Vyjádření advokátní kanceláře k některým závěrům sněmu KVL ČR, který se konal dne 19. května 2012 ve Frymburku

Mgr. Hynek Jašek, advokát, AK Mgr. Tomáš Vácha a spol.

Události očima právníků

1) Schválení návrhu na zařazení nového bodu programu sněmu „Odvolání některých členů představenstva“

Máme za to, že doplnění nového bodu programu bylo učiněno v rozporu s organizačním a jednacím řádem KVL (o. j. ř.), konkrétně v rozporu s jeho ust. 13 odst. 2 a je proto neplatné. Podle tohoto ustanovení „musí být návrhy na změnu nebo doplnění programu sněmu oznámeny představenstvu KVL nejpozději pět dní před zasedáním sněmu“. Pokud je nám známo, k takovému oznámení nedošlo.

Na tomto závěru nic nemění ani existence ustanovení § 13 odst. 3 o. j. ř., o které zřejmě předkladatel návrhu opíral(á) svůj postup. V ust. § 13 odst 3 o. j. ř. je stanoveno, „že dodatečné návrhy do pořadu jednání se podávají písemně a jejich zařazení do programu schvaluje sněm“. Náš názor vychází z následujících závěrů. Předně, z hlediska systematického výkladu ustanovení § 13, je třeba odst. 3 vykládat v návaznosti na předchozí ustanovení odst 2. Tedy tak, že podmínkou pro schválení dodatečného návrhu do pořadu jednání je oznámení návrhu představenstvu pět dní před konáním sněmu. Opačný výklad by znamenal diskriminaci všech těch členů KVL, kteří se z ohledem na zveřejněný a tedy jim známý program sněmu rozhodli tohoto neúčastnit.

Pokud by sněm mohl o zařazení nového bodu programu platně rozhodnout bez předchozího oznámení a následného zveřejnění takto dodatečně zařazeného bodu programu sněmu, lze si to představit pouze v rovině obecné ekvity a při respektovaní demokratických principů, na jejichž základě funguje kolektivní orgán zájmové samosprávy, kdy jsou chráněna práva nepřítomných členů a sice za situace, kdyby bylo na sněmu přítomno 100 % členů KVL. (Viz analogicky např. §129 odst. 1 obchodního zákoníku, podle něhož je možné měnit program valné hromady s. r. o., pouze tehdy, jsou-li přítomni všichni společníci, obdobně ust. §185 odst. 4 obchodního zákoníku v rámci úpravy akciových společností.) Stoprocentní účast členů KVL na sněmu však dána nebyla, a proto ani tato „dodatečně validující“ podmínka nenastala.

Další naší námitkou pak je pojmová nejednotnost posuzovaných ustanovení. V ust. § 13 odst. 2 o. j. ř. se hovoří o „návrzích na změnu nebo doplnění programu sněmu“, v ust. § 13 odst. o. j. ř. 3 pak „o dodatečných návrzích do pořadu jednání.“ Existují tedy vedle sebe dva pojmy. Na jedné straně „program sněmu“ a na druhé straně „pořad jednání sněmu.“ Není zřejmé, zda se v o. j. ř. jedná o synonyma anebo o dva významově odlišné pojmy. Pro odlišnost významu obou pojmů svědčí jednak to, že standardně se programem rozumí to, co je obsahem jednání (schůze, sněmu, valné hromady) a pořadem to, v jakém pořadí jsou jednotlivé body programu projednány. Druhým argumentem může být právě v již zmíněné ochraně nepřítomného člena. Pokud by se v daném ustanovení o. j. ř. jednalo skutečně pouze o možnost sněmu v rámci daného programu sněmu z organizačních důvodů předsouvat a posunovat body programu jednání sněmu, nebyla by práva nepřítomných členů dotčena, neboť by nebylo jednáno o bodech, o nichž se nemohl sněmu nepřítomný člen dozvědět.

Na rozhodnutí sněmu, jímž byl schválen návrh na zařazení nového bodu programu sněmu „Odvolání některých členů představenstva“ je proto ze všech shora uvedených důvodů třeba nahlížet jako na rozhodnutí učiněné v rozporu se stavovským předpisem a tedy jako na rozhodnutí neplatné.

2) Schválení návrhu Dr. Matušiny na změnu Řádu pro udělování osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti v odstavci 3 písm. d) („Postgraduální praxe v délce 24 měsíců s odkladem platnosti změny řádu po sněmu KVL ČR v roce 2013“)

K uvedenému rozhodnutí sněmu, nad rámec námi již komentovaného samotného rozporu návrhu se zákonem, uvádíme tyto další námitky.

