Vřele odmítaní bakaláři

Vřele odmítaní bakaláři

Brněnské výstaviště: Středoevropský veterinární kongres

Druhý středoevropský veterinární kongres na brněnském výstavišti proběhl ve znamení diskuzí o boloňské deklaraci ve veterinárním vzdělávání. Téma – Smysl a postavení veterinárního personálu v praxi uvedl prof. Svoboda obhajobou veterinárních bakalářů, která však nenalezla příliš příznivý ohlas u publika domácího, ani zahraničního. Snahy o vytvoření bakalářského studijního programu probíhají napříč zeměmi EU a jsou stejně vřele odmítány ve většině dotčených veterinárních komunit. Účastníci kongresu, většinou veterinární lékaři, nakonec odsouhlasili prohlášení, jehož hlavní myšlenka sděluje, že “vyšší vzdělání veterinárního odborníka musí odpovídat Nařízení Rady Evropy.” V tomto duchu se ponese v Evropě uznávání odborných kvalifikací. Veterinární vzdělání musí zahrnovat nejméně pětiletou výuku”.

Probírala se také problematika ozdravovacích programů v okolních státech, zvláště zajímavá byla srovnání s naším zahajovaným ozdravováním od IBR u skotu, které uvedl prof. Pospíšil a řešení v okolních státech.

Blok pojednávající o značení zvířat mikročipy, centrální databáze psů a koček a evidence petpasů prokázal chaos, který zavládl po příliš liberálně nastavených podmínkách EU – v širokých závorkách. Ty totiž umožňují veterinářům příliš improvizovat. V prostředí informačních technologií (IT) by bylo možno připodobnit situaci, ve které by IT odborníci používali antibiotika dle svého dobře míněného uvážení, tvrdíce, že mají dost rozumu, aby uměli podat tabletu sobě či svému zvířátku. Potěšitelné budiž, že vcelku podobný guláš vaří nejen sousední Slovensko, mentálně nám nejblíže, ale i další okolní státy. Vlast guláše, Maďarsko, však je třeba pochválit za jednotný postup, kdy státní správa svěřila evidenci petpasů komoře od samého počátku, aniž by se snažila autorizovat si právo první noci, ke zprznění tvorby jednotného systému od samého počátku.

Poslední kapitolu – Význam humánních a veterinárních léčiv v praxi veterinárního lékaře v EU, dovoz, vývoz, farmakovigilance bravurně zvládal dr. Jiří Bureš, jehož hvězda září nad medláneckým institutem stále silněji. Bohaté diskuze vyčerpaly auditorium. Přednáška o změnách, které přináší nový Zákon o léku, již neměla dostatečný prostor. Věřím, že se k námětu nové lékové legislativy brzy vrátíme, neboť neznalost zákona neomlouvá ani veterinární lékaře.

Kongres pojednával o společných středoevropských zájmech a obtížích zúčastněných prezidentů okolních komor a jejich doprovodu. Účastnili se zástupci veterinářů ze Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Litvy a Maďarska, z české strany prezident MVDr. Karel Daniel a viceprezident MVDr. Jan Bernardy jako předsedající jednotlivých diskusních skupin, rektor VFU prof. MVDr. Vladimír Večerek CSc., prof. MVDr. Miroslav Svoboda CSc., prof. MVDr. Zdeněk Knotek CSc, doc. MVDr. Josef Drábek, CSc., ústřední ředitel Státní veterinární správy MVDr. Milan Malena (a jeho protějšek ze Slovenska Prof. MVDr. Jozef Bíreš, DrSc.), ředitel ÚSKVBL prof. MVDr. Alfred Hera CSc. a politici z oboru: místopředseda Senátu ČR MVDr. Jiří Liška a hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít.

Zahraničními účastníky byli představitelé národních veterinárních komor a sdružení.

MVDr. Jan Bernardy