Webové stránky I. část

S účinností od 1. 1. 2014 je v zákonu o obchodních korporacích (dále „ZOK“) založena povinnost obchodních korporací zřídit webové stránky. Uvedená povinnost dopadá zejména na akciové společnosti, nicméně zpozornět by měly též ostatní korporace vzniklé před účinností ZOK, pokud mají zřízeny webové stránky.

Nejprve vysvětleme, co se rozumí pod pojmem webová stránka. Web je jednou ze služeb internetu, označuje se též jako World Wide Web (zkráceně WWW) a jedná se o systém vzájemně propojených hypertextových dokumentů, jež je možné zobrazovat s využitím zvláštního softwarového vybavení (nejčastěji prohlížečem na monitoru počítače nebo mobilního přístroje). Webová stránka se skládá ze dvou hlavních částí, a to ze zdrojového kódu a digitálního obsahu, který tvoří „zobrazovanou část“ webových stránek a objevují se v něm např. texty, obrázky, videa, zvuky atd. Webové stránky mohou být předmětem autorskoprávní ochrany, která je upravena autorským zákonem a také občanským zákoníkem. Za autorské dílo je považován jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, vyjádřený v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Za dílo se považuje např. i počítačový program, který je chráněn jako dílo literární, nebo fotografie, která je původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním výtvorem a je chráněna jako dílo fotografické.

Povinnost zřídit webové stránky a uveřejňovat na nich zákonem požadované údaje a dokumenty dopadá v první řadě na akciové společnosti. Každá akciová společnost musí na svých stránkách uvádět údaje stanovené v ust. § 435 občanského zákoníku, a to firmu, sídlo, IČ a údaje o zápisu v obchodním rejstříku, tj. uvedení soudu, oddílu, vložky. Nad rámec tohoto „základu“ lze samozřejmě uvádět i jiné údaje; ty však nesmí působit klamavě.

pokud s. r. o. zřídí webové stránky a neobsahuje-li společenská smlouva odchylnou úpravu. U v. o. s. a k. s. tak stanoveno není, nicméně z důvodu právní jistoty lze doporučit, aby minimálně tyto údaje byly uváděny.

U webových stránek existuje několik bodů, které jsou nejasné či zde existují jisté rozpory. ZOK sice stanovuje povinnost zřídit webové stránky, ale nenormuje, že adresa webových stránek má být též někde zveřejněna (např. v obchodním rejstříku). Veřejnost, akcionáři nebo společníci mohou mít ztíženou možnost zjistit, na jaké internetové adrese společnost své webové stránky má. Jedním z řešení je uvádět adresu ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, případným zatížením je však změna společenské smlouvy nebo stanov, mění-li se webové stránky, protože k takovéto změně je třeba notářského zápisu.

Též může být problém skutečnost, že ZOK předpokládá uveřejňování informací, které však mohou být předmětem ochrany jiného zákona, zákona na ochranu osobních údajů. Např. ZOK stanovuje povinnost uveřejnit pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách s tím, že jednou z náležitostí pozvánky je pořad jednání valné hromady, vč. uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti nebo je-li schvalována smlouva o výkonu funkce konkrétní osoby, kdy navíc tato smlouva musí být zpřístupněna společníkům (akcionářům) atp. Jméno a příjmení a případné další údaje jsou však podle zákona na ochranu osobních údajů osobním údajem a jsou tímto zákonem chráněny.

Na závěr našeho příspěvku uveďme, jaké mohou být důsledky plynoucí z nesplnění povinnosti zřídit webové stránky, resp. z neuveřejnění požadovaných údajů a dokumentů. Příslušný krajský soud, u kterého je korporace zapsána, ji nejprve písemně vyzve ke „sjednání nápravy“. V případě, že by se tato výzva ukázala jako neúčinná, hrozí korporaci pořádková pokuta až do výše 100000 Kč a korporace může být také soudem zrušena. Důvodem je snaha zákonodárce o zajištění řádného plnění zmíněných „uveřejňovaných povinností“.

V příštím článku navážeme na téma webových stránek a zaměříme se na jejich obsah, odpovědnost za obsah, registraci domény, zabezpečení a ochranu webových stránek.