při veterinární prohlídce na jatkách – loni u 0,02 % Josef Duben Výskyt boubelů tasemnice čím dál vzácnější
Od března 2013, kdy Státní veterinární správa obdržela od Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje informaci, jsou analyzována možná rizika ve vytipovaných oblastech a vytipovaných chovech. Používaná metoda vyšetřování podle nařízení EP a Rady č. (ES) 854/2004 spočívá v nařezávání vyjmenovaných rizikových míst (žvýkací svaly a srdce). Jelikož není stoprocentní (ale to není ani švýcarská studie vyšetření krve živého skotu), je na místě zopakovat, že požití syrového masa vždy může znamenat určité riziko, pokud není maso škrábáno nebo několik dní přemraženo.
Z vědecké studie, která se zabývá vyšetřením krve skotu na přítomnost protilátek proti cysticerkům a která byla provedena v Curychu, na základě vyžádání Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, vyplynulo, že v 5 z 20 prověřených chovů lze hovořit o vyšším riziku, neboť více než 20 % vyšetřených kusů mělo protilátky. Přesto, že tato metoda dosud není validovaná, veterinární dozor na jatkách se na tento problém při porážení zvířat z chovů, kde byly zjištěny protilátky, zaměří, aby byly získány podklady pro srovnání nálezů pro vyhodnocení ve smyslu shody klasického způsobu nařezávání (incise) a vyvíjené metody sérologického vyšetření. Pro zajímavost lze uvést údaje o výskytu tasemnice u lidí podle údajů Ministerstva zdravotnictví (viz . tabulka). V osmdesátých letech minulého století byl běžný roční výskyt často více než 700 případů. Je třeba zdůraznit, že veškerá vnímavá zvířata, tj. v tomto případě skot, jsou na přítomnost boubelů Taenia saginata (tasemnice bezbranné) na jatkách vyšetřována, není tomu tak ale v případě domácích porážek skotu (pokud o to soukromý chovatel nepožádá). Je tedy třeba vždy zvážit míru rizika nakažení, které je reálné i při požívání různých místních specialit na dovolené v cizích zemích, jak vyplývá z uvedené tabulky.
|