ZVĚROLÉKAŘ Florian Josef Koudelka Čeněk Červený 150 let od narození všestranného zvěrolékaře a českého vlastence
V roce 1881 odešel do Vídně a zde započal studovat jako civilní posluchač na C. k. Vojenském zvěrolékařském institutu. Během studia ve Vídni z důvodu nedostatku fi nančních prostředků působil jako asistent na patologii u prof. Estora a zabýval se zde mikroskopií a parazitologií. Pracoval též v chemické laboratoři soudního chemika prof. Rosta. Doma se zúčastnil speleologických průzkumů v Moravském krasu a navázal úzkou spolupráci se známým badatelem v této oblasti JUDr. Martinem Křížem. Studia ve Vídni ukončil a získal zde dne 20. září 1884 diplom zvěrolékaře s vyznamenáním.
Vojenskou službu absolvoval u C. k. 2. Korps-Artilerie-regimentu ve Vídni jako zvěrolékařský praktikant (jednoroční dobrovolník). V roce 1885 se navrátil do Brna, kde se etabloval jako praktický zvěrolékař v Brně-Husovicích.
Své zkušenosti a výsledky vlastního zkoumání uvedl například v publikaci – Jak se má hospodář po vypuknutí nakažlivých nemocí dobytka zachovat (1886) a později potom ve Vyškově – Návod, jak vykonávat prohlídky dobytka a masa (1888). Vydal též obšírný spis Domácí zvěrolékař (1902).
Podobně byly porovnávány nálezy typického rtg obrazu na růstových zónách dlouhých kostí různého stáří recentního skotu s nálezy na rentgenogramech kostí fosilních. Tímto porovnáním mohlo být zjištěno věkové rozmezí a zastoupení zvířat různého stáří v historii chovaných stádech zvířat ve sledovaných lokalitách archeologického výzkumu (Kratochvíl a kol., 1988).
Takto se Fl. Koudelka stal světoznámým zakladatelem archeologické zoo-osteologie, kterou u nás rozpracoval MVDr. Zdeněk Kratochvíl, CSc., v 50. a 60. letech minulého století.
Okresní zvěrolékař Florian Koudelka se též stal dopisovatelem do odborných a populárních časopisů. Jeho první odborná publikace zvěrolékařská ve formě fejetonu v časopise Vesmír je z roku 1884, ještě před ukončením studia ve Vídni na téma Kůň a trichiny. Během svého působení v Ivančicích a později publikoval řadu článků s odbornou praktickou tematikou, například o chovu koní, pravidlech používaných při obchodování s koňmi, výskytu cizích těles v předžaludcích skotu a podobně. Publikoval dokonce i v časopise Österreichische Monatsschrift für Th ierheilkunde und Th ierzucht. Psal i do českého zvěrolékařského „Tauferova“ časopisu Zvěrolékařské rozhledy, přejmenovaného později na Časopis českých zvěrolékařů (viz například ročník 3, 1898, č. 7, ročník 5, 1900, č. 8, 9 a další). Byl jeho častým přispívatelem a recenzentem a spolupracoval s jeho redakcí. Publikoval i Německo-české názvosloví zvěrolékařské. Vzhledem ke své jazykové vybavenosti hojně publikoval i v řadě dalších zahraničních časopisů (například Revue für Th ierheilkunde und Th ierzucht, ročník 9, 1886, ročník 10, 1888) a v letech 1885–1902 uveřejnil kolem dvaceti příspěvků v časopise Österreichische Monatschrift für Thierheilkunde.
Vzhledem k možným pohromám v chovu dobytka důrazně doporučoval chovatelům zřídit pojištění zvířat a zároveň se zasloužil v roce 1902 o vznik Zemské dobytčí pojišťovny v Brně. Jako speleolog, antropolog… Florian Koudelka již v mládí coby student reálky byl zaníceným průzkumníkem – speleologem. Vedle svědomitě vykonávané praxe a publikačních aktivit v oboru zvěrolékařském v průzkumech Moravského krasu pilně pokračoval, tuto činnost dále rozvíjel a své zájmy na tomto poli rozšiřoval. Kromě průzkumu moravských jeskyní se věnoval též přírodním vědám, prehistorii, antropologii a archeologii. Jeho první publikace o jeskyni s příznačným názvem Vlčí jeskyně u Ochoze byla uveřejněna 4. 10. 1880 v časopise Moravská Orlice.
