Úvodník – MVDr. Václav Benedikt

Podobně jako u dalších „specialit“, jako jsou jezevčíci nebo čivavy ve zbarvení harlekýn, touha po módním výstřelku vede k přehlížení nedostatků, které by měly být z pohledu veterinárního lékaře důvodem k vyřazení zvířete z chovu a z pohledu obchodního důvodem k výrazné slevě z kupní ceny. Protože jsem duše zvídavá a vyznávám zásadu „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“, ptám se novopečených majitelů, kolik je to jejich chlupaté štěstíčko vlastně stálo. Mám pak vždy co dělat, abych udržel vážnou tvář, když padne částka, nezřídka pětimístná, za kterou si ti dobří lidé pořídili kromě spousty radosti také pořádnou kupu starostí – ortodontické vady, kýly, volné pately, kryptorchismy… Každý z vás si tenhle seznam dokáže doplnit z vlastních zkušeností.

Někteří množitelé psů využívají slepé skvrny v psychice nastávajícího majitele, která jim spolehlivě zabrání spatřit a realisticky zhodnotit skutečný stav věcí. V jiných, závažnějších případech žalostný stav chovu probouzí v majitelích syndrom zachránce a ti pak vyplácejí štěňata z nelidských podmínek, aniž si uvědomují, že tím jen potvrzují funkčnost podnikatelského záměru chovatele. Osvětová a vzdělávací činnost směrem k veřejnosti je úkolem sisyfovským, nicméně neměli bychom na něj rezignovat, ať už každý sám ve své praxi, tak i KVL jako instituce. Jedině tak můžeme doufat, že příští konference o problematice welfare se ponese v utěšenějším duchu.