Reakce na článek dr. Slavíka, vyjadřujícího se k činnosti České buiatrické společnosti (ČBS) ČBS byla založena v dubnu 1998 a je řádně registrována MV ČR a řídí se stanovami. Za uplynulých deset let činnosti ČBS je hodnocení její činnosti prvním kritickým vyjádřením, jaké kdy vůbec na prezidium bylo doručeno. Naopak, každoročně obdržím k vánočním svátkům nebo Novému roku gratulace a přání úspěchů v činnosti. Je to vždy povzbuzující. V průběhu činnosti prezidia a předsedy se během let ukázalo, že dvouleté funkční období je málo funkční a že pro vlastní rozvinutí práce je vhodnější funkční období delší, tří až čtyřleté, kdy se lépe rozšíří a zhodnotí navázané vazby se spolupracujícími zahraničními společnostmi, jakož i odborníky, kteří jsou i opakovaně zváni k přednáškám na domácí kongresy a semináře. Tak se i v minulosti stalo, a proto neproběhlo v minulosti pět funkčních období, ale jen tři. V tom je možno spatřovat chybu, jelikož tato změna nebyla zakotvena ve stanovách společnosti. Poslední volby se uskutečnily na Vet Fair v Hradci Králové 2007 a byli zvolení následující členové nového prezidia: prof. R. Dvořák, prof. B. Hofírek, doc. J. Illek, dr. J. Kottman a dr. J. Šterc. Autor vyjádření, dr. Slavík, se vyslovuje v tom smyslu, že aktivita společnosti je nedostatečná a že nabízí málo, zejména vzdělávacích programů. Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti, protože SBS nabízí svým členům dva odborné, zpravidla monotematické semináře, každý druhý rok účast na Středoevropském buiatrickém kongresu, kterých již proběhlo cekem šest – v Maďarsku, na Slovensku, v Mílovech, v České republice na Českomoravské vysočině, Chorvatsku, Polsku a Rumunsku. Ve třech případech byl nabídnut členům k dopravě autobus vypravený na místo konání ČBS. V této souvislosti je třeba říci, že účast na těchto zahraničních akcích není ze strany členů vysoká pro jazykovou bariéru, jelikož podle organizačního statutu jednacími jazyky jsou angličtina, němčina a domácí jazyk (angličtina začíná dominovat). Iniciátory tradice středoevropských buiatrických kongresů bylo v roce 1998 pět středoevropských zemí – Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika. V organizaci se jednotlivé země střídají a tak Česká buiatrická společnost organizovala III. Středoevropský buiatrický kongres v Mílovech v roce 2001, na Českomoravské vrchovině, kdy byl k dispozici celý hotel Devět skal. Přítomný prezident světové buiatrické společnosti prof. W. Bumgartner z Vídně, který se ho účastnil, při hodnocení úrovně a organizace kongresu prohlásil: „Tímto jste vstoupili do Evropy“. Jednou za 4 roky se členové mohou účastnit Světového buiatrického kongresu. Nejpočetnější účast našich členů byla v roce 2002 na Světovém buiatrickém kongresu v Hannoveru, kam byla také zajištěna doprava autobusem. Z toho, co bylo uvedeno, soudím, že nabídka aktivit pro členy ČBS je plně srovnatelná s akcemi pořádanými jinými analogickými odbornými asociacemi. Podnět od dr. Slavíka pro činnost ČBS by byl jistě uvítán a podle možnosti realizován, ale žádnou pozitivní iniciativu z jeho strany jsme neobdrželi. Při ČBS pracuje revizní komise ve složení doc. Pechová a dr. J. Kottman. Bezprostředně bude zvolena komise nová, protože doc. A. Pechová byla zvolena do funkce proděkanky FVL VFU Brno a dr. Kottman do prezidia ČBS. Na administrativní práce, vedení účtů a finance nezaměstnává ČBS žádnou administrativní sílu. Doklady jsou shromažďovány a periodicky je najímána profesionální administrativní síla, která doklady zpracuje, odvede daň finančnímu úřadu a na konci každého roku se připraví celková bilance hospodaření. Doklady se archivují. Tento způsob se jeví úsporným, což umožňuje, že členské příspěvky v ČBS jsou nízké (asi 500 Kč za rok) a stejně tak i účastnické poplatky na seminářích. Vzhledem k provedeným volbám do prezidia ČBS a ukončení funkčního období stávajícího prezidenta k 30. 6. 2008 bude bezprostředně zvolen nový prezident, jakož i nová revizní komise. Závěrem mého příspěvku ke kritice dr. Slavíka, že na seminářích ČBS jsou prezentovány diagnostické postupy nebo jiná témata, které jsou již prováděny v zahraničí v praxi, a že seminář nepřináší potom nic nového. Jako příklad uvádí dr. Slavík seminář na VetFair v Hradci Králové v dubnu 2008 věnovaný problematice laparoskopie u skotu a jejímu diagnostickému využití v buiatrické praxi. V této věci se dr. Slavík mýlí. Laparoskopie v domácích podmínkách ještě do praxe nepronikla a naši praktičtí lékaři pracující v oblasti chorob skotu na existenci této metody a jejího využití nereagovali. To byl také důvod, proč bylo toto téma zařazeno jako nosný program na monotematický seminář VetFair dubnu 2008 v Hradci Králové. Jako přednášející byli přizváni špičkoví odborníci z Německa, prof. Doll z Kliniky vnitřních chorob a chirurgie Veterinární fakulty univerzity v Giessenu a dr. Janowitz, praktický veterinární lékař a autor laparoskopické metody diagnostiky dislokace slezu, jehož metoda je všeobecně uznávána a citována v mnoha zahraničních učebnicích. Při všech seminářích je vydáván sborník, který pokytuje účastníku základní literární údaje o problematice, a také jsou v něm otištěny všechny přednesené referáty. Obdobně jako laparoskopie byla uvedena do domácí buiatrické praxe problematika ultrasonografie (VetFair Hradec Králové 2006) nebo endoskopie mléčné žlázy spolu s terapií jejího poranění a léčby stenóz vývodných cest (VetFair Hradec Králové 2007). Rovněž v těchto případech přednášeli odborníci ze zahraničních univerzitních pracovišť (Dr. Sonja Franz z Veterinární univerzity ve Vídni a Dr. Susanne Seidel z Veterinární fakulty Univerzity v Mnichově. Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, CSc. |