|
Vloňském roce jsme vzpomínali 90. výročí založení a trvání Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, dnes pod názvem Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Vzpomínali jsme i na některé známé osobnosti, které tak řečeno propadly výtvarnému umění a malovaly zajímavé obrazy. Například s náměty chovu a výcviku koní, zvláště jezdeckých, se nám představil akademický malíř a grafik Emil Kotrba.
|
Kouzelná operace
|
|
Chovatelský výlet
|
Bylo to v prosincovém čísle našeho Zvěrokruhu v uplynulém roce 2008, kde jsme opublikovali a zvláště obdivovali a vy s námi jeho koně zachycené v pohybu při výcviku a taktéž i jeho bezpočetné ex libris s náměty aktů a zvířat, především koní.
|
Čert
|
|
Náměty obrázků z činnosti zvěrolékaře hygienické služby především na brněnských jatkách a zajímavými obrázky z rodné jižní Moravy z Podluží nám zvedl vždy náladu kolega MVDr. Jožka Dostál (viz Zvěrokruh č. 10 z roku 2008). Již píšeme rok 2009, a tak se na chvíli odpoutáme od dávné historie a představíme vám tak trochu současnost v tomto směru. Jeden z prvních, který nás napadl, je pokračovatel Jožky Dostála, neboť se zabývá již drahná léta kresbami, které karikují profesionální situace zvěrolékaře, jeho pacientů a často i zajímavé situace a reakce jejich majitelů. Hodláme vás tedy seznámit s vaším kolegou, který kromě své práce zvěrolékaře věnoval a dosud věnuje značné úsilí ztvárnění takovýchto rozmanitých chvil. Kdo by to byl jiný než Petr Mičan.
MVDr. Petr Mičan se narodil 28. června 1942 v Praze-Braníku, tehdy ještě téměř na venkově, kde prožil dětství a vystudoval Gymnázium Elišky Krásnohorské. Malířské nadání u něho velice podpořil a ovlivnil jeho učitel kreslení akademický malíř profesor Kudělka. Po maturitě chtěl původně studovat kreslený film. Otec toto synem zvolené povolání označil za nejisté, a tak zvítězily jeho selské kořeny po mamince a dědovi a zvolil si studium zvěrolékařství.
|
Nástupem na Vysokou školu veterinární v Brně a návaly zde přednášené látky základních oborů byl poněkud deprimován, nicméně záhy se zorientoval a zaháněl tyto chmury různými náměty kreseb, z nichž vznikly vtipné karikatury tehdejších, jak mi sdělil „hrůzuvzbuzujících profesorů“ (Radima Najbrta – anatomie, Evžena Novotného – histologie s embryologií, Jiřího Churého – biologie, Antonína Holuba – fyziologie, Václava Dyka – parazitologie a později i Tibora Laxe – z buiatriky) a dalších. Namaloval i povedenou karikaturu velkého parazitologa, myslivce a chovatele psů plemene kokršpaněl, kolegy Rostislava Zavadila. Jmenovaní vesměs přijali tyto kresby možno říci s nadhledem a uspokojením. Tak se také stali mezi studenty populárními i „z té druhé stránky“. Některé z těchto karikatur se nám podařilo zachránit a zde otisknout. Jako student maloval i akty a s nadšením i zvířata v zoologické zahradě. Nebylo to pouze ze zištných důvodů, měl zájem poznat zvířata z neporušené přírody, a tak si dopisoval s ochráncem africké zvířeny profesorem MVDr. Grzimkem. V Praze ve volných chvílích navštěvoval zoologickou zahradu, aby tato zvířata blíže poznal, a když nemohl exotické kraje navštívit, zvolil si alespoň dizertační práci u profesora Dyka na téma Parazité šelem a opic. Aby si přivydělal na fotomateriál, kreslil za honorář i vtipné obrázky pro nedělní přílohu brněnské Rovnosti.
|
Konečně pořádný žrádlo
|
|
Eurokráva
|
Dizertaci obhájil a studia ukončil 20. března 1965 a promoval 1. května téhož roku. Po promoci dostal umístěnku (to je příkaz nastoupit do zaměstnání) na okres Ústí nad Labem, mezi zvířata s rozšířenou tuberkulózou a brucelózou. Poté následovala jednoroční vojenská služba opět v „zajímavé“ oblasti západního pohraničí v Čechách, v Dobřanech u Klatov. Psychiku mu zde posiloval především jeho spolubojovník, kolega z ročníku MVDr. Jiří Petlach a další. Po vojenské službě prožil, jak sám říká, krátkou epizodu ve Státním veterinárním ústavu v Praze a dále ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně-Medlánkách s kolegy Honzou Novákem, Janem Štěpánkem, Zdeňkem Pospíšilem a dalšími. Jeho odchod na jižní Moravu do Hustopečí byl, jak prohlásil, pro rodilého Pražáka tak trochu vysvobozením.
|
Jezevčící brusle
|
|
Ideální zdroj vitamínů
|
Zde se stal vedoucím mikrobiologické laboratoře Stanice veterinární péče. Nalezl tu velmi dobrou možnost profesní realizace a i dost času k tomu, aby se věnoval kreslení. Našel čas na vymýšlení a často i ztvárnění humorných námětů s veterinární tematikou, které jednoduchými černými čarami různé síly zachytil na svých kresbách.
