Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Už se stává legendou

  SOUDNIČKA

Obracím se na vás se stížností a se žádostí o zahájení disciplinárního řízení s veterinárním lékařem MVDr. Laxním. Naše 13,5letá fena anglického kokršpaněla Betty byla před návštěvou u něj v dobrém zdravotním stavu, který odpovídal jejímu věku. Její pohyblivost byla dobrá, běhala po zahradě a byla aktivní. Betty měla několik dní potíže s pohyblivostí pravé zadní nohy, která se projevovala pouze po delším klidu. Po krátkém rozchození tyto potíže (pokulhávání) zmizely a pohybovala se opět normálně. Protože zdraví našich domácích zvířat věnujeme náležitou pozornost, navštívili jsme dne 1. 3. v odpoledních hodinách ordinaci MVDr. Laxního. Zdůrazňuji, že i těsně před návštěvou fena sama vyskočila do auta, pohybovala se bez zjevných potíží a mimo již zmíněné dočasné zhoršené pohyblivosti pravé zadní nohy neměla jiné zdravotní potíže. Veterinář změřil feně teplotu, na teploměru po vytažení z konečníku nebyly žádné známky krve a bez dalších otázek nebo podrobnějšího vyšetření jí se slovy „tohle by jí mělo pomoct“ aplikoval injekčně 100 ml 0,5% Metacamu. Dále nám také předepsal a prodal lék Rimadyl k dalšímu užívání. Nesdělil nám ani, jaký lék podal, ani jaká jsou rizika jeho podání. Poté jsem odešel s fenou před ordinaci, zatímco manželka platila a vyžádala si vystavení účtenky. Během asi 5 – 10 minut vykonala Betty před ordinací velkou potřebu. Spolu s výkaly však vyteklo i značné množství krve, což bylo na sněhu jasně vidět. Krev ve stolici jsme nikdy před tím nepozorovali, a proto jsem se i s fenou ihned vrátil do ordinace. MVDr. Laxní jí vyšetřil prstem v konečníku a řekl, že žádnou krev nevidí a že se asi jedná o krvácení způsobené použitím teploměru. Na množství krve ve stolici před ordinací se podívat nešel! Tím vyšetření skončilo a vrátili jsme se domů.

 

Druhý den po příchodu z práce se krvácení u Betty zhoršilo, krvácela už i z čenichu. Bylo jasné, že krvácení přímo souvisí s podáním Metacamu a ne s poraněním teploměrem, jak tvrdil MVDr. Laxní. Odjeli jsme rychle k jinému veterináři, který při vyšetření krevního obrazu označil její stav za vážný a sdělil, že lék krvácení s největší pravděpodobností způsobil. Pokusil se zastavit krvácení podáním dalších léků. Další den 3. 3. jsme opět v odpoledních hodinách navštívili tohoto veterináře. Betty stále krvácela z konečníku. Veterinář se snažil krvácení zastavit, aplikoval kapačku a věnoval se naší feně do pozdních nočních hodin s příkladnou profesionalitou a obětavostí. Z ordinace jsme odjeli v půl jedné v noci 4. 3. s doporučením, že ráno máme zajet na větší veterinární kliniku. Fena však ve 2.40 hodin zemřela. Dne 5. 3. jsme navštívili MVDr. Laxního v jeho ordinaci, abychom mu řekli, co se stalo a co si myslíme o jeho léčení.

MVDr. Laxní připustil, že lék skutečně mohl mít tyto fatální následky a že jediné co pro nás může udělat, je omluvit se. Na dotaz, proč nás neposlal na rozbor krve, odpověděl: „Mohl jsem vás poslat na rozbor krve, ale to by stálo dva tisíce“. Tento absurdní argument nemůžeme přijmout tím spíše, že pro nás otázka platby za léčení naší feny nebyla podstatná a veterinář nemá v žádném případě právo rozhodovat, co pro nás je a co není drahé a zamlčovat proto informace. Jak jsme později zjistili, lék Metacam patří do skupiny NSAID a je třeba dávat velký pozor při podávání starším psům, protože většina má problémy s ledvinami a lék může způsobit vnitřní krvácení a rychlou smrt. V oficiálních materiálech výrobce léku i v dalších dostupných materiálech se jasně píše, že před podáním tohoto léku je třeba u starších psů vždy navrhnout chovateli vyšetření krve, aby se zjistilo, zda pes tento lék snese. Tyto informace jsou i přímo součástí příbalového letáčku i příručky pro chovatele k léku, který podává svému zvířeti. MVDr. Laxní nás však žádnou formou neinformoval a vyšetření krve nenavrhl. Lék aplikoval injekčně, a tím se nežádoucí účinky dostavily velmi rychle. Navíc v době, kdy by snad mohl ještě pro záchranu naší feny něco udělat, špatně vyhodnotil příčiny krvácení, které nastalo bezprostředně po podání léku. Vážená komoro, jako majitelé fenky jsme, vzhledem k jejímu věku, byli připraveni na to, že mohou časem nastat zdravotní problémy a že se s ní v budoucnu budeme muset rozloučit. Jsme však přesvědčeni, že rychlá smrt naší feny byla způsobena chybným, neprofesionálním, neetickým, laxním a nelogickým postupem MVDr. Laxního, který tímto svým chováním rychlou smrt naší feny způsobil. Jsme přesvědčeni, že postup lékaře posoudíte objektivně a nestranně a žádáme tímto o jeho potrestání.