2.1. Jednou z možných námitek je námitka procesní. Původní návrh byl svými předkladateli na sněmu stažen z programu jednání. Návrh Dr. Matušiny byl předložen jako protinávrh ke staženému návrhu. Byl-li návrh samotný z programu stažen, vyvstává samozřejmě otázka, zda je možné hlasovat o protinávrhu k neexistujícímu návrhu.

2.2. Sněm rozhodl, že platnost schválené změny řádu nastane po sněmu KVL ČR v roce 2013. V současné době tedy není změna řádu jako norma „platná“. Předkladatel, zde zřejmě zaměnil účinnost normy s její platností, kdy pravděpodobně chtěl, aby právní účinky, tj. práva a povinnosti, podle nichž je třeba se řídit při řešení právních vztahů, nastaly až po té, kdy bude vyřešen případný nesoulad stavovské normy se zákonem. Podle ust. § 19 zákona o KVL je Komora povinna předložit MZ veškeré stavovské předpisy přijaté jejímy orgány. Z logiky věci plyne, že by se měly orgány MZ zabývat pouze normami platně přijatými. Jak však již bylo řečeno, schválená změna řádu platná není, což sám zákonodárce (sněm) chtěl. Paradoxně tedy může nastat situace, kdy se MZ nebude moci (či muset) neplatnou normou z hlediska jejího souladu se zákonem vůbec zabývat.

3) Protinávrh Dr. Hlavové („Uspořádání mimořádných voleb orgánů KVL“) k návrhu Dr. Falty („Odvolání některých členů představenstva“)

3.1. První otázkou je, zda se jedná o platné usnesení sněmu. Návrh byl schválen jako protinávrh k návrhu Dr. Falty, který byl do programu sněmu zařazen v rozporu s o. j. ř. (viz argumentace k bodu 1 tohoto vyádření). Platí, že byl-li bod programu zařazen protiprávně, pak i rozhodnutí o tomto bodě je protiprávní, a to bez ohledu na to, že bylo o bodu rozhodnuto schválením protinávrhu. Je zde stejná silná námitka. Jak ochránit před účinky rozhodnutí sněmu ty členy KVL, kteří se sněmu neúčastnili a uspořádání předčasných voleb nechtějí? 3.2. Samotné uspořádání mimořádných voleb může narazit na některé další právní problémy. a) Zákon o KVL ani volební řád pojem „mimořádné volby“ nezná. Podle zákona o KVL je volební období dvouleté. V případě uspořádání mimořádných voleb by de facto došlo ke zkrácení zákonem stanoveného volebního období. Tedy k postupu, o němž by bylo možné tvrdit, že je contra legem. b) V případě zvolení nových členů orgánů KVL v mimořádných volbách by mohla vzniknout situace zákonem ani volebním řádem nepředpokládaná, a to možná konkurence dvou existujících mandátů – dvouletého mandátu stávajícího člena orgánu a nově vzniklého mandátu člena zvoleného v mimořádných volbách. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon ani volební řád danou situaci neupravují a o zániku mandátu hovoří pouze v souvislosti s konáním voleb (řádných), kdy z ust. § 14 odst. 2 lze nepřímo dovodit zánik mandátu novou volbou a následně pak v ust. § 15 volebního v případě odvolání či odstoupením z funkce, vzniká otázka na základě jakého zákona věc posuzovat.

Lze se např. opřít o ustanovení § 55 o volbách do zastupitelstev obcí, podle něhož platí, že mandát, mimo jiné, zaniká členu zastupitelstva dnem voleb. Odlišně je zánik mandátu koncipován u poslance sněmovny, kdy podle Ústavy ČR platí, že mandát skončí uplynutím volebního období – byť v případě předčasných voleb, zákonem zkráceného. V případě analogického využití soukromoprávního předpisu – obchodního zákoníku, a to části týkající se společenstevního práva zaniká podle § 194 odst 2 u akciové společnosti funkce člena představenstva volbou nového člena, nejpozději pak uplynutím funkčního období. Jak je z výše uvedeného zřejmé, nelze jednoznačně stanovit, zda zvolením nového člena orgánu KVL v mimořádných volbách dojde bez dalšího k zániku mandátu stávajího člena. Případný souběh mandátů tedy nelze vyloučit.

Lze proto z hlediska právní jistoty budoucích členů orgánů doporučit, aby v případě konání mimořádných voleb došlo k odstoupení všech stávajících členů orgánů KVL dříve, než novým členům vznikne mandát.