Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Viceprezident KVL ČR Jan Bernardy: Čeští veterináři pracují i za hranicemi

Tiskovou zprávu rozesílá: EURO P.R. s.r.o.
European Marketing & Media House, 533 53 Pardubice – Semtín
Tel./fax: 466 611 139, 777 100 388, e-mail: europr@europr.cz


Viceprezident Komory veterinárních lékařů České republiky
Jan Bernardy: “Čeští veterináři pracují i za hranicemi”

3. veterinární kongres v Brně letos hostil dosud nejvíce zahraničních hostů. Organizace ležela z velké části na bedrech viceprezidenta české veterinární komory MVDr. Jana Bernardyho. Kromě toho promluvil na kongresu o volném pohybu veterinárních služeb v rámci EU. Na tato témata a jeho názor na současnou legislativní úpravu nakládání s veterinárními léčivy jsme mu položili pár otázek.

Jak byste hodnotil letošní kongres z pohledu organizace?

Vzhledem k poměrně aktivní účasti české reprezentace v Bruselu se nám podařilo získat dodatečné prostředky na financování tohoto kongresu, který se zabývá problematikou evropské směrnice o léčivech. Kongres byl financován z větší části z prostředků bruselské agentury TAIEX, která se stará o výměnu technických informací v “nových” členských státech. Tento kongres se zabývá následnými problémy, očekáváními a vyhlídkami a také jak se Evropa dívá na problém léčiv v neodborných rukou. Letos má kongres 215 registrovaných účastníků ze 17 zemí, z toho třicet řečníků a čestných hostů evropského formátu.

Jaký zaujímáte postoj k zákonu o léčivech?

Pokud jde o veterinární část, nejde o dobrou zákonnou normu. Zákon o léku přišel poměrně se zpožděním a byl řešen narychlo. Umožňuje prodávat léky do rukou, kam podle tradičního pohledu u nás nepatří. Také zavádí některé termíny jako ošetřující veterinární lékař, které nemají žádnou provázanost v rámci toho zákona, takže vnáší do problematiky zmatek. Částečně to upravují vyhlášky, ale vyhláška je věc, kterou je poměrně snadné změnit. Viděl bych raději, kdyby poslanci zákon upravili podle toho, jak jsme u nás zvyklí nahlížet na zacházení s léčivy u hospodářských a potravinových zvířat.

Váš příspěvek se týká volného pohybu veterinárních služeb v EU. Působí čeští veterináři v zahraničí?

Rád bych podpořil pohyb zejména mladých veterinářů, aby získali zkušenosti v zahraničí a přinesli je zpět k nám. V Rakousku nebo Slovinsku není velká výměna s okolními státy, jde spíše o příliv veterinářů například rakouských nebo maďarských do Slovinska nebo Německých do Rakouska. Naše situace je vinou jazykové bariéry jiná. Se slovenskými kolegy je dobrá spolupráce, protože část jich studovala v Brně a košická univerzita je z našeho pohledu dost kvalitní.

Podnikáte v oblasti výjezdů veterinářů nějaké kroky?

Snažíme se podpořit studenty a mladé veterináře, aby vycestovali a zároveň je připravujeme na možnost, že nějaký veterinář ze zahraničí začne působit u nás. Poskytujeme především informační servis.

Máte přehled, kolik českých veterinářů působí v zahraničí?

Česká veterinární komora vystavuje zájemci o práci v zahraničí osvědčení o tom, že splňuje požadavky pro členství ve veterinární komoře kteréhokoliv členského státu EU. Veterináři fakticky vyjíždějí od roku 2006. Většinou jedou do Anglie, kde začínají na jatkách. Tam se naučí jazyk a začlení mezi místní a mohou pak nastoupit na praxi u britského veterináře jako zaměstnanci. Několik českých veterinářů pracuje v Rakousku a Německu.

Děkuji za rozhovor.

Tomáš Fridrich