Vysokoškolákům končí zlaté časy

Vysokoškolákům končí zlaté časy

V průzkumu Střediska vzdělávací politiky UK se ukázalo, že nejlépe si vedou fakulty pedagogické a lékařské. Naopak nejhůře dopadly obory zemědělské, tam se nezaměstnanost absolventů v loňském roce pohybovala kolem 11 procent. Míra nezaměstnanosti u absolventů většiny fakult se přitom pohybuje mezi 2-10 procenty.

Obecně je vysokoškoláků na českém trhu práce stále málo. Díky velké poptávce mají nadprůměrné platy (více jak 36 tisíc korun měsíčně) a jsou nejméně ohroženi nezaměstnaností. “To se ale za pět let změní,” říká Jan Koucký z UK, autor výzkumu.

“Z dnešních deseti procent to bude dvacet. S tím by měli dnešní uchazeči o studium počítat.” Podle sociologa se počet absolventů během čtyř let zvýší až o 45 procent z populačního ročníku. Zatímco dnes studenti chodí na vysokou často pouze kvůli titulu, brzy už pouhý diplom podle Kouckého stačit nebude: “Poptávka bude nasycena: zaměstnavatele bude zajímat, co uchazeč skutečně umí, ne zda je vysokoškolsky vzdělaný.”

Uchazeči o studium by si příště měli vybírat školu podle toho, jak jsou její absolventi úspěšní. Dosud takové údaje ale k dispozici neměli. “Školy ta čísla znaly, ale nic je nenutilo je zveřejňovat.

Dostávají peníze na studenty, kterých byl zatím dostatek,” říká Koucký. “My ty informace ale uchazečům dáme.

Konkrétně označíme školy a fakulty, jejichž absolventi jsou neúspěšní, a doporučíme uchazečům, jak se rozhodnout,” říká Koucký. “Varovným signálem je 10 procentní míra nezaměstnanosti absolventů. Příští rok se ukáže, zda se nám studenty podařilo ovlivnit.”

Varovných deset

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně v sobě podle výzkumného střediska snoubí dva póly: má pod sebou fakultu s 20 % mírou nezaměstnanosti, ale i fakultu, kde bylo bez práce jen 0,7 procenta absolventů. Škola, která v loňském roce neměla jediného nezaměstnaného absolventa byla Fakulta managementu VŠE Praha.

Z nezemědělských a neuměleckých škol dopadla nejhůře Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s mírou nezaměstnanosti 10,5 procenta.

Některé obory zaniknou

Výzkum by ale kromě informací pro budoucí studenty měl podnítit změnu ve financování vysokých škol. “Jeden student stojí desítky tisíc korun ročně, pokud se stane nezaměstnaným, dáváme na něj další peníze,” říká Koucký. Počítá s tím, že některé obory zaniknou úplně, do některých bude přicházet méně studentů. Dlouhodobý záměr ministerstva školství totiž hovoří o tom, že by míra zaměstnanosti absolventů ovlivnila financování škol.

Dvě třetiny Českých vysokoškoláků nelitují vzdělání a absolvovanou školu by neměnili. Od roku 1998, kdy poprvé průzkum proběhl, se ale výrazně změnil přínos, který škola pro absolventy má. Zatímco před lety byla podmínkou pro získání zaměstnání, dnes je důležitá pro celkový osobním rozvoj. V tom jsme se posunuli z posledního místa až k evropskému průměru.

Zdroj: Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Lidové noviny – Akademie