Lubomír Hošek Trendy vysokoškolské politiky a postavení zvířete v novém OZ
Pozvání mimo naši Komoru přijali zástupci lékařské komory, lékárnické komory, stomatologické komory a komory českých architektů a komory techniků. V úvodním slovu Mgr. Nantla o trendech VŠ politiky až překvapivě důrazně zazněla úloha VŠ nejen v graduálním, ale stejnou měrou i v postgraduálním vzdělávání. Dále také zazněla analýza neudržitelnosti stavu, kdy 80 % bakalářů pokračuje v magisterském studiu. Po další přednášce o kvalifi kačním rámci terciálního (tj. vysokoškolského) vzdělávání přišla řeč i na praktické věci pro zástupce komor – tedy na uznávání kvalifikací.
Rozprava začala až překvapující shodou zástupců komor v odporu vůči tendencím zavádět bakaláře u takzvaných velkých oborů – tj. lékařství, lékárnictví, architektuře a právech. Při diskusi kolem získávání kvalifi kací jsme mohli (při srovnávání s jinými modely) veřejně konstatovat, že se naší Komoře podařilo vytvořit jednoduchý a následováníhodný model, kdy schvalovací proces probíhá jednoznačně pod hlavičkou Komory. Díky vzorné spolupráci s fakultou obdrží žadatel potvrzení o shodnosti či neshodnosti studia (čili faktické srovnání rovnosti vzdělání), na základě kterého může vstoupit do Komory. Toto uznání kvalifi kace je většinou kompletní, pro udělení osvědčení KVL předepisuje pouze zkoušky z legislativy. Ohradili jsme se vůči dvojímu posuzování dosaženého vzdělání – jiné by mělo být posouzení vzdělání k postgraduálnímu studiu a jiné pro vstup do praxe – tento postup považujeme za špatný. Při dotazech na různou kvalitu škol uvnitř EU jsme byli odkázáni na směrnici 2015/36/S, která umožňuje uznat nebo neuznat dosažené vzdělání při rozhodování o udělení osvědčení i v rámci EU (ani při uznání vzdělání nemusí Komora udělit každému osvědčení). Při další diskusi opakovaně zazněla nezastupitelná úloha VŠ v oblasti celoživotního vzdělání, případné otázky typu snížení počtu absolventů byly vysvětleny – nejde jen o prostou generační obměnu, ale i o obecné zvýšení počtu vzdělaných lidí v republice.
Po věcném, dynamicky vedeném jednání jsme se přesunuli do Poslanecké sněmovny, kde nás po důkladném prošacování čekalo daleko emotivnější jednání – seminář na téma Postavení zvířete v novém občanském zákoníku, svolaný místopředsedkyní PS JUDr. Parkanovou. Přes avizovanou účast poslanců přišli vedle hostitelky pouze právníci z ministerstva spravedlnosti, dále zástupci různých ochranářských spolků (za zmínku stojí účast Ing. Koutského z SOS – zvířata v nouzi, který podal velmi kvalitní návrh formou petice s 20 000 podpisy). Za státní veterinární správu dorazil její čelný představitel – Ing. Duben, za KVL prezident MVDr. Rychlík a MVDr. Hošek. Svojí morální autoritou přišla podpořit jednání paní Kubišová. Po trošku zmateném úvodu, kdy se k jednotlivým paragrafům všichni vyjadřovali, jsme díky připravené prezentaci mohli přítomné seznámit s našimi návrhy, které byly většinou akceptované ostatními pro další jednání. O co vlastně jde – pokud totiž dojde v OZ k pouhému konstatování, že zvíře není věcí, tak se sice zvíře osvobodí, ale při ztrátě, nalezení, přestane pozbývat privilegií nalezených věcí a nenápadně se vytrácí také zodpovědnost za věci – ať už je to zodpovědnost obcí či jednotlivce. Bohužel, ve velké většině jsme přesvědčovali přesvědčené, přítomní právníci nás asertivně nechali vymluvit, sem tam nám naznačili, že zdivočelé zvíře či zvíře bez pána jsou moderní termíny a že vlastně jimi navrhovaná ustanovení lze vyložit k naší spokojenosti. Že je lze vyložit i jinak, o tom je ujistili všichni přítomní. Přes mírnou skepsi, kterou máme vůči možné akceptaci našich návrhů, nás potěšilo, že na závěr vystupovali veterináři jako mluvčí vůči navrhovatelům zákona a že se nám snad mírně podařilo podpořit autoritu veterinárního stavu jako obhájce zvířat a zastánce biologických principů v českém zákonodárství.
|