|
Začal spolupracovat s Ústavem veterinární osvěty v Pardubicích, především s kolegou Vladimírem Fiedlerem, bývalým asistentem profesora Koldy, který je velmi schopný a citlivý výtvarník. Získal tak možnosti pro uplatnění svých nápadů v propagaci veterinární činnosti u nás. Doktor Mičan vzpomíná: „Cenzura sice fungovala, nebyla však dík kolegovi Vladimíru Fiedlerovi a „tatíčkovi, mocnáři veterinární služby“ profesorovi Ladislavu Polákovi zhoubná, a tak jsem získal prostor pro kreslení všelikých legrácek a scének z veterinární praxe.“ A tak od uceleného seriálu kreseb o léčbě a ošetřování exotů vycházejícím ve Věstníku a prvotin ve studentském časopisu se osvědčil jako vtipný ilustrátor různých katalogů z kynologických, chovatelských a veterinárních seminářů a konferencí, včetně propagačních plakátů. Výtvarnou torbu do značné míry opustil, když v roce 1980 založil u nás první biotechnologickou, československo- -švédskou společnost Medipharm a začal dělat profesionální reklamu.
|
|
Kráva česká
|
Změnil styl, nejprve nakreslí pozadí obrazu a potom přidá hlavní postavy, které vlepuje jako koláž. Je to na stejných principech, jako se vyrábí kreslený film (kreslenému filmu se hodlal věnovat, jak jsme již uvedli, profesionálně v raném mládí). Tato technika je sice velmi pracná, ale výsledky jeho díla ho daleko více uspokojují.
|
Vítězství lásky nad nenávistí
|
|
Výstavy a publikace jeho prací byly a jsou prezentovány především a možno říci i výhradně na veterinárních akcích a v chovatelských a obzvlášť ve veterinárních odborných časopisech. Jeho kresby často uveřejňovalo pardubické centrum veterinární osvěty, časopisy Veterinářství, Pes přítel člověka, Náš chov a další. Zásluhou profesora Václava Dyka, velkého propagátora kulturních akcí ve veterinární branži, vyšly dvě publikace, které za Dykovi redakce vydala Společnost veterinárních lékařů pod názvem „Medicina veterinaria picta I“ a „Medicina veterinaria picta I“ (1972) s podnázvem Z veterinárních nemocnic a ošetřoven. Výběr obrázků z těchto publikací s trojjazyčným doprovodným textem (čeština, němčina, ruština) byl vydán zásluhou profesora Dyka později jako dotisk. Zvláště populární jsou jeho karikatury profesorů na Vysoké škole veterinární v Brně.
|
V tu dobu, když byl studentem třetího semestru před zkouškou z anatomie, jsme my, mladí asistenti Koldova ústavu, Petra Mičana přesvědčili, aby nám namaloval obrázek podle vypitvaného preparátu do publikace v odborném tisku „Veterinárskí časopis“ na téma anatomické podklady k dekornuaci u skotu. On nám samozřejmě ochotně vyhověl. Věřím, že to nebylo ze strachu před zkouškou z anatomie. Kresba se mu velice zdařila a naleznete ji v publikaci Červený Č. a Kaman J.: Anatomické podklady k dekornuaci u skotu. Veterinárskí časopis, 1962: 209 – 222.
|
Z výstav jeho obrazů jmenuji výstavu ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Medlánkách, kde měla velký úspěch karikatura profesora Holuba. Byly to dále výstavy u příležitosti buiatrických konferencí i veterinárních plesů jak tomu bylo například i letos na 72. plese v sále Semillaso, kde bylo prezentováno kolem třiceti zajímavých kreseb z jeho současné tvorby. V roce 1992 u příležitosti světového kongresu Historie medicíny, farmacie a veterinární medicíny, uspořádané u nás v Plzni, jsme jeho obrázky prezentovali na posterových tabulích. V zahraničí vystavoval jedenkrát, a to ve švédském Angelholmu.
|
|
Cifrokobyla
|
Profesor Dyk zhodnotil jeho dílo takto: Mičan je realista, který má nevšední schopnost postřehnout, vykombinovat a výtvarnou zkratkou zvládnout i glosovat záblesky denního života, nastavit zrcadlo veterinární činnosti, v níž nechybí ani směšné scénky. Zná kouzlo kultivovaného vtipu, který přivádí i k lepšímu odbornému výkonu, iniciativě, k těm žádoucím znakům seberealizace moderního odborníka, prospívajícího celé společnosti“.
|
Tele miss roku
|
|
Někdy se to povede I
|
Výtvarná práce kolegy Petra Mičana je pro veterinární stav i pro samotnou veterinární medicinu významná, zajímavá a inspirující. Nechť mu vydrží jeho vzácný dar schopnosti realizace zajímavých a vtipných nápadů a obohatí tak profesní život veterinárních lékařů a celé naší společnosti.
|
Někdy se to povede II
|
|
Kráva vítězná
|
| |
Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc.,
Klub dějin veterinární mediciny a farmacie VFU Brno
|
|
