Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Welfare zvířat v kontextu evropského veterinárního společenství

  Z činnosti komory

Milan Snášil

Ozvěny z Mariboru

„Veterináři jsou, a kontinuálně se musí snažit být vůdčími zastánci dobrého welfare zvířat v kontextu s trvale se vyvíjející společností“ (FVE/AVMA 2011).

Problematika animal welfare byla i na GA FVE v Mariboru velmi často zmiňovaná. Byly zde projednávány zejména otázky transportu zvířat, welfare exotických zvířat jak při převozech, tak i při chovu, byly zde oznámeny podmínky vzniku referenčních center welfare – pilotní projekt EUWELLNET, organizování workshopů v této oblasti apod. První konference EU na toto aktuální téma proběhne 28. 10. 2013 v Itálii. To všechno jsou aktivity UEVP a FVE v této stále se rozvíjející oblasti činnosti veterinárních lékařů v celé Evropě.

Na jednání jsme byli rovněž seznámeni s některými novinkami připravované legislativy nekomerčního transportu zvířat. Největší změnou je možnost cestovat do zahraničí s více než pěti zvířaty, pokud je cesta určená pouze na akce nekomerční povahy jako jsou např. výstavy, sportovní akce apod. Omezením je pouze stáří převážených zvířat – musí být starší než šest měsíců.

Další připravovanou novinkou je povinnost uložení zdravotní dokumentace o označení zvířete a vystavení petpasu minimálně na tři roky (členský stát podle své legislativy může požadovat více). Bude rovněž požadováno uvádět do petpasu expiraci vakcíny proti vzteklině, bude doporučováno používat pouze vakcíny schválené legislativně v dané členské zemi EU. Rovněž o provedení vakcinace proti vzteklině bude muset veterinární lékař uchovávat záznam nejméně tři roky.

Prováděcí vyhlášky k novelizovanému zákonu o welfare zvířat budou dokončeny koncem tohoto roku. Nový zákon o welfare zvířat by měl být přijat v průběhu roku 2014.

Mezi konkrétní cíle, které bude FVE podporovat, patří též vytvoření evropské sítě Referenčních center pro welfare zvířat, lepší implementace a vymáhání současně platných zákonů, obzvláště co se týká přepravy zvířat, vzdělávání veterinářů v oblasti welfare zvířat a koordinovaného přístupu k odpovědnému vlastnictví psů v EU a v sousedních zemích.

Oblastí, která si zaslouží zvláštní pozornosti, je používání zvířat pro výzkum. Zde má FVE za cíl prosazování politiky 3R: reduction, refinement and replacement (redukce, zmírňování a nahrazování). Když jsou zvířata chována a držena k výzkumným účelům, jejich welfare se musí věnovat obzvláštní pozornost.

Vzhledem k pokračujícímu vědeckému vývoji a s ohledem na společenská očekávání v této oblasti se FVE rozhodla ustavit ad hoc pracovní skupinu (WG), jejímž úkolem je zmapovat výuku v oblasti welfare zvířat poskytovanou vysokoškolským studentům veterinární medicíny a vytvořit základní studijní plán. WG je sestavena ze zástupců of Establishments FVE, European Association for EU FP7 výzkumného projektu AWARE (Animal Welfare Research in an Enlarged EuropeVýzkum welfare Veterinary Education – Evropské asociace zařízení pro veterinární vzdělávání (EAEVE) a ze zvířat v rozšířené Evropě).

Pracovní skupina vytvořila studijní plán pro výuku welfare zvířat (viz tabulka), který zahrnuje modelový sylabus pro odpovídající studijní cíle spolu se seznamem nezbytných Day One Competences (schopnostmi od prvního dne).

DOPORUČENÍ PRACOVNÍ SKUPINY:

  1. FVE a EAEVE musí aktivně povzbuzovat všechny veterinární evropské školy, aby implementovaly tyto Day One Competences (Schopnosti od prvního dne) spolu s odpovídajícími výukovými cíli, a aby je také zahrnovaly a vyhodnocovaly prostřednictvím akreditačního systému EAEVE/FVE pro veterinární školy.

