Zajímavosti z jednání v Bruselu a související legislativní poznámky

Martin Grym

Novinky z Bruselu

Ve dnech 24. a 25. 2. 2014 jsme společně s prezidentem Komory Janem Bernardym navštívili sídlo Federace evropských veterinárních lékařů (FVE) a Stálé zastoupení ČR při EU.

Rád bych čtenáře Zvěrokruhu stručně seznámil se závěry těchto disputací a dalšími souvisejícími problémy, se kterými se legislativní komise a potažmo my všichni potýkáme.

Na půdě FVE jsme jednali s Dr. Janem Vaartenem, výkonným ředitelem FVE a Dr. Francescem Prosciou, zaměstnancem sekretariátu. FVE je v současné době plně zaměstnaná připomínkováním právní normy Animal Health Law, což je de facto evropská obdoba našeho veterinárního zákona. I my jsme se na připomínkování podíleli a většina našich připomínek byla přijata a zařazena do balíku návrhů, které bude FVE dále prosazovat v evropských strukturách.

Zajímali jsme se o stav revize směrnice 2001/82/ES o veterinárních léčivech, se kterou byla v minulém roce spojena bouřlivá reakce týkající se tzv. zprávy Rosbachové, jejíž podstatou je návrh na oddělení preskripce antimikrobiálních léčiv od jejich prodeje. Jinými slovy by šlo o znemožnění veterinárnímu lékaři antimikrobikum prodat, pouze jej předepsat (tzv. dekupláž). V současné době je revize ve fázi projednávání na půdě Evropské komise (EK). Nikdo zatím neví, jaký bude výsledek tohoto metabolického procesu, nicméně shodli jsme se na tom, že do voleb do Evropského parlamentu (květen 2014) k žádnému zásadnímu výstupu z EK asi nedojde. Jan Vaarten se domnívá, že dekupláž nebude součástí revize směrnice a že bude pravděpodobně ponecháno na jednotlivých členských státech, jakým způsobem zajistí pokles spotřeby antimikrobik. Neexistuje také dostatečné množství důkazů, že dekupláž je skutečně funkčním opatřením v redukci spotřeby antimikrobik. Je tedy téměř jisté, že revizí se bude zabývat až nový Evropský parlament, kde by měla být na rozdíl od současného stavu redukována „zelená“ frakce, což je z našeho pohledu zpráva spíše příznivá.

Za tendencemi tato pravidla rozvolnit stojí úporná snaha EK řešit nezaměstnanost v EU a přesvědčení, že deregulace rozvolní pravidla pro vstup do povolání, opadnou zábrany a zvýší se zaměstnanost. Není bez zajímavosti, že ČR je s 325 regulovanými povoláními enfant terrible EU a jsou vyvíjeny značné tlaky, abychom povolili šrouby a rozvolnili nároky na vstup do profese.

Na půdě FVE prozatím není o těchto věcech větší povědomí, protože vše je ze strany Evropské komise (EK) zatím ve fázi mapování situace. Nicméně krok jedna bude zcela jistě následován krokem dva a následně mnoha kroky, přičemž na konci putování může být pro nás něco potenciálně nemilého. Komora se intenzivně účastní diskusí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které komunikaci mezi zástupci jednotlivých regulovaných profesí a EK zprostředkovává a sbírá pro ni informace. Velmi pečlivě shromažďujeme veškerou právně relevantní argumentaci pro to, abychom naše pozice obhájili a účelnost regulace našeho povolání vysvětlili.

Evropská komise (EK) v této souvislosti zacílila i na strukturu právnických osob (především společností s ručením omezeným) v určitých členských státech (Francie, Německo, Rakousko), kde mohou obsazovat posty ve fi rmách s postavením právnických osob s veterinární léčebnou a preventivní činností v předmětu podnikání pouze veterináři. Signály diskomfortu plynoucí od EK jsou pořád stejné: máte příliš striktně nastavená pravidla, liberalizujte a pusťte mezi sebe neveterináře, zvýší se tím přístup do povolání, zvýší se zaměstnanost atd. Komora si je velmi dobře vědoma toho, že striktní nastavení právnických osob s předmětem podnikání veterinární léčebná a preventivní činnost má své velmi pádné důvody – navíc umocněné novými pravidly vyplývajícími z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. I to je důvodem, proč Komora usiluje o novelizaci zákona č. 381/1991 Sb., jejíž součástí je uspokojující nastavení právnických osob. Málokdo si totiž dnes uvědomuje, že veterinární léčebnou a preventivní činnost mají v ČR právo vykonávat pouze fyzické osoby, protože jen ty mohou být členy KVL ČR.