Proč šli jinam?

Vážený pane předsedo, obdržel jsem Vaši žádost o vyjádření ke stížnosti, kterou na mě podali manželé Nestranní. Dne 1. 3. mne opravdu navštívili i s fenou Betty s tím, že fena má potíže s pohyblivostí zadních končetin. Při zjišťování anamnézy majitelé jiné obtíže nebo neobvyklé chování feny neuvedli a ani při běžném klinickém vyšetření fena nevykazovala jiné příznaky zdravotního postižení. Není pravda, že bych feně pouze změřil teplotu a s majiteli nekomunikoval. Vzhledem k tomu, že jsem nezjistil nic, co by vyvolávalo podezření, a s ohledem na téměř 14 let věku feny, její obezitu a stávající chladné počasí jsem usoudil na postižení kloubů. Proto jsem se rozhodl aplikovat subkutánně přípravek Metacam ve standardní dávce 0,04 ml/kg, nikoli 100 ml, jak je uvedeno ve stížnosti. Na dokladu o ošetření jde o specifikaci léčivého přípravku, nikoliv o jeho dávku. Dále měli podávat přípravek Rimadyl, což je rovněž preparát běžně používaný při terapii artritid u psů. Samozřejmě je mi známo, že tyto přípravky nelze použít u zvířat, která trpí postižením GIT, jater, ledvin či srdce, ale jak bylo výše uvedeno, u feny jsem žádné podezření na takové postižení neměl. Dovoluji si upozornit, že sami majitelé ve své stížnosti opakovaně zdůrazňují, že fena byla v dobrém zdravotním stavu a dobré kondici a jiné zdravotní problémy neměla. Majitel, který s fenou odešel ven z ordinace, se asi za pět minut vrátil s tím, že si všiml, že ve výkalech je krev. Rozhodně nesdělil, že jí bylo větší množství, o „louži krve“ majitel hovořil až při návštěvě dne 5. 3. Fenu jsem tedy opětovně vyšetřil, ale ani v konečníku, ani ve vulvě žádné stopy krve. Opětovně jsem se tázal majitele, zda nějakou krev neviděl již předtím, zda fena normálně přijímá potravu a tekutiny, zda vyměšování a výdej moči je v normě. Bylo mi sděleno, že vše je v pořádku. Důvod přítomnosti krve jsem tedy viděl v možném poranění sliznice konečníku při měření teploty. Majitel ve své stížnosti líčí u feny dramatický průběh krvácení po mém ošetření. Pokud krvácení bylo opravdu tak masivní, tak mi není jasné, proč majitel vyhledal další odborné ošetření až téměř za 24 hodin.

Majitel feny se synem mě posléze navštívili v ordinaci, aby mi sdělili, že fena po mém ošetření i přes následnou péči na jiném pracovišti vykrvácela. Jako příčinu úhynu uvedli selhání ledvin. Na základě vyjádření onoho lékaře a informací z internetu viděli příčinu úhynu feny výhradně v podání Metacamu. Byli přesvědčeni o tom, že výskyt krve ve stolici feny za 5 – 10 minut po ošetření byl způsoben injekční aplikací uvedeného přípravku. Tato souvislost se mi jeví jako velmi nepravděpodobná, neboť maximální koncentrace účinné látky v krvi psa je podle příbalového letáku dosaženo až za asi za 2,5 hodiny a s Metacamem mám dobré zkušenosti i stran nežádoucích účinků. Připustil jsem tedy, že přípravek mohl podpořit nastalé krvácení, ale že nepovažuji za pravděpodobné, že by byl jeho výhradním vyvolavatelem. Na dotaz majitelů, proč nebylo provedeno i jiné vyšetření včetně rozboru krve, jsem odpověděl, že samozřejmě bylo možno provést i jiná vyšetření, ale že jsem je v dané chvíli vzhledem ke sdělené anamnéze a výsledku klinického vyšetření nepovažoval za nezbytně nutná. Není pravda, že jsem řekl, že by vyšetření krve stálo 2 000 Kč. Tuto částku jsem uvedl pouze jako ilustrativní pro případy, kdy se provádí komplexní vyšetření různými metodami, včetně laboratorních. Přiznávám, že jsem jim zřejmě nebyl schopen podat pro ně dostačující vysvětlení úhynu feny, neboť jejich značně emotivní vystupování („Děkujeme Vám, že jste nám zabil psa.“ a „Vy jste nám ji normálně utratil.“ a „Mohl jsem vám to tu rozmlátit.“ apod.) mne dosti zaskočilo. Podle vyjádření a reakcí majitelů na moje otázky jsem navíc nabyl dojmu, že o konstruktivní dialog ani zájem nemají. Jen pro informaci uvádím, že tomuto rozhovoru byla přítomna i moje kolegyně a z jednání majitelů měla tentýž pocit. Mrzí mne, že fena uhynula, postupoval jsem však podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nejsem si vědom, že bych se dopustil nějakého závažného pochybení. Budu rád, pokud mi umožníte blíže se seznámit s průběhem další terapie a výsledky vyšetření, provedených na jiném veterinárním pracovišti, a s výsledky pitvy, pokud byla provedena. Prosím Vás o jejich zaslání, máte-li je k dispozici.