Profesor Karel Absolon byl objevitel významného světového archeologického nálezu – Věstonické venuše, a zakladatel a budovatel brněnského pavilonu Anthropos. Na samém začátku 20. století si prof. Absolon vytyčil cíl – zpřístupnit široké veřejnosti Punkevní jeskyně a dno Macochy. Jemu se to skutečně podařilo, a to nejen suchou nohou, ale i lodí po ponorné říčce Punkvě. Zvěrolékař Florián Koudelka se spolu s dr. Martinem Křížem zabývali též průzkumem propasti Macocha a ponorné říčky Punkvy a sloupskými krasovými útvary. Dále bádali i v krasových útvarech v okolí obcí Ostrov, Jedovnice, Křtiny, v Hádeckém údolí, v okolí Mokré, Líšně a dalších. Jejich spolupráce trvala od roku 1880 až do přelomu 19. a 20. století. Starší dr. M. Kříž rád předával cenné zkušenosti svému mladšímu a odvážnému kolegovi a podporoval ho v jeho aktivitách i fi nančně. Spolu uveřejnili řadu publikací. Jejich čtyřicetiletou dobu badatelskou v Moravském krasu a dlouholetou spolupráci s úctou zhodnotil právě prof. K. Absolon.
Florian Koudelka vedle jeskyně Pekárna podrobně popsal v článku Das Schweden Sitz – ein Beitrag zur Höhlenkunde Mährens. Mittheilungen der Section für Höhlenkunde der Österreich též jeskyni Švédův stůl (1983). Popsal řadu dalších menších zde lokalizovaných jeskyní. O jeskyni Netopýrka se Koudelka rozepisuje ve své stručné knižní publikaci Ze zapomenutého kraje Moravy (1889). Význam speleologického zkoumání, které Fl. Koudelka prováděl, nachází ocenění i v tom, že právě Vlčí jeskyně byla mimo jiné názvy jmenována též Jeskyně Floriánova (Skutil, 1944). Na konci 19. století a ještě na samém začátku 20. století pokračovala velmi intenzivní etapa Koudelkova zkoumání Moravského krasu ve spolupráci s dr. M. Křížem. V roce 1898 řídil Fl. Koudelka sestup do propasti Macocha a své zážitky popsal v publikaci Podzemní plavba Punkvou a výprava do propasti Macocha (1899). Při tomto sestupu, který připravil s dr. M. Křížem, byl proveden podrobný průzkum této lokality. Nato pokračovaly průzkumné práce ve Sloupských jeskyních (rok 1899), kde Fl. Koudelka objevil spolu s prof. K. Absolonem dosud neznámou Trativodnou chodbu. Dlouhodobá spolupráce Fl. Koudelky s JUDr. Martinem Křížem ve speleologii a archeologii vyústila v sepsání četných publikací. Vrcholným dílem byl dvoudílný Průvodce do Moravských jeskyň, I. díl, II. díl. (1900, 1902). Tato publikace vyšla ještě v roce 1940 s předmluvou a popisem zpřístupnění Punkevních jeskyní a dna Macochy pro návštěvníky Moravského krasu od prof. K. Absolona. Z jara roku 1901 odcestoval Fl. Koudelka s dr. M. Křížem do Kraňska (Krajiny), kde navštívili Škocjanské jeskyně, Postojenské jeskyně (v dnešním Slovinsku). O této cestě napsal Fl. Koudelka řadu sdělení. Od roku 1903 spolupráce Floriana Koudelky s dr. Martinem Křížem pomalu ustává, až se omezí jen na zdvořilostní dopisování. V roce 1916 JUDr. Martin Kříž umírá.
Jako veřejný činovník Florian Koudelka byl spoluzakladatelem Národopisného spolku (1893), který ve Vyškově při přípravách na pražskou Hospodářskou, průmyslovou, živnostenskou a národopisnou výstavu, v době naplněné buditelskými snahami Čechů, položil základy vlasteneckého hnutí Vyškovska. Seznam jeho velmi početných publikací byl vydán Národopisným odborem výše uvedené výstavy ve Vyškově v roce 1902 jako součást katalogu výstavy. Byl dopisovatelem C. k. Moravské hospodářské společnosti, Zastával funkci též staršího radního ve Vyškově. Jako vysoce vzdělaný odborník a znalec jazyků publikoval v četných našich i zahraničních časopisech. Počet jeho publikací dosahoval kolem 360 titulů. Závěr Florian Koudelka byl vzdělaný a úspěšný zvěrolékař. Byl členem našich i zahraničních vědeckých společností. Vedle své kvalitní činnosti zvěrolékařské rozvinul svou činnost v oblasti výzkumu řady lokalit Moravského krasu se zaměřením na moravskou prehistorii a na průzkum jeskyní jako speleolog, či archeolog a archeoosteolog. Výsledky své práce ochotně a vytrvale předával odborné a také široké veřejnosti. Dovedl vystihnout aktuální témata, poutavě je zpracovat a publikovat je jak v českých, tak i zahraničních odborných periodikách. Zařadil se mezi publikačně nejaktivnější zvěrolékaře své doby u nás. Jeho odborné kvality na poli speleologie a archeologie oceňovaly takové osobnosti, jako byli dr. J. Wankel, dr. M. Kříž a prof. K. Absolon.
