Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes jsou to prakticky tři roky, co jsem kývl na nabídku předsedy OS Brno-město a přijal návrh OS na kandidaturu do představenstva. Bez jakýchkoli ambicí a ctižádostivých snah jsem vstoupil do „vrcholového managementu“ Komory, se snahou poznat tuto práci, pochopit význam stavovské organizace pro člena „stavu“ a přispět k tomuto významu. A k čemu jsem po těchto třech letech působení na úseků vzdělávání, zahraniční a mediální komise dospěl? Před vstupem do představenstva jsem nepatřil k zastáncům povinného členství v Komoře, neboť jako řadový člen jsem dopad významu Komory jako správního orgánu vůbec nepociťoval. Dnes jsem svůj názor trochu opravil. I zde totiž platí obecná zkušenost, že pokud orgán (organizace, úřad či komora) pracuje tak, jak má, tj. pro ty, pro které byl zřízen, pak v naprosté většině má svůj význam. Bohužel, ve skutečnosti tomu tak nebývá a původně dobrá myšlenka či nápad jeho realizaci zcela nebo do značné míry zdeformuje. Dospěl jsem totiž k závěru, že současné vedení se členské základně vzdaluje, neřeší každodenní problémy veterinární profese a více zaobírá samo sebou, tzv. politikou pro politiku. Příčin bude určitě více. Na jejich kompletní rozpoznání jsem v představenstvu příliš krátkou dobu. To totiž nerozpoznají ani takoví, kteří tam jsou čtyři i více funkčních období (a nebo právě proto?) Aby Komora plnila to, k čemu je určená, je jednoznačně nutné podnítit zvýšenou aktivitu OS sdružení a jejích členů. V praxi to znamená, aby představenstvo zapojilo do své činnosti řadové členy Komory, předsedy OS, aby pružně reagovalo na jejich podněty, návrhy a iniciativy, aby je pověřovalo úkoly. Iniciativa musí samozřejmě přicházet i ze strany OS. Veterináři by se měli daleko více organizovanou formou podílet na řešení problémů ekologie, welfare zvířat, podílu profese na obecném zdraví, na vzdělávání, atd. Ve světě je běžnou a osvědčenou formou sestavování ad hoc pracovních komisí, které tyto oblasti koncepčně dlouhodobě řeší. Průběžné výsledky práce těchto komisí upevňují autoritu Komory a pomáhají zvyšovat postavení veterinární profese ve společnosti. Pro autoritu Komory a pro dobré výsledky je nezbytně nutné, aby předložené materiály těchto komisí byly zodpovědně přijímány a schvalovány. E-mailová diskuse takovému schválení může předcházet, ale nesmí ho nahrazovat tak jako u nás. Materiály jednou schválené musí představenstvo a každý její člen umět obhájit – je to jeho povinností. Je smutné, spíš trestuhodné, když představitel KVL v diskusi mimo půdu představenstva ani jedním slovem již schválený materiál neobhájí a nepodpoří. Je ještě tragičtější, když představenstvo bez jediného předloženého argumentu tento materiál zruší. Aby Komora plnila svůj účel, musí svoji funkci plnit představenstvo. Aby plnilo svoji roli představenstvo, musí mít stanovenu a hlavně dodržovat koncepci, jednací řád a jasné priority. Současné problémy je nutné řešit z hlediska budoucnosti. Pokud se zadá úkol komisi, pak se jí předložený materiál musí RESPEKTOVAT a smést ze stolu ho lze pouze a jen na základě nových pádných faktů, argumentů či zjištění a ne jen proto, že ho předložil ten, koho nemám rád. Bojovat by se mělo argumenty s argumenty a ne s jejich nositeli! V řízení činnosti představenstva nejen já vidím velkou slabinu činnosti KVL. Pravidlem vycházejícím ze zákona by mělo být, že představenstvo po projednání a schválení materiálu pověří prezidenta úkoly z toho vyplývajícími a ne naopak. Prezident by se měl více než na zahraniční problematiku zaměřit na problematiku domácí. Na zahraničí by se měl orientovat viceprezident a předseda zahraniční komise a její členové. Vždyť ty zahraniční zkušenosti neslouží k ničemu jinému než k řešení domácích problémů a jejich sladění s evropským standardem. Odtud asi pramení ta „CK KVL“. Nerespektování činnosti pracovních komisí, řešení problémů bez konzultace s příslušnou komisí apod., ignorování argumentů a autoritativní rozhodování jednoho navozuje dojem jednání monarchy, tedy opět „CK KVL“, tentokrát však ve smyslu c. k. Rakousko-Uherska. Bohužel, představenstvo svojí nedůsledností, bezkoncepčností a nedodržováním principů takovému jednání napomáhá. Myslím, že ve světě je trend spíš opačný, monarchie se stávají přežitkem, případně se i ruší. Komoru budeme mít takovou, jakou si ji uděláme, Komora půjde směrem, kam ji představenstvo potáhne a členská základna potlačí nebo pustí. V tom nám žádná PR agentura nemůže za žádné peníze pomoct. Adekvátní postavení veterinární profese ve společnosti musí vybudovat veterinární Komora v úzké a rovnoprávné spolupráci s SVS ČR,VFU a ostatními domácími, ale i zahraničními veterinárními institucemi. Protože tento problém je minimálně i evropským problémem. A to už by byla další kapitola, kterou můžeme rozebrat někdy příště, ale trvám na tom, že u nás je nejvyšší čas na změnu. MVDr.Vladimír Kyllar, CSc. |