Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o endokrinologii, ale báli jste se zeptat

  Z činnosti komory

Pavel Štellar & Jiří Beránek

XIX. výroční konference ČAVLMZ – 8. a 9. října 2011

… v domácnostech s dětmi je třeba chování a zdraví domácích mazlíčků pečlivě sledovat

 

Název tohoto mého zamyšlení nad poslední výroční konferencí ČAVLMZ parafrázuje slavný fi lm Woodyho Allena a měl by nás všechny jaksi pobídnout k odhození ostychu a k položení otázek ohledně věcí a problematiky, jež nás dennodenně zaměstnávají. Na právě proběhlé akci padlo dotazů více než dost, vždyť profesor Richard W. Nelson, hlavní přednášející a „lákadlo“ celého setkání, byl zárukou toho, že se odpovědí vždy dočkáme.

Tradiční výroční konference ČAVLMZ se koná ve dvou víkendových dnech v říjnu. Nejinak tomu bylo i letos. Sobotní nabitý program byl cele věnován endokrinopatiím psa a kočky. Úvodní slovo přednesl prezident České asociace veterinárních lékařů malých zvířat dr. Miloš Urban, který mj. zhodnotil minulý rok a nastínil vývoj a směřování asociace do budoucna.

Následovala přesně podle časového plánu první přednáška prof. Nelsona na téma Incidence a diferenciální diagnostika endokrinopatií psa a kočky. Sál zaplněný více než třemi stovkami veterinárních lékařů „se rozehříval“ úvodními obecnějšími informacemi o nejčastějších poruchách endokrinního systému psa a kočky, kdy pro naše středoevropské či přímo české podmínky byla asi nejpodstatnější informace o vysoké incidenci hypertyreózy v USA u koček středního a vyššího věku, takže pan profesor radí u takových pacientů vždy stanovovat T4. V naší republice přitom záchytnost hypertyreózy koček je v současnosti mizivá, připomíná situaci ve Spojených státech v osmdesátých letech minulého století. Je velice pravděpodobné, že se v nadcházejícím období počet případů diagnostikované hypertyreózy u nás podstatně zvýší.

Všechny sobotní (a nakonec i nedělní) přednášky prof. Nelsona probíhaly formou paralelního promítání diapozitivů v originále a v českém překladu, což bylo pro účastníky jistě výhodou, protože ne všichni disponují potřebnými znalostmi angličtiny. O převod prezentace do češtiny se postaral prof. Svoboda, který měl spolu s dr. Jiřím Beránkem na starosti i přípravu organizace celé konference, včetně sestavení fi nálního programu a vlastně i „přilákání“ profesora Nelsona k nám, do Čech. Už v minulém čísle Zvěrokruhu jsme vám naznačili, že pozvat takovou veličinu je jedna věc, ale dostat ji k nám je již něco jiného a nemusí to být zdaleka samozřejmé. Prof. Nelson měl totiž naplánované přednášky i v Polsku a docela se podivoval, proč musí jezdit i do České republiky, když už jednou v Evropě přece je… Nicméně díky těsným přátelským kontaktům dr. Beránka se severoamerickými kolegy nakonec vše dobře dopadlo a spoluautora Small Animal Internal Medicine jsme si mohli poslechnout in natura. V této souvislosti bych rád vyzdvihl i nepřeslechnutelný přínos kolegy Radka Kašpara, který, jak bývá dobrým zvykem, se postaral o brilantní tlumočení do češtiny. Děkujeme!

docela se podivoval, proč musí jezdit i do České republiky, když už jednou v Evropě přece je…

Po úvodní obecné přednášce následoval Diabetes mellitus psa – terapie a management a Hypotyreóza psů – jak ji správně diagnostikovat?. U diabetu prof. Nelson mj. zdůrazňoval nutnost správné adjustace množství inzulínu a jeho aplikace dvakrát denně a rovněž uváděl začátek léčby spíše s nižšími dávkami, než je obecně uvádějí učebnice. Význam diety, rezistence na inzulín a konkurenčních onemocnění pak dokresloval celý obraz. Hypotyreóza psů z hlediska diagnostiky nemusí být tak jednoduchá, jak mnohdy myslíme. V úvahu je třeba vzít kromě klinických příznaků, výsledků vyšetření krve i testy funkčnosti štítné žlázy. Samotné stanovení T4 nebývá dostatečné a musíme se opřít i o hodnoty fT4, TSH a antityreoglobulinu. Terapie levotyroxinem pak již jen završuje celou mozaiku daného případu.