K uctění Koudelkových zásluh byla na jeho počest v Brně-Komárově roku 1946 přejmenována Altrichtergasse, dříve Školní ulice, na Koudelkovu ulici. Tento název ulice byl v důsledku bohaté výstavby v této lokalitě v roce 1967 zrušen a domy Koudelkovy ulice se staly součástí dnešní Tuháčkovy ulice. K uctění jeho památky byla v roce 1976 odlita plaketa s jeho portrétem a je uchovávána v muzeu ve Vyškově.
Bohatá činnost zvěrolékaře Floriana Koudelky není ve veterinární veřejnosti tak známá. Proto jsme při příležitosti jeho 150. výročí narození chtěli tuto nevšední osobnost a její záslužné dílo připomenout a vyjádřit tak vděčnost tomuto významnému zvěrolékaři. Literatura Absolon, K.: Moravský kras. Díl I., Praha, Academia 1970. 418. Absolon, K.: Moravský kras. Díl II. Praha, Academia 1970. 348. Böhm, R.: Umělecké medaile s veterinárními náměty. Veterinářství, 29, 1979, 475-476. Böhm, R., Kratochvíl, Z.: Vynikající moravský zvěrolékař a archeolog Florián Koudelka. Veterinářství, 18, 1968, 189–190. Böhm, R., Kratochvíl, Z.: Zwei vergessene mährische Tierärzte – W. Czech und Florian Koudelka. In: Beiträge zur Geschichte der Medizin und der Naturwissenschaften in Mähren: Vorträge auf dem in Brünn vom 3. bis 5. Juli 1969 abgehaltenen wissenschaftshistorischen Symposium. Stuttgard, Hippokrates – Verlag 1971, 48-51. Flodrová, M.: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno, Š. Ryšavý 1997. 347. Heller, H.: Mährens Männer der Gegenwart. Biografi sches Lexicon. III. Theil. Brünn 1889, 73-75. Koudelka, F.: Vlčí jeskyně u Ochoze. Moravská Orlice 4. 10. 1880. Koudelka, F.: Ze zapomenutého kraje Moravy. Ivančice, O. Sadovský 1889, 38. Koudelka, F.: Seznam literárních prací, článků, pojednání a spisů. Národopisný odbor výstavy hospodářské, průmyslové, živnostenské a národopisné ve Vyškově v roce 1902. Kroměříž, Vyškov, J. Slovák 1902. 32. Kratochvíl, Z., Červený, Č., Štinglová, H., Lukáš, J.: Examination of metapodia. Památky archeologické, 79, 1988, 456-466. Kříž, M., Koudelka, F.: Průvodce do moravských jeskyň, díl I. Ždánice, Vyškov, 1900. 244. Kříž, M., Koudelka, F.: Průvodce do moravských jeskyň, díl II. Ždánice, Vyškov, 1902. 476. Kříž, M., Koudelka, F.: Jeskyně Moravského krasu. Brno, A. Píša 1940. 476. Linhartová, V.: Kapitoly z dějin Masarykova onkologického ústavu v Brně. Brno, MOÚ Brno 2010. 91. Pokorný, J.: Jeskyně Pekárna. www.mokra-horakov.cz. Skutil, J.: Na Říčkách. Časopis turistů, 56, 1944/6, 82-83. Svěrák, M., Fajman, M.: Florian Koudelka – zapomenutý badatel Moravského krasu. Vlastivědný věstník moravský, 56, 2004/1, 25–36. Vrtílek, F.: Florian Koudelka, zvěrolékařský inspektor zemřel v pátek 10. 6. 1921. Lidové noviny 12. 6. 1921.
|