Je jen potřeba tyto koncepce a zkušenosti nejen vyslechnout (při pravidelných zahraničních cestách), ale především přenést získané poznatky a zkušenosti do našich podmínek a efektivně a rychle je realizovat. Tak, jak se vyvíjí celá společnost, mění se i pohled na roli veterinářů v ní. Všichni víte o „prazvláštních konstrukcích směřujících k méně přijatelných tlakům“ – jinými slovy o snahách jiných subjektů ovlivňovat a omezovat činnost či pravomoci veterináře (trojdohody…). Měli bychom být na tyto tendence, z hlediska opačné strany pochopitelné, a priori připraveni. A to jak po stránce odborné a legislativní tak po stránce organizační a hlavně argumentační. Právě Komora by si v prvé řadě měla uvědomit, ujasnit a sjednotit náhled na svoji profesi a ten pak vhodně a účinně medializovat. Veterinární profese nepochybně hraje velmi významnou a nezastupitelnou roli v ochraně zdraví zvířat a jejich welfare, ale i v ochraně zdraví lidské populace! Myslíte si, pokud sami s tímto názorem souhlasíte, že stejného názoru je i neveterinární část společnosti? Jsem přesvědčen, že zdaleka nejsem sám, kdo o tom pochybuje. V prosazování postavení veterináře, které mu po právu náleží, je proto potřebná cílevědomá, programová a intenzivní práce celé Komory, úzká a nezištná spolupráce všech veterinárních organizací, institucí a orgánů (SVS, KVS, VFU, KVL, OS KVL aj.) – jinými slovy, všichni veterináři musí mluvit stejnou řečí. Velice výstižně to vyjádřil kolega Finsterle: „Veterináři by se měli semknout a vystupovat tak, aby ve společnosti požívali úcty, která jim určitě náleží“. Uvnitř KVL je pak nezbytnou nutností docílit aktivní a úzké spolupráce mezi členy Komory a jejím vedením. Jde o to, aby se OS KVL a její členové podíleli na práci KVL, aby se vše neomezovalo jen na činnost představenstva, které nutně v tomto osamění tenduje ke „kabinetní politice“, k práci pro práci. Činnost KVL je třeba koncentrovat do pracovních komisí, které jsou a měly by být otevřené pro řadové členy Komory. Nikde přece není psáno (a skutečnost to potvrzuje), že v centrálních orgánech KVL jsou ti nejlepší, nejchytřejší organizátoři apod. Jeden příklad za všechny: zodpovědnou osobou za kontakt mezi představenstvem KVL a provozovatelem registru petpasů a zároveň vedoucím příslušné pracovní komise bych si dovedl představit např. kolegyni Bystroňovou (nečlen představenstva), která jako host na jednání představenstva dne 28. 1. 2009 prokázala, že problematice rozumí a navíc má o její řešení zájem, místo současného člena představenstva, který sám přiznává, že problematice nerozumí. Největším nedostatkem a slabinou KVL ČR je právě naprosto nedostatečná spolupráce mezi členskou základnou a představenstvem. Vina je určitě na obou stranách. Nedostatečná motivace ze strany představenstva a malý zájem či aktivita ze strany členské základny. Nelze např. hodnotit sněm KVL, byť dobře zorganizovaný, jako úspěšný, když se ho zúčastní stovka z celkového počtu 2800 členů. Účast 4 % není úspěch, ale fiasko! A vzhledem k tomu, že současnost rozhoduje o budoucnosti, jde především o to, aby se do činnosti Komory ve všech oblastech aktivně zapojily kolegyně a kolegové čerstvě graduovaní. Volby mohou být právě pro ně možná tou první příležitostí, jak zásadně ovlivnit svoji budoucnost. Tomuto závažnému aspektu by tedy mladí kolegové měli věnovat zcela zásadní pozornost. Nedávno jsem se díval na udělování cen Oskarů. Velice mě překvapilo, že sošku nedostal nikdo z našich politiků. Chápu to jako velký nedostatek, respektive omyl. Myslím si totiž, že by si mnozí z nich za své herecké výkony zasloužili ne jednu, ale i více těchto unikátních sošek. Vždyť „filmují“ tak dokonale, že ani netuší, že hrají. Samozřejmě je to dobře pro ně, ale tito „herci“ nepřináší nic dobrého pro společnost. Stejně tak někteří členové orgánů Komory, už několik funkčních období „hrající“ bez sebemenšího výsledku, ale patrně s pocitem nenahraditelnosti, nepřináší nic pro veterinární společenství. Pokud by těmto funkcionářům šlo skutečně pouze a jen o blaho Komory, resp. jejích členů, respektovali by alespoň názory a práci těch co, se opravdu snaží. Situace uvnitř stavovské organizace, ale i postavení veterináře na společenském žebříčku by vypadalo naprosto jinak. Takže dotaz na vás mladé: Máte rádi hudební skupinu Chinaski? Já ano. A vůbec nejvíc se mi od nich líbí song JAKÝ SI TO UDĚLÁŠ, TAKOVÝ TO MÁŠ
|