asi na 200 osob. Ti z nás, kteří působí v regionech, kde se pravidelně schází alespoň část členské základny, k některým více či méně žhavým tématům potvrdí, že se také již dlouhodobě setkávají se stejnými obličeji. Na tomto místě patří díky předsedům OS, kteří nadále neztrácejí chuť něco organizovat a snaží se současně dostát i povinnostem ve vztahu k volbám. Pokud však ani pozvánka k sestavování kandidátky za příslušný okres nezvedne jednou za dva roky ze židle ty, které už bychom často ani na ulici nepoznali, pak – no comment. Nemíním se opětovně pouštět do úvah, jaké důvody vedou tyto členy k apatii vůči rozhodování o tvorbě a udržování rámce jejich svobodného povolání. Dopouštěl bych se již opakovaných spekulací. Vážím si naopak těch, kteří i přes možné osobní animozity k sousednímu kolegovi jsou ochotni zasednout ke společnému jednacímu stolu, a prezentovat názory a dávat podněty pro možná zlepšení fungování stavu. Provede-li pak tato skupina tradiční akt výběru svých zástupců pro volební kandidaturu a projeví tím transparentní zájem na zastupování ve vrcholných orgánech KVL, je tomu tak zjevně dobře. Nevidím žádný logický důvod, proč by měli být tito členové okresu zneváženi oproti kandidátce s deseti podpisy. Právě u tohoto druhého způsobu kandidatury to musí snad každému zavánět „kamarádíčkováním“ podstatně více. Za sebe si ani nedokážu představit, že bych byl ochoten se dožadovat u dalších kolegů podpisu pod svou kandidaturu, což se zjevně v některých případech reálně dělo a děje. Zde mi připadá alibistický argument o snaze striktně dodržet naše řády poněkud lichý.

Cítí-li se někdo z řadových členů komory poškozen na svých voličských právech, očekával bych tedy spíše stížnost odtud. S odstupem dvou měsíců, kdy celá pseudokauza vznikla, a s ohledem na dosavadní vyjadřování aktérů nezbavím se již přesvědčení, že byla vyvolána tendenčně a účelově. Ale i to patří periodicky k vnitrokomorovému folklóru.

Aby se do budoucna nemohly některé diskrepance v komorové legislativě stát „živnou půdou“ pro manipulativní předvolební rétoriku (což byl také jediný důvod, který přinutil představenstvo k diskutovanému neuveřejnění), zcela se ztotožňuji s doporučením RK ve smyslu procedurální změny navrhování kandidátů. Osobně bych přivítal zejména zrušení možnosti kandidatury deseti podpisy coby první krok.

Předpokládám, že i na letošním XVIII. sněmu KVL ČR se bude tato možnost změny diskutovat a jen doufám, že nepřeváží krátkozraký osobní politický narcisismus nad upřímnou snahou o posun naší stavovské organizace k upevnění její pozice vůči profesnímu okolí i veřejnosti.

Takže za organizační tým ještě naposledy připomínám termín konání celé akce:
11. – 13. 9. 2009 v Hotelu Dvořák **** Tábor

Co vás tedy čeká?

V pátek odpoledne společné jednání představenstva KVL s předsedy okresních sdružení, večer pak Staročeský raut se zastoupením regionálního pivovaru. V sobotu dopoledne seminář o způsobu předávání zavedených veterinárních praxí, včetně daňových podmínek. Odpoledne pracovní jednání XVIII. sněmu KVL ČR a večer pak slavnostní raut s gastronomickým překvapením a živou hudbou. Po celou dobu konání akce budou k dispozici relaxační služby hotelu a pro zájemce zajištěny vstupenky na Táborské slavnosti. Nezapomeňte si tedy zavčas rezervovat ubytování (při objednávání připomeňte, že jste účastníci sněmu) a zaslat přihlášku k účasti i s uvedením počtu doprovodných osob.

Prožití zbytku léta v suchu a s chladnou hlavou přeje všem, kteří „nevymýšlejí“, ale myslí