Vzpomínky na veterinární praxi

MVDr. Ladislav Dedek, CSc., Opava, MVDr. Jiří Petlach, Opava
Pomoc českých veterinárních odborníků v Somálsku

Veterinární ústav (Serum and vaccine institute – SVI) v Mogadišu byl založen v roce 1969 se zaměřením na výrobu očkovacích látek a k poskytování diagnostických služeb.

V letech 1975 až 1986 se čeští veterinární odborníci podíleli na programu Strengtheting of the animal dissease control services and the veterinary laboratory, který byl uzavřen mezi Organizací pro zemědělství a výživu (FAO) v Římě a Polytechnou v Praze. Na programu se podíleli pracovníci z různých institucí České republiky.

V průběhu celého období se na programu podílelo 16 veterinárních lékařů (na dlouhodobý kontrakt nebo jako konzultanti) a osm středoškolských pracovníků. Sídlem jejich hlavní činnosti byl jmenovaný ústav. Náplní byla výroba vakcín, organizování vakcinačních akcí, vzdělávání místních veterinárních odborníků, odběr krevních sér, odběr patologického materiálu, diagnostika bakteriálních a virových infekcí a diagnostika parazitárních chorob zvířat.

Prvním ředitelem ústavu byl Dr. Abucar Sheik Hussein a druhým ředitelem byl Dr. Hussein Haji Abdullahi. Zastupcem FAO v projektu byl Dr. Lance B. Hayles, project manager FAO D.P. SOM/78/006.

České veterinární lékaře v roce 1980 zastupoval MVDr. Petr Vladík ze státního veterinárního ústavu v Českých Budějovicích.

K největším úspěchům v období od 8. 1. 1980 do 8. 5. 1980 je možno zařadit výrobu 5 182 400 dávek vakcíny proti moru skotu. K výrobě živé vakcíny byl použit vakcinační kmen dovezený 27. listopadu 1979 z Káhiry do Mogadiša. Na oddělení virologie pracovali 4 veterinární lékaři – virologové (Dr. Muhedin Ahmed Omar, Dr. Mohamed Isaaq Mohamed, MVDr. Jiří Petlach a MVDr. Ladislav Dedek, jako konzultant) a dvě místní laborantky. Technické služby zabezpečoval přístrojový technik pan Jiří Kudrna.

Ke kultivaci vakcinačního viru byly použity primární ledvinové kultury připravené trypsinací ledvin mladého skotu lokálního původu bez protilátek proti moru skotu. Buněčná suspenze byla kultivována v Hanksově roztoku s 0,5 % laktalbuminhydrolyzátu a 0,1 % yestolátu. Roztok byl před použitím doplněn 5 % inaktivovaného telecího séra ze zvířat evropského původu.

Použité sérum bylo prosté protilátek a virových a mykoplazmových kontaminací. Kultury čtyři dny staré s kompletním monolayerem byly infikovány médiem, které obsahovalo 3 % telecího séra, do kterého byl přidán virus. Za tři dny po infekci bylo médium vyměněno. Sklizeň viru byla prováděna za tři dny po výměně média. U sklizeného viru byla kontrolována bakteriální čistota a titr vakcinačního viru.

K produkci buněčných kultur bylo nutno zajistit výrobu velmi kvalitní deminerilizované vody z vody extrémně tvrdé pocházející z hlubokých vrtů, zvládnout kvalitní mytí skla pro kultivaci buněčných kultur, technologii přípravy sterilních médií bez ztráty aktivity.

U lyofi lizačního zařízení bylo nutno snížit teplotu v kondenzačním kotli z –25 °C na –60 °C, aby nedošlo k poškození vývěv a snížení vakua, které by vedlo k znehodnocení vakcíny při lyofi lizaci. Bylo nutno zajistit podmínky pro mytí a sterilizaci 30 000 lékovek, zátek a hliníkových uzávěrů.

Byly vytvořeny podmínky pro aseptické plnění 26 000 lékovek. Bezprostředně před plněním byl smíchán 1 díl viru a 1 díl protektivního média, které obsahovalo 5 % laktalbuminhydrolyzátu a 10 % sacharózy. Do každé lékovky byly plněny 2 ml směsi. Po ukončení lyofi lizace byly lékovky uzavřeny gumovou zátkou a každá lékovka byla opatřena hliníkovým kroužkem. Vakcína v lékovkách byla skladována při teplotě –20 °C. Takto skladovaná vakcína měla exspirační dobu pět roků. Vakcína skladovaná při 4 °C měla exspiraci jen šest měsíců. Po ukončení lyofilizace vakcíny byla provedena kontrola bakteriální čistoty a stanovení titru viru. Titrace byla prováděna v mikrotitračních destičkách, kde do buněčné suspenze subpasáže primárních telecích ledvin byl přidáván různě ředěný virus moru skotu. Směs buněčných kultur a viru byla kultivována v atmosféře s 5 % CO2. Konečné hodnocení cytopatogenního efektu bylo prováděno 6. až 8. den po zahájení titrace. Titr byl vyjadřován v TKID50. v 1 ml. Titr viru ve vyrobených šaržích vakcíny po lyofi lizaci se pohyboval od 104,8 do 106,0 s průměrným titrem ze všech titrací 105,23 TKID50 v 1 ml.

Provedly se zkoušky bezpečnosti a účinnosti vakcíny na skotu lokálního původu.

Byly vytvořeny následující skupiny zvířat:

U žádných zvířat nebyly prokázány virus-neutralizačním testem protilátky proti moru skotu.