Vážení kolegové, Dotazy na VETGURMET přibývají a my z toho máme opravdu radost. V okamžiku, kdy čtete toto číslo Zvěrokruhu, je již na stránkách http://vetgurmet.vetkom.cz/ k dispozici bodovací formulář a i vy již můžete hodnotit své oblíbené, nebo naopak neoblíbené stravovací zařízení. Vaše hodnocení budeme vkládat do databáze a na stránkách Komory naleznete seznam již hodnocených gastropodniků. Jakmile budou k dispozici alespoň dva názory na tento podnik bude možné se na tato hodnocení podívat. Alespoň dva neshodné názory chceme proto, abychom vyloučili z našich žebříčků podezření ze záměrně reklamních hodnocení, nebo naopak snahy poškodit nějaký podnik. Podobných a někdy oprávněných podezření není, bohužel, ušetřena většina žebříčků v naší zemi. U zveřejněných hodnocení nebude pochopitelně ani registrační číslo hodnotitele, pokud by si to výslovně nepřál. Anonymita je zárukou objektivity. Protože jsme však netrpělivě chtěli začít a přinést příklad hodnocení, navštívili jsme společně jednu restauraci, abychom měli první dvojí hodnocení. A tady je výsledek: Název: restaurace La Cavé
Hodnocení : Restaurace La Cavé je jednou z nejlepších mimopražských restaurací, především díky svému šéfkuchaři Martinu Svatkovi, jedné z českých hvězd tohoto oboru. O kvalitách restaurace i šéfkuchaře se mohli přesvědčit ti z vás, kteří se zúčastnili loňského sněmu. Restaurace je umístěna ve sklepních prostorech bývalého pivovaru a na „michelinovou“ jídelnu je poměrně velká. Prostor ve spojení s prázdnými prostřenými stoly a takřka posvátným tichem připomíná katedrálu a tichá nevtíraná obsluha ministranty při nějakém magickém obřadu celebrovaným veleknězem Svatkem. Neváhali jsme ani na okamžik a z jídelního lístku zvolili degustační menu o šesti chodech za 595 Kč, tedy cenu nebývale nízkou. A byl to opravdu zážitek. Houbová polévka z lišek měla vůni, sílu i chuť, na dvě porce králičích ledvinek byly spotřebovány vnitřnosti deseti ušáků a čtvereček kynuté cmundy připomněl recepty našich babiček. Skvělý byl i candát na česneku s kostkou gratinovaných brambor a dušená špička z daňčí kýty s hrstkou houbové smaženice celý obřad vygradoval. Objektivně to nemělo chybu – subjektivně snad místo brázdy celerového pyré mohlo daňka a smaženici doprovázet něco méně výrazného a na talířku s tvarohovým dortíkem bylo na náš vkus těch ingrediencí kolem přece jenom trochu moc. Proč tedy ta chybějící hvězdička za prostředí? Fakt, že fotobuňka jednoho ze dvou umyvadel nefunguje a na obou toaletách jsou permanentně zhasnutá světla, nelze u podniku této úrovně v žádném případě tolerovat. Jinak ovšem všechna čest! |