Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Významné osobnosti veterinární medicíny – Kolega Vladimír Fidler a jeho nedožité 90. jubileum

  Časopis Zvěrokruh 8/2015
     Z historie

Čeněk Červený

Neúnavný propagátor veterinární medicíny

… Obr. 1 MVDr Vladimír Fidler *1925–†2013

 

MVDr. Vladimír Fidler jako student na Vysoké škole veterinární byl věrný ctitel profesora MVDr. Jana Koldy, DrSc., a jeho významný spolupracovník. Patří do skupiny těch, kteří začínali rozvíjet obor hygiena drůbeže a hygiena drůbežích potravinářských výrobků u nás. Záhy však jako nadaný výtvarným talentem a s citem pro publikační činnost se ujal budování a řízení kabinetu veterinární osvěty. Kabinet záhy především jeho zásluhou převýšil svůj význam pro centrální informační funkci u nově zestátněné veterinární služby u nás a byl povýšen na samostatný Ústav veterinární osvěty v Pardubicích pod vedením MVDr. Vladimíra Fidlera a podřízený přímo vedení Státní veterinární správy Ministerstva zemědělství. Tento ústav plnil funkci důležitého informátora a organizátora pro centrálně jednotnou činnost při zajišťování důležitých opatření při plnění zásahů např. při likvidaci tuberkulózy a brucelózy u skotu a prasat v nově vzniklých velkochovech a dalších úkolech. Bylo to při zajišťování dokonalé reprodukce v chovech hospodářských zvířat a při sledování a kontrole hygieny a zdravotní nezávadnosti produkce potravin živočišného původu.

Narodil se 29. 8. 1925 v Kostelci nad Orlicí. Zde maturoval na gymnáziu v r. 1944 a v r. 1945 v říjnu započal studia na Vysoké škole veterinární v Brně. Již během studia působil na Anatomickém ústavu VŠV u prof. Koldy jako demonstrátor (1948) a pomocná vědecká síla (1950) a záhy nato jako asistent (1950– 1952).

Fidler kreslil i obrazy do velice žádaných Koldových skript

Po složení posledních zkoušek, po obhájení disertační práce na téma: „Příspěvek k topografi cké anatomii pánevní končetiny koně a skotu“ a po promoci v r. 1952 odešel do praxe. V anatomickém ústavu tedy prožil MVC. Fidler období neradostné. Profesor Kolda záhy po roce 1945 vážně onemocněl chronickou chorobou, která se zhoršovala.

Navíc Ústav histologie a embryologie opustil jeho přednosta profesor MVDr. RNDr. Vlastimil Vrtiš. Odešel v r. 1947 na lékařskou fakultu do Hradce Králové. Jiná cesta nebyla, ústav histologie byl nucen převzít profesor Kolda. Docházelo zde po roce 1948 k řadě změn podle příkazu akčního výboru Vysoké školy veterinární v Brně. Byly to tzv. kádrové změny. Těm se musel podřídit i profesor Kolda, neboť byli proti jeho vůli z ústavu propuštěni dva jeho nadějní a dokonalí spolupracovníci, MVC. Jan Vinš, který byl nadějným studentem a měl se zapracovat jako veterinární anatom, a MVC. Alois Frank, který spolupracoval s profesorem Koldou v oboru histologie a embryologie. Bylo to období, kdy v roce 1951 náhle zemřel docent MVDr. Jan Hökl, Koldův dobrý přítel a spolupracovník. Nejen tato fakta doléhala na prací a starostmi přetíženého profesora Koldu.

 

… Obr. 2 MVDr. Vladimír Fidler přebírá zlatý diplom. Děkan fakulty veterinárního lékařství profesor MVDr. Miroslav Svoboda, CSc., předává zlatý diplom MVDr. Vladimíru Fidlerovi v roce 2002 v aule Veterinární a farmaceutické univerzity

Jako demonstrátor a později asistent a schopný výtvarník byl MVC Fidler velice platnou pomocí při zajišťování a zkvalitňování pedagogického procesu především anatomickém ústavu. Demonstrátor a později asistent dle zadání od profesora Koldy kreslil velké anatomické obrazy, které se stále množily a zdobily stěny na velké pitevně, v osáriu a v malé pitevně.

