Výstup na Slavkovský štít

… možná by stálo za to, zarecitovat slova známé, v Česku dnes polozapomenuté písně: „Zastavme sa bratia…”

Letošní, již III. ročník výstupu veterinárních lékařů na tatranské štíty, nás zavedl na Slavkovský štít. Rádi jsme přijali opět pozvání Komory veterinárných lekárov Slovenskej republiky a na rozdíl od loňského, sněhem zmařeného výstupu na 2499 m vysoké Rysy jsme letos vystoupali na 2452 m vysoký, sluncem zalitý Slavkovský štít. Sraz účastníků byl v sobotu v 8.00 ráno u horní stanice lanovky na Hrebienok. Počasí bylo od počátku krásné a i když v Tatrách člověk nikdy neví a může se otočit během několika minut, nestalo se tak. A tak zhruba 50 kolegyň a kolegů celkem v pohodě vystoupalo na kopec, kde odměnou byly překrásné rozhledy.

Celou akci nelze než pochválit. Organizačně bylo opět vše skvěle zabezpečeno, tradiční slovenská pohostinnost se ukázala v nejlepším světle a Tatry jsou krásné. Ačkoliv jsou Vysoké Tatry pro většinu z nás trochu z ruky, divím se, že pozvání nevyužívá z Česka víc kolegů. A to viselo na našich webových stránkách několik měsíců.

Tak třeba příště.

… připravit se ke startu, pozóóór! Teď! A výstup začíná

… někteří zůstali na startu tak říkajíc „stát”

… když už je člověk nahoře, tak se ani tak vysoké být nezdají

… ale do cíle dorazili všichni startující, i ti, co se na snímek nevešli