Po obědě prezentoval velice názorně prof. Svoboda klinické případy hypotyreózy psů, prof. Nelson se pak zevrubně věnoval z různých úhlů pohledu Cushingovu syndromu u psa, od jeho diagnostiky zejména pomocí funkčních testů až po terapii mitotanem či trilostanem. Večerní závěr patřil dr. Otovi Humlovi z Vedilabu Plzeň, který auditorium doslova zahltil přehledem diagnostických možností endokrinopatií v ČR.

O poschodí níže v Eliščině sále souběžně probíhal seminář, kterou ČAVLMZ pořádala pro střední veterinární stav a pro Českou asociaci veterinárních sestřiček. V sále bylo beznadějně nabito a z kapacitních důvodů registrace na místě nebyla již dalším sestřičkám umožněna. Téma si zvolily sestřičky samy na svém jarním zasedání a byly jím Poruchy chování psů a koček. Hlavní přednášející dr. Sabine Schroll přijela z rakouského Kremsu a ukázala, jak zacházet s problematickým zvířetem na veterinárním pracovišti, jak předcházet zraněním, komplikacím při manipulaci s nekooperujícím zvířetem. Ve svém dalším vystoupení, plném videosekvencí a interaktivních vstupů, upozorňovala na rizika agresivity psů vůči dětem a seniorům v rodinách.

 

… technické vybavení ordinací je čím dál lepší, nároky se zvyšují a tak byla škoda, že se řada sestřiček pro omezenou kapacitu sálu na přednášku nedostala

Na toto sdělení navazovala informace o pokračování projektu asociace „Modrý pes“, který je zaměřen také na soužití dětí a psů v rodinách. Odpolední část zahájila dr. Hana Žertová, svá vystoupení věnovala poruchám chování koček.

Zatímco sestřičky končily svůj pracovní seminář, v hlavním sále probíhala panelová diskuse. Na závěr dne bylo přichystáno plenární zasedání ČAVLMZ, které bylo jako obvykle řídce navštívené naší členskou základnou, což je škoda. Existují pro to v zásadě dvě vysvětlení: buďto prezidium pracuje tak dobře, že členové nepociťují potřebu nic měnit a jsou s našimi výkony spokojeni, nebo jim je na druhé straně všechno jedno. To by ale bylo škoda a v případě zájmové organizace by se tento přístup v budoucnu nemusel vyplatit. Na letošním plénu se volilo nové prezidium a rovněž prezident-čekatel (president- -elect), kterým se stal dr. Jiří Beránek. Výkonnou funkci prezidenta ČAVLMZ po dr. Miloši Urbanovi převzal na další dva roky dr. Pavel Štellar.

Od 20. hodiny večerní pak následovala slavnostní recepce, kde si všichni kolegové (včetně sponzorů, vystavovatelů a zástupců fi rem) po přednáškách odpočali u talířů s rozmanitými dobrotami a se sklenkou vína či piva mohli zhodnotit první úspěšný vzdělávací den. K tomu nám všem svižně vyhrával Ivančický dixieland s prof. Alfredem Herou (skvělý klarinet!) a zpěvačkou, jejíž barva hlasu mně osobně připomínala Yvonne Přenosilovou v jejích nejlepších letech.

Nedělní ráno rozdělilo účastníky výroční konference ČAVLMZ do zájmových skupin podle specializací, atraktivnosti přednášejících a jejich přednášek. Na výběr bylo letos poprvé hned pět možností. Nejvyšší návštěvnost se dala předpokládat na sekci endokrinologické, o kterou se postaral zejména prof. R. Nelson. Paralelně probíhala sekce poruch chování s programem, který byl nadstavbou sobotních vystoupení obou přednášejících: dr. S. Schroll a dr. Hany Žertové. Také atraktivní byla sekce ortopedická, o jejíž program – problematiku pánve a kyčelního kloubu, se postaral dr. Roman Nejez a dr. M. Snášil, doplněno to bylo kasuistikami dalších kolegů. Dr. Claudia Busse z Animal Health Trustu byla hlavním přednášejícím v oft almologické sekci a i se zde téma vztahovalo k endokrinologii. Z Curychu přicestoval prof. T. Glaus a kardiologická skupina moderovaná dr. R. Kvapilem a dr. V. Novákem se věnovala srdečnímu selhání a tématu kardiomyopatií. Bylo tedy z čeho vybírat a k tomu zde ještě lákaly nabídky vystavovatelských fi rem v prostorách kongresového centra Aldis, které se celý víkend předháněly v zájmu o zákazníky. Aldis se tak na celý říjnový víkend stal místem možnosti nabytí nových vědomostí, ale i místem společenských a přátelských setkání kolegů a obchodních partnerů. Jedna konference skončila, již teď se ale připravuje odborný program příští výroční konference, která bude jubilejní, dvacátá.

 
Pavel Štellar
Jiří Beránek