Významné osobnosti veterinární medicíny – Kolega Vladimír Fidler a jeho nedožité 90. jubileum

Čeněk Červený

Neúnavný propagátor veterinární medicíny

Narodil se 29. 8. 1925 v Kostelci nad Orlicí. Zde maturoval na gymnáziu v r. 1944 a v r. 1945 v říjnu započal studia na Vysoké škole veterinární v Brně. Již během studia působil na Anatomickém ústavu VŠV u prof. Koldy jako demonstrátor (1948) a pomocná vědecká síla (1950) a záhy nato jako asistent (1950– 1952).

Po složení posledních zkoušek, po obhájení disertační práce na téma: „Příspěvek k topografi cké anatomii pánevní končetiny koně a skotu“ a po promoci v r. 1952 odešel do praxe. V anatomickém ústavu tedy prožil MVC. Fidler období neradostné. Profesor Kolda záhy po roce 1945 vážně onemocněl chronickou chorobou, která se zhoršovala.

Jako demonstrátor a později asistent a schopný výtvarník byl MVC Fidler velice platnou pomocí při zajišťování a zkvalitňování pedagogického procesu především anatomickém ústavu. Demonstrátor a později asistent dle zadání od profesora Koldy kreslil velké anatomické obrazy, které se stále množily a zdobily stěny na velké pitevně, v osáriu a v malé pitevně.

Pod vedením profesora Jana Koldy vypracoval a obhájil dizertaci na téma „Topografi cká anatomie pánevní končetiny koně a skotu“. Brněnskou Vysokou školu veterinární absolvoval a promoval v roce 1952. Vždy se tam rád vracel a s nostalgií si připomínal období zde prožité ve spolupráci s profesorem Koldou.

Po promoci odešel do praxe, kde pracoval v oboru hygiena potravin se zaměřením na drůbež. Zprvu byl podnikovým veterinářem u Drůbežářských závodů v Libuši u Prahy, které se proslavily zajišťováním mimo jiné dodávkami především hus do obchodní sítě. V tomto období byl též pověřen zřízením výzkumného pracoviště pro nemoci drůbeže v Drůbežářských závodech v Libuši u Prahy, kde se zabýval sledováním účinků antiparazitik. Toto pracoviště později patřilo Československé akademii zemědělských věd.

Po absolvování vojenské služby nastoupil na veterinární oddělení Okresního národního výboru Praha-západ a odtud odešel k veterinární službě hlavního města Prahy na oddělení veterinární hygienické kontroly. Koncem roku 1961 byl povolán MVDr. Vladimír Fidler do Pardubic, kde byl při Semináři pro doškolování veterinárních lékařů zřízen Kabinet veterinární osvěty.

Velmi důležité bylo též rozvíjet především ediční činnost. Od roku 1969 se stal Kabinet veterinární osvěty součástí Státní veterinární správy ministerstva zemědělství a výživy v Praze a jeho název byl pozměněn na Ústav veterinární osvěty. To mělo velmi pozitivní význam pro jeho činnost a realizaci řady aktivit. Velmi důležitá byla především vydavatelská činnost ústavu. Z této instituce vycházely tiskem velmi potřebné, důležité a podnětné materiály, které směřovaly v jednotný postup veterinární služby při zdokonalování nebezpečným nákazám u nás.

Vydavatelská aktivita kolegu Fidlera neopustila ani když odešel v roce 1988 do důchodu. Přestěhoval se z Pardubic do svého rodiště, Kostelce nad Orlicí, do rodné chalupy a věnoval se spolupráci s místními novinami a studiu historie této oblasti. Pečoval též o památku velkého rodáka z Kostelce nad Orlicí Ignáce Josefa Pešiny (1766– 1808), později profesora anatomie a ředitele Vídeňské vojenské veterinární akademie a dále spolupracoval i se Společností veterinárních lékařů, sekcí historie se sídlem na Vysoké škole veterinární v Brně.

… Obr. 8 Podrobná studie rodokmenu J. A. Komenského včetně jeho potomků a jeho vztahu k městu Kostelec nad Orlicí

Již v době svého působení v Pardubicích nezapomínal na své rodné město a byl jedním z těch, kteří zde iniciovali vydávání novin – pod názvem Informátor, a později s přeměněným názvem – Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí. Nezůstal v této oblasti ukolébaný realitou, že časopis vznikl, ale v pardubické Fidlerově tiskárně zajišťoval i po delší období jeho úplné zpracování a vydání také v tomto časopisu publikoval, zvláště když se do Kostelce nad Orlicí vrátil v důchodové etapě svého života. svém rodném místě se zabýval též studiem historie, která tam i v jeho okolí byla velmi zajímavá. Výsledkem jsou velmi mnohé publikace ve „Zpravodaji“ početné brožury.

Velmi obsáhlé studie sepsal Janu Amosu Komenském. Sepsal rozsáhlou publikaci s názvem: „Rod J. A. Komenského a historie Jednoty bratrské Kostelci nad Orlicí“. Mezi obyvateli Kostelce nad Orlicí byl velice oblíben byl též jedním z hlavních iniciátorů vzniku Klubu rodáků a přátel města Kostelce nad Orlicí. Jeho členové byli jsou dnes jistě platnými propagátory slávy města Kostelce nad Orlicí a jeho slavných rodáků a dějin vůbec.

Díky své prospěšné práci pro veterinární stav byl znám v celé naší republice a oblíben mezi kolegy i mezi svými rodáky.

Budiž čest jeho památce!

Literatura

BÖHM, R.: Vladimíru Fidlerovi je 70 let. Veterinářství, 45, 1995/7: 337.

BÖHM, R.: MVDr. Vladimír Fidler padesátníkem. Veterinářství, 25, 1975/8: 380.

ČERVENÝ, Č. a kol.: Brněnská škola Československé veterinární morfologie. Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno 2005, 95 s.

ČERVENÝ, Č.; ŠINDLÁŘ, J.: MVDr. Vladimír Fidler jubilantem. Veterinářství, 55, 2005/7: 459.

ČERVENÝ, Č.: Zemřel MVDr. Vladimír Fidler. Veterinářství, 63, 2013/5: 400.

FIDLER, V.; KLICPEROVÁ, J.: Přehled ediční činnosti. Oddělení veterinární osvěty v 1. pololetí 1979. Veterinářství, 29, 1979/11: 525-526.

Kolektiv: 75 let vysokého veterinárního učení v Brně. Brno, VŠVF v Brně, 1993, 453 s.

NEJEZCHLÉB, J.: Deset let práce Ústavu veterinární osvěty v Pardubicích. Věstník Spol. vet. lék. 4, 1972/1: 77-80.

NOVOTNÝ, E.; BÖHM, R., a kol.: 50 let vysokého veterinárního učení v Brně. Brno, Vet. fak., Sdružení rodičů a přátel VF v Brně 1968, 424 s.