Za kolik jsme ochotni pracovat?

Za kolik jsme ochotni pracovat?

Český zvěrolékař sám sebe nehodnotí vysoko

Běh událostí a nákazová situace v souvislosti s aviární influenzou mě donutily, abych po delší době sednul k počítači s kalkulačkou a vykalkuloval si svoje finanční nároky, které bych požadoval v případě, že bych byl jako “dobrovolný privátní veterinární lékař” (dále jen DPVL) povolán účastnit se mimořádných veterinárních opatření (dále jen MVO) z důvodu výskytu aviární influenzy. Dlouho jsem si lámal hlavu s vytvořením jednoduchého vzorce, který by byl univerzální pro nás všechny.

S mobilem bez ženy

Prvním číslem bylo stanovení času, které strávím ročně v práci. U mne jako hybridního veterinárního lékaře (na celý úvazek jako veterinární inspektor pro hygienu potravin a odpoledne v ordinaci) je to jednoduché. Každý pracovní den strávím 8 hodin na jatkách a 3 hodiny ve své miniordinaci, tj. 11 hodin denně. Rok má 365 dnů. To znamená, že trávím v práci 4015 hodin. Někdo bude namítat, že každý den nepracuji, ale vyzkoušel jsem si udělat časový snímek, kolik času strávím jenom nad “honbou za ziskem” (např. úklid ordinace, telefonáty s klienty a úřady, vedení účetní evidence a následné jiné protivné dokumentace, jednání s úřady a orgány státní moci, ekonomem, finančním poradcem, právníky, studium odborné literatury, e-mailová a jiná korespondence), tak mi skutečně vychází toto obludné číslo. Dokonce i při dovolené, ač se mi to nelíbí, stále něco dělám pro svoji “firmu” a s mobilem trávím více času nežli se svojí chápající manželkou a dětmi.

Druhým číslem je vyjádření příjmů. Zde jsem se vnořil do svého “Přiznání k dani z příjmu fyzických osob podle zákona č 586/1992 Sb. o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů”, kde jsem odhalil své příjmy. Jedním ze stálého zdrojů příjmů je pro mne Státní veterinární správa ČR (tímto jí děkuji, že mi pravidelně na můj účet posílá výplatu včas a dle mých zásluh) podle “Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a srážkách na daň a daňové zvýhodnění”. V řádku č. 1 jsem vyčetl příjem, který označím příjmem č. 1. Příjem z podnikání jsem nalezl v Příloze č. 1 v řádku č. 101 a označil jsem ho jako příjem č. 2. Dalšími příjmy jsou např. příjmy z kapitálového podnikání (prodej cenných papírů, který se mě netýká), ostatní příjmy (např. z pronájmu nemovitostí), ale ty jsem do své hodinové sazby nepočítal, neboť jsou v mém případě nulové.

Za ziskem střízliv

Všechny příjmy (č. 1 + č. 2) jsem sečetl a vydělil počtem odpracovaných hodin za rok a vyšla mi má hodinová sazba. Pro kontrolu jsem si sestavil tabulku označenou jako nutné výdaje, kde jsem spočítal finanční nároky mé rodiny (nájem, hypotéka, pojistky, spoření, elektřina, plyn), v této tabulce nejsou výdaje za potraviny, oblečení, obuv, fond kulturního a společenského rozvoje (návštěva putyk, hospod, kin, divadel, kulturních zařízení), rezervní fond a regenerační fond (nákup, léků, dovolená a rehabilitace), které hradí má drahá polovička ze svého učitelského platu (proto jsem stále střízliv a intermitentně kulhám na pravou zadní končetinu). K tomu jsem připočítal měsíční výdaje na “zachování” své miniordinace (nájem, elektřina, plyn, položka za služby, leasing, poplatek za telefony, odvody zdravotní a sociální pojišťovně, daně z příjmu, sociální, poplatky Komoře a pojistky). Toto číslo jsem vydělil počtem hodin strávených “hoňkou za ziskem” a porovnal se svojí hodinovou sazbou. Pokud je hodinová sazba větší nežli výdaje mé rodiny a ordinace, podnikám správně. Pokud je ale poměr obrácený, je nutno se zamyslet nad smyslem svého podnikání (v tomto roce to bylo uspokojivé číslo, loni to bylo horší).

V případě veterinárních lékařů nebo společností, kteří zaměstnávají další kolegy případně ostatní pomocný personál, bude postup obdobný. V prvním kroku se vypočítá, kolik hodin odpracuje celý veterinární tým ročně. Příjmy dle daňových přiznání se vydělí počtem odpracovaných hodin a vyjde skutečná hodinová sazba veterinárního týmu.

Dolní laťka

Někdo bude určitě namítat, že v položce příjmu jsou zahrnuty i obraty léčiv a jiného materiálu, které mají jinou nadhodnotu nežli práce manuální. Já osobně si myslím, že obrat léčiv je vyjádřením kompenzace ušlého zisku po dobu MVO, kdy privátní veterinární lékař opouští své pracoviště a není schopen poskytnout své služby svým věrným zákazníkům a ztrácí tím své dobré jméno a prestiž.

Pro další vyjednání své hodinové sazby je ovšem také nutné znát, pod jakou cenu nesmí klesnout má hodinová sazba. Součet nutných výdajů rodiny a firmy jsem vydělil počtem hodin prožitých v rámci MVO. Pod toto číslo nesmí klesnout má hodinová sazba jako DPVL. Možná by stálo za to, aby KVL ČR tato čísla každoročně vyhodnocovala pro další jednání se státními orgány (příjem praktického veterinárního lékaře za hodinu, pod kterou nesmí klesnout a příjem, za který jsem jako DPVL ochoten opustit svoji rodinu, blízké a firmu). Tato čísla by se zajisté stala i podkladem pro další plánování objemu peněz, které je třeba mít k dispozici v tzv. “nákazové pokladně”. Bylo by ovšem tragické, pokud by odbornou činnost při MVO měli vykonávat hasiči, policie, studenti veterinární medicíny, armáda, případně jiné složky státního aparátu jenom z důvodu nepřipravenosti KVL ČR promptně reagovat na danou epizootologickou situaci. Naučme se proto dosáhnout financí, které se nám tímto nabízí a obhájit své jedinečné postavení při těchto nenadálých situacích, ovšem za finančního ohodnocení, které je srovnatelné s příjmy odborného veterinárního lékaře Evropské unie a ne nějakého veterinárního technika z povodí řeky Tonga.

Leoš Grejcar
med.vet@volny.cz

Případné akční titulky a podtitulky jsou dílem redakce komorového časopisu.