… Obr. 3 Kolegové, kteří promovali v roce 1952. Profesor MVDr. Josef Holec,CSc., (v prvé řadě druhý zleva) a MVDr. Vladimír Fidler (v prvé řadě třetí zleva

 

Množily se i v depozitu pro přednášky. Profesor Kolda je využíval k demonstraci a zdokonalení názornosti při výkladu přednášeného tématu. Fidler kreslil i obrazy do velice žádaných Koldových skript v poválečném období, kdy počty studentů byly vysoké a učebních textů nedostatek. V té činnosti se velice osvědčil, a tak mu profesor Kolda svěřil i kreslení obrázků do připravované učebnice Srovnávací anatomie zvířat domácích, díl III., Nauka o kloubech, a díl IV., Nauka o svalech a mechanika pohybů. Kniha vyšla v roce 1950. Asistent Fidler kreslil i obrázky do Koldovy knihy pro kynology – Tělověda psa, která vyšla v roce 1953. Jako asistent působil MVC Vladimír Fidler i v praktické výuce studentů na pitevně, jak při vedení pitev, tak i předávání pitev a přezkoušení znalostí. Z pověření profesora Koldy též zajišťoval administrativní záležitosti ústavu a zodpovídal za ně, prostě byl jedním z jeho blízkých spolupracovníků.

Pod vedením profesora Jana Koldy vypracoval a obhájil dizertaci na téma „Topografi cká anatomie pánevní končetiny koně a skotu“. Brněnskou Vysokou školu veterinární absolvoval a promoval v roce 1952. Vždy se tam rád vracel a s nostalgií si připomínal období zde prožité ve spolupráci s profesorem Koldou.

… Obr. 4. Titulní list publikace z Kabinetu veterinární osvěty v Pardubicích z roku 1965

 

… Obr. 5 Monografie autora doc. MVDr. Zdeňka Luckého z roku 1978 – Veterinární péče v chovech ryb. Určeno pro veterinární specialisty v chovech ryb. Vydal Ůstav veterinární osvěty v Pardubicích, přednosta ústavu MVDr. Vladimír Fidler

Po promoci odešel do praxe, kde pracoval v oboru hygiena potravin se zaměřením na drůbež. Zprvu byl podnikovým veterinářem u Drůbežářských závodů v Libuši u Prahy, které se proslavily zajišťováním mimo jiné dodávkami především hus do obchodní sítě. V tomto období byl též pověřen zřízením výzkumného pracoviště pro nemoci drůbeže v Drůbežářských závodech v Libuši u Prahy, kde se zabýval sledováním účinků antiparazitik. Toto pracoviště později patřilo Československé akademii zemědělských věd.

Po promoci odešel do praxe, kde pracoval v oboru hygiena potravin se zaměřením na drůbež

Po absolvování vojenské služby nastoupil na veterinární oddělení Okresního národního výboru Praha-západ a odtud odešel k veterinární službě hlavního města Prahy na oddělení veterinární hygienické kontroly. Koncem roku 1961 byl povolán MVDr. Vladimír Fidler do Pardubic, kde byl při Semináři pro doškolování veterinárních lékařů zřízen Kabinet veterinární osvěty.

…. Obr. 6. MVDr. Vladimír Fidler vysvětluje vystavené publikace ediční činnosti Kabinetu veterinární osvěty v Pardubicích

 

Byla to doba, kdy zestátněná veterinární služba byla nucena řešit velmi zásadní problémy v ozdravování zvířat od závažných nákaz, jako byla brucelóza, tuberkulóza, salmonelózy a další. Bylo třeba jednotně a aktivně působit v zabraňování negativních momentů do nových chovatelských technologií. Činnost tohoto ústavu byla velmi potřebná při organizování účinných opatření celé zestátněné veterinární služby. Za vedení MVDr. Vladimíra Fidlera se informační aktivity zřízeného Kabinetu veterinární osvěty intenzivně rozvíjely. Pracovní výsledky veterinární služby byly stále úspěšnější, zvláště v oblasti tlumení těchto nebezpečných zoonóz a antropozoonóz, které ohrožovaly zdraví zvířat ve velkochovech skotu a prasat a i lidí, zvláště ošetřovatelů a vůbec.

Velmi důležité bylo též rozvíjet především ediční činnost. Od roku 1969 se stal Kabinet veterinární osvěty součástí Státní veterinární správy ministerstva zemědělství a výživy v Praze a jeho název byl pozměněn na Ústav veterinární osvěty. To mělo velmi pozitivní význam pro jeho činnost a realizaci řady aktivit. Velmi důležitá byla především vydavatelská činnost ústavu. Z této instituce vycházely tiskem velmi potřebné, důležité a podnětné materiály, které směřovaly v jednotný postup veterinární služby při zdokonalování nebezpečným nákazám u nás.