  2. Evropské veterinární školy musí zajistit adekvátní časový prostor, personál a praktické lekce potřebné pro výuku vědního oboru welfare zvířat, etiky a práva.

  3. Výuka welfare zvířat musí být prováděna způsobem, který zajistí, aby studovaný předmět byl jasně identifikován jako takový, přičemž bude zakomponován do celého průběhu studia veterinární medicíny.

  4. Welfare zvířat musí být základním předmětem a jeho studium podrobeno zkouškám se stejnými kritérii prospěl/ neprospěl jako ostatní základní předměty.

  5. Evropské veterinární školy by měly podporovat využívání nejnovějších výzkumů v oblasti welfare zvířat, poněvadž to přiláká zájem jak studentů, tak vysoce kvalifikovaného personálu.

  6. Poskytovatelé CPD musí zahrnovat pokroky v oblasti welfare a práva do svých programů prostřednictvím odborných školení, on-line kurzů, krátkých kurzů apod.

1 Zvířata jsou využívána k rozličným účelům ze jako jsou společník člověka, laboratoře, zoo, sport, show atd.

2 It shouldn´t Happen at a Vets´ – To by se nemělo stát u veterináře (Panorama – BBC1, 22. 7. 2010; Pedigree Dogs Exposed – Čistokrevní psi odhaleni (BBC1, 19.8.2008); Pedigree Dogs Exposed – Th ree Years On – Čistokrevní psi odhaleni – Po třech letech (BBC1, 27.2.2012);

Stejné příklady je možno nalézt i v jiných evropských zemích jako na příklad mediální prezentace v portugalských médiích týkající se psů chovaných v útulku používaných k výuce na veterinární škole (listopad 2010); zpráva v italské televizi o hovězím dobytku nezpůsobilém pro přepravu, který je odeslán na jatka (2012).

Souhrnně řečeno, vědecké vyhodnocování welfare zvířat je těsně propojeno s etickými zřetely týkajícími se využívání zvířat a je stále více předmětem odpovídajícího právního rámce. To znamená, že doména welfare zvířat je složena ze tří komplementárních dimenzí: vědy, etiky a práva, a tedy výuka ve všech třech elementech vybaví příslušníky veterinární profese tak, aby mohli hrát stále se zvyšující roli v těchto oblastech.

Tabulka 1: Modelový rozvrh výuky a odpovídající výukové cíle pro výuku předmětu welfare zvířat a jejich spojitost se Schopnostmi od prvního dne. Nomenglatura použita podle Kennedyho aj. 2006.

 
V Brně dne 14. 6. 2013
Milan Snášil
ROZVRH VÝUKY VÝUKOVÉ CÍLE – (schopen vykonávat…) SCHOPNOSTI OD
PRVNÍHO DNE
1. Koncepce welfare zvířat:

např. Biologické fungování (reprodukční schopnost); „přírodní žití“; citové (efektivní) stavy

Analytický rámec:
např. Pět svobod,Tři R; Koncepce kvality života, Matice etiky

1. Definovat koncepce welfare zvířat

2. Rozeznávat různé koncepce a způsob jejich použití

3. Popisovat kvalitu života v kontinuitě mezi negativním a pozitivním welfare
a celkovou bilanci

4. Analyzovat vědecké základny, jakož i hodnotu názorů, které jsou podkladem pro každou z koncepcí

5. Použít koncepce v praxi

1. Posuzovat koncepce a rámce welfare zvířat
2. Biologické fungování

Schopnost přizpůsobení
Motivace a rozpoznávání
Vnímání (bolesti, emocí)
Kvalitativní/kvantitativní hodnocení vnitřního stavu
Stres (úzkost, eustres tj. zátěžové faktory,
jimž se zvíře může přizpůsobit,
nebo je zvládnout)
Chování
Etologické metody
Objektivní pozorování a záznam
Genetické/ekologické interakce

