Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Úvodník – MVDr. Zdeněk Andreas

Motto: hodie mihi, cras tibi.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych se pokusil v úvodníku tohoto čísla našeho stavovského periodika naznačit úhel pohledu na některé stránky pestrého veterinárního života z hlediska

čestné rady Komory veterinárních lékařů (dále jen ČR KVL), tedy jednoho z vrcholných orgánů Komory, který má poněkud specifické postavení.

K jednání před ČR KVL se dostane veterinární lékař tehdy, když si projde martyriem stížnosti klienta či jiného subjektu na svou osobu a jeho následnou nepříjemnou, negativní a v některých případech zavádějící kampaní či reklamou na své pracoviště a svou dobrou pověst. Podle profesního a disciplinárního řádu KVL poté musí následovat formální projednávání a vypracování návrhu na zahájení disciplinárního řízení revizní komisí KVL. Po shromáždění všech potřebných faktů a znaleckých posudků je dotyčný kolega předvolán před stanovený senát ČR KVL, kde má možnost fakta doplnit a hájit se. Při vynesení rozsudku je postupováno přesně podle disciplinárního a profesního řádu KVL a je projednávána stránka veterinární – odborná a etická. Pokud jedna nebo druhá strana uplatňuje vůči protistraně další nároky (třeba v oblasti ceny a s tím spojené finanční náhrady), spor pokračuje občanskoprávně.

V ČR KVL pracuji už nějaký čas a za tu dobu jsme se s různými kolegy shodli v tom, že hranice, kdy se veterinární lékař může ocitnout v nechtěné roli disciplinárně obviněného, je hodně tenká. Jinými slovy, ocitnout se v této situaci může opravdu každý.

Pokud je vina evidentně na straně kolegy či kolegyně a zavinění je prokázáno, tak je komentář zbytečný. Je ale smutná pravda, že po správně vedené „masáži“ od svých známých je schopen si stěžovat do té doby spokojený letitý klient. Stává se také, že je podána velice ostrá stížnost proti kolegovi, který byl při svém rozhodování pod časovým tlakem nebo se nechal vmanévrovat do nereálných přání klienta a ne stoprocentní výsledek (jinak profesionálně dobře zvládnutého zákroku) je už v očích klienta důvodem ke stížnosti.

Samostatnou kapitolou by určitě byla stížnost, která reaguje na první pohled na nevinné „popíchnutí“ konkurenčního pracoviště. V tomto případě si už o stavovské cti udělá každý obrázek sám.

Je jisté, že v době, kdy se mění legislativa, vstupuje v platnost zákon č. 182/2008 a nastávají kromě jiného i změny v distribuci léčiv, starostí veterinárním lékařům určitě neubude. Ale faktem je, že ani v této chvíli by kolegialita neměla být zatlačena do pozadí. Ze zkušeností projednávaných případů před ČR KVL občas platí úsloví „Co nedobrého se dnes stalo mému kolegovi, může se za půl roku stát i mně.“

Nicméně – anebo právě proto – Vás všechny, kolegyně a kolegové, optimisticky zdraví a přeje všem hezké zážitky na letních dovolených

MVDr. Zdeněk Andreas