Ústav zůstal v Pardubicích pod vedením MVDr. Vladimíra Fidlera, zkušeného manažera osvětové činnosti v oboru veterinární medicína. Vybudoval zde redakci a tiskárnu pro potřeby Státní veterinární správy a veterinární veřejnosti v terénu. Velmi ochotně a nezištně zajišťoval vydávání publikací i z historie naší alma mater a veterinárního stavu. Jeho zásluhou vyšly stovky brožur, četných odborných knih, informačních plakátů a publikací z historie veterinární medicíny, které nám dnes slouží jako velmi cenné prameny při sepisování dalších publikací. (Važme si takovéto činnosti a podporujme klasickou publikaci – podle starého přísloví „litera scripta manet”). Kolega Fidler si vždy vyhledal řadu spolupracovníků, kvalitních odborníků a publicistů, které dokázal získat pro zdravou a odbornou spolupráci a propagaci jednotlivých cílů veterinární služby v patřičném čase a na správném místě.

 

… Obr. 7 Publikace MVDr. Vl. Fidlera o historii jeho rodného kraje

Vydavatelská aktivita kolegu Fidlera neopustila ani když odešel v roce 1988 do důchodu. Přestěhoval se z Pardubic do svého rodiště, Kostelce nad Orlicí, do rodné chalupy a věnoval se spolupráci s místními novinami a studiu historie této oblasti. Pečoval též o památku velkého rodáka z Kostelce nad Orlicí Ignáce Josefa Pešiny (1766– 1808), později profesora anatomie a ředitele Vídeňské vojenské veterinární akademie a dále spolupracoval i se Společností veterinárních lékařů, sekcí historie se sídlem na Vysoké škole veterinární v Brně.

… Obr. 8 Podrobná studie rodokmenu J. A. Komenského včetně jeho potomků a jeho vztahu k městu Kostelec nad Orlicí

Již v době svého působení v Pardubicích nezapomínal na své rodné město a byl jedním z těch, kteří zde iniciovali vydávání novin – pod názvem Informátor, a později s přeměněným názvem – Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí. Nezůstal v této oblasti ukolébaný realitou, že časopis vznikl, ale v pardubické Fidlerově tiskárně zajišťoval i po delší období jeho úplné zpracování a vydání také v tomto časopisu publikoval, zvláště když se do Kostelce nad Orlicí vrátil v důchodové etapě svého života. svém rodném místě se zabýval též studiem historie, která tam i v jeho okolí byla velmi zajímavá. Výsledkem jsou velmi mnohé publikace ve „Zpravodaji“ početné brožury.

Velmi obsáhlé studie sepsal Janu Amosu Komenském. Sepsal rozsáhlou publikaci s názvem: „Rod J. A. Komenského a historie Jednoty bratrské Kostelci nad Orlicí“. Mezi obyvateli Kostelce nad Orlicí byl velice oblíben byl též jedním z hlavních iniciátorů vzniku Klubu rodáků a přátel města Kostelce nad Orlicí. Jeho členové byli jsou dnes jistě platnými propagátory slávy města Kostelce nad Orlicí a jeho slavných rodáků a dějin vůbec.

Díky své prospěšné práci pro veterinární stav byl znám v celé naší republice a oblíben mezi kolegy i mezi svými rodáky.

Budiž čest jeho památce!

Literatura

BÖHM, R.: Vladimíru Fidlerovi je 70 let. Veterinářství, 45, 1995/7: 337.

BÖHM, R.: MVDr. Vladimír Fidler padesátníkem. Veterinářství, 25, 1975/8: 380.

ČERVENÝ, Č. a kol.: Brněnská škola Československé veterinární morfologie. Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno 2005, 95 s.

ČERVENÝ, Č.; ŠINDLÁŘ, J.: MVDr. Vladimír Fidler jubilantem. Veterinářství, 55, 2005/7: 459.

ČERVENÝ, Č.: Zemřel MVDr. Vladimír Fidler. Veterinářství, 63, 2013/5: 400.

FIDLER, V.; KLICPEROVÁ, J.: Přehled ediční činnosti. Oddělení veterinární osvěty v 1. pololetí 1979. Veterinářství, 29, 1979/11: 525-526.

Kolektiv: 75 let vysokého veterinárního učení v Brně. Brno, VŠVF v Brně, 1993, 453 s.

NEJEZCHLÉB, J.: Deset let práce Ústavu veterinární osvěty v Pardubicích. Věstník Spol. vet. lék. 4, 1972/1: 77-80.

NOVOTNÝ, E.; BÖHM, R., a kol.: 50 let vysokého veterinárního učení v Brně. Brno, Vet. fak., Sdružení rodičů a přátel VF v Brně 1968, 424 s.

 
Čeněk Červený