6. Rozeznávat chování specifi cké pro druh na úrovni jedinců a skupin, a vliv prostředí a raných zkušeností

7. Definovat homeostatis/alloastatis

8. Rozlišovat mezi normálním a abnormálním chováním

9. Popisovat interakce mezi genetikou a prostředím

10. Posuzovat ekologické „potřeby/přání“ zvířat a důsledky, když nejsou naplněny

11. Rozeznávat roli produktivity při hodnocení

2. Vyhodnocovat biologický základ pro požadavky welfare
3. Hodnocení welfare v praxi
Evidence welfare, protokoly a zajišťovací programy
Techniky hodnocení welfare
Metodologie vyhodnocování rizik
pro welfare zvířat
Přístřeší a chov zvířat (včetně manipulace a omezování zvířat)
Přeprava
Přesun zvířat mezi prostředími (např. předvádění, sport a soutěže, konzervace)
Humánní porážky a zabíjení
12. Vysvětlovat fungování systému bodování , protokolů a zajišťovacích
programů

13. Určovat welfare opatření v oblasti fyziologické, produkční a chování

14. Stanovovat nebezpečí, ohrožení, následky a rizika v oblasti welfare

15. Implementovat základní evidenci welfare zvířat

16. Stanovovat dopady welfare na kvalitu živočišných produktů

3. Aplikovat hodnocení welfare zvířat na různé kategorie zvířat
4. Osobní a profesionální schopnosti/atributy
Platnost vědeckých údajů
Rozeznávání rozdílných domněnek,
etických dilemat a morálních konfliktů
Komunikační dovednosti
Profesionální chování při klinickém rozhodování (např. klient a zvíře jsou „nejlepší přátelé“)
Objektivní rady pro odpovědné správ,
covství a vlastnictví
Určité porozumění fi lozofi i vědy a nauce
o poznání
17. Vyhledávat a používat relevantní akademickou literaturu

18. Přemýšlet o vlastních emocích a o morální intuici týkající se welfare zvířat (na př. empatie)

19. Diferencovat mezi osobními a profesionálními postoji

20. Posuzovat požadavky předpisů a etické povinnosti

21. Propagovat pozitivní welfare a minimalizovat negativní welfare (např. řízení bolesti)

22. Rozeznávat role jako vzdělavatele jakož i komunikátora

23. Efektivně komunikovat relevantní informace a zprostředkující zájmy

24. Rozeznávat diverzitu funkcí a použití zvířat v rámci společnosti

4. Formulovat a komunikovat informované názory na záležitosti welfare zvířat
5. Vztahy člověk – zvíře
Koncepce povinnosti a péče
Lidský blahobyt a welfare zvířat (např. spojení hrubého zacházení se zvířaty a s lidmi, vyhoření, sebevražda)
Pouto mezi člověkem a zvířetem
Důvody pro zabíjení (např. porážky, eutanazie, vyřazování, řízení populace)
Morální zdůvodnění a etické teorie
Politické kontexty
Kulturní rozdílnosti
Vliv ekonomie
25. Popisovat a diskutovat rozličné etické názory na zvířata

26. Identifi kovat etická dilemata a řešit lidský blahobyt v rámci profese

27. Zkoumat základní hodnoty a obhajovat pravidla a normy týkající se welfare zvířat a jejich ochrany

28. Rozeznávat a hlásit možné špatné zacházení se zvířaty

29. Identifi kovat národní, mezinárodní a EU právní předpisy, direktivy a OIE standardy v oblasti welfare zvířat

5. Zasazovat welfare zvířat do etického a společenského kontextu
6. Welfare – právo, předpisy a normy
Předpisy pro welfare zvířat (regionální, národní, evropské a globální)
Limity právních předpisů
Profesionální standardy
Role veterináře jako dozorčího úředníka a soudního znalce
Požadavky veterinární certifikace
30. Rozeznávat dopady welfare zvířat na obchodování se zvířaty a s živočišnými produkty

31. Používat procedurální direktivy a doporučovanou praxi týkající se welfare zvířat

32. Rozlišovat mezi formálními (legálními) vs. etickými povinnostmi týkajícími se welfare zvířat

33. Aplikovat privátních 6 standard welfare zvířat

34. Psát reporty a zpracovávat certifikáty souladu

6. Zasazovat welfare zvířat do právního a profesionálního kontextu