Nepamatuji si detaily

Nepamatuji si přesně detaily prvního kontaktu, protože jsem fenu ošetřoval těsně před odletem do zahraničí. Manželé Nestranní mne požádali o akutní ošetření jejich starší feny s tím, že poměrně výrazně krvácí z konečníku, je apatická, má studený dech a stručně popsali situaci, která předcházela: To, že navštívili kolegu Laxního s akutní bolestivostí zad a ten jim na „záda“ dal injekci, po které začala fenka krvácet. Údajně se vrátili do ordinace a kolega konstatoval možnost podráždění konečníku teploměrem. Další komentář majitelů jsem nebral vážně a ani na něj nereagoval. Protože majitelé i přes mé doporučení odmítli řešit problém nadále u ošetřujícího lékaře, provedl jsem vyšetření zvířete, odběr krve a konstatoval renální selhání, výrazné oběhové potíže a masivní krvácení do střev. Přes veškerou péči a spolupráci majitelů i přes náznak stabilizace se nám nepodařilo zastavit krvácení. Majitelé mne neustále bombardovali dotazy na téma reakcí po aplikaci léku.

 

Z internetu vyčetli, že vedlejší reakce NSDAI je krvácení. Tuto informaci jsem jim potvrdil. Celý problém je v tom, že šli do ordinace s bolavými zády a nechápou, proč jim pes po léčbě vykrvácel. Ordinaci opouštěli někdy kolem půl druhé. O úhynu jsem se dozvěděl v zahraničí a netušil, že celá kauza bude mít pokračování. Býval bych jim doporučil pitvu, ale teď je pozdě „bycha honit“ a tak Vám přeji klidnou hlavu v rozhodování tohoto případu. Mně nepřísluší nic jiného, než popsat danou situaci. Na hodnocení jsou jiní, ale s tím už mám také své bolavé zkušenosti. Doufám, že Vám mé vyjádření postačí. Pro další spolupráci jsem samozřejmě k dispozici.

Nepozná březí kočku

Vážená komoro, odpovídáme na váš požadavek o zaslání pitevního protokolu. Naši fenu jsme pohřbili druhý den po smrti a na vaši žádost o pitevní protokol více než 2,5 měsíce po pohřbení nemůžeme reflektovat. Jsme toho názoru, že i bez pitevního protokolu je zde zcela jasně prokázána nedbalost, neplnění povinností a neinformování chovatele MVDr. Laxního. Za všemi informacemi, které jsme uvedli v původním dopise, si stojíme i nadále a jsme ochotni i k přímé konfrontaci na půdě komory. Naším cílem je dojít spravedlnosti a zadostiučinění v této nepříjemné záležitosti a dále chceme předejít tomu, aby se s podobným přístupem setkal ještě jiný chovatel. Víme ještě o dalším pochybení, kterého se MVDr. Laxní dopustil a pomalu už v našem okolí začíná být legendou. Pan Mgr. Známý nalezl kočku a přinesl ji k MVDr. Laxnímu na prohlídku a očkování, protože si ji s manželkou chtěli nechat. MVDr. Laxní jim řekl, že se jedná o mladou březí kočku, která čeká koťata, a sjednal s nimi termín potratu. Pan Mgr. Známý se v určený termín dostavil do ordinace, kde byl přítomen další lékař, který měl zákrok provést spolu s MVDr. Laxním. Potrat však neprovedl, protože na místě zjistil, že se nejedná o březí kočku, ale o kocoura, který měl zvetšené břicho v důsledku napadení parazity. K tomu, že veterinární lékař nerozezná kočku od kocoura, není třeba dalšího komentáře. Informaci, kterou zde uvádíme, máme ověřenou přímo u Mgr. Známého, který byl odbornou úrovní MVDr. Laxního šokován a uvažuje rovněž o podání oficiální stížnosti na jeho postup.

Nelze určit příčinu

Vážení, revizní komise se na svém jednání znovu zabývala Vaší stížností. Po prostudování všech dostupných důkazních materiálů a vzhledem k tomu, že nebyl dodán pitevní protokol, dospěla komise k závěru, že vzhledem k nedodání pitevního protokolu nelze určit příčinu smrti Vaší fenky Betty a nelze tedy ani určit míru zavinění veterinárního lékaře. Litujeme, že Vám nelze podat příznivější zprávu.

 
Upravil MVDr. Petr Matušina