EK dokonce neofi ciálně přišla s návrhy, které by se mohly stát alternativou ke striktně nastaveným pravidlům ve struktuře právnických osob. Legislativní komise Komory nechala tyto návrhy analyzovat zkušenými právníky, přičemž závěr je takový, že tyto alternativy nejsou kompatibilní s českým právním systémem a rozhodně nelze mluvit o smysluplných alternativách.

FVE zatím nemůže ve věci deregulace podle slov Jana Vaartena a Francesca Proscii nic činit, neb ze strany EK ještě nedošlo k žádným aktivním krokům a jde prozatím pouze o mapování situace. Veterinární lékař je naštěstí tzv. sektorová profese, což je profese, kde se určitý vyšší stupeň regulace bude tolerovat a v celém procesu deregulace spadá do tzv. clusteru II, který bude řešen až v druhé polovině tohoto roku.

V diskusi jsme nakousli i problematiku vstupu absolventů FVHE do Komory a povolání praktického veterinárního lékaře. Zástupci FVE označili tento problém za čistě národní, který spadá do kompetence Komory. Zástupci FVE jsou toho názoru, že pokud Komora shledá vzdělání hygienika jako neadekvátní k provozování povolání praktika, pak má právo osvědčení neudělit. Komora tuto problematiku intenzivně řeší, a to na úrovni univerzity i fakulty.

Dotkli jsme se i směrnice 2005/36/ /ES o uznávání odborných kvalifi kací, která byla čerstvě novelizována a nyní se označuje jako směrnice 2013/55/ EU. Z diskuse s Janem Vaartenem i Francescem Prosciou vyplynul závěr, že tato směrnice řeší automatické uznávání vzdělání veterinárních lékařů v EU, nikoli automatický nárok na výkon profese praktického veterinárního lékaře s vyloučením regulační role profesní organizace.

Na Stálém zastoupení ČR v EU jsme jednali s Mgr. Jiřím Jílkem, vedoucím úseku zemědělství a životního prostředí. Co se týče výše diskutované směrnice 2001/82/ES o veterinárních léčivech, bylo nám potvrzeno, že proces se zadrhl na nižší expertní úrovni v EK a zde se o textu zatím jedná. Problematikou se zaobírá komisař Borg, přičemž nám byl doporučen další postup a jména evropských komisařů a šéfů jejich kabinetů, se kterými by nebylo marné tyto záležitosti ještě probrat. Vzhledem k tomu, že KVL ČR je aktivním členem tzv. pracovní skupiny pro antimikrobika při Ministerstvu zemědělství ČR, jejímž úkolem je zformulovat národní stanovisko k řešení antimikrobiální rezistence, podala KVL za tuto skupinu návrh národního stanoviska, ke kterému by se jako kmenovému pak ostatní mohli vyjadřovat. Tento text byl přijat na půdě skupiny kladně. Jeho fi – nalizace proběhne v dubnu 2014. Jeho zatím pracovní verzi jsme poskytli Mgr. Jílkovi s tím, že v hrubých obrysech je možné tyto postoje považovat za národní a prosazovat dále v evropských strukturách. Shodli jsem se na tom, že je také důležité sledovat, kdo předsedá radě, a se zástupci předsedající země jednat. V současné chvíli dokončují předsednictví Řekové, kteří budou následováni Italy, poté Lotyši a Lucemburčany. Předsednictví se mění po půl roce, a proto je volba nejvhodnějšího partnera k jednání ruskou ruletou, protože není jasné, zda práce vložená do zpracování jedné strany nevyjde vniveč exspirací jejího předsednictví.

I v rámci jednání na Stálém zastoupení byla řešena zmíněná problematika deregulací a s ní související deregulace struktury právnických osob. Výsledkem těchto debat byl jednoznačný signál: boj EK se silnými evropskými hráči, tj. Francií, Německem, ale třeba i Rakouskem, kteří mají striktní nastavení pravidel pro právnické osoby, nebude pro EK jednoduchý a může se táhnout až tři roky. Bylo by pouze na škodu, pokud bychom nyní nevyužili již v mnoha zemích ověřeného konceptu nastavení právnických osob a nesnažili se rychle o jeho uzákonění. Je zřejmé, že veterinární profese legalizaci právnických osob silně potřebuje a je pouze na nás, zda to bude v naší režii či později v režii někoho jiného.

Posledním tématem byla již nyní po novelizaci uzavřená směrnice 2013/55/ /EU o uznávání odborných kvalifi kací. S jejím textem nyní nebude možné zhruba 5–6 let pracovat, dokud se opět neotevře v zájmu revize a úprav. Nic není ale ztraceno, protože směrnice obecně nastavují cíle, ke kterým lze v národní legislativě dojít různými cestami. Směrnice umožňují – při chytré implementaci – splnění jejich záměru při relativním uchování národních zájmů. Komora tedy nyní ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy bude doporučovat oblasti a způsob, ve kterých a jak implementovat novelizovanou směrnici do naší legislativy.