Zásady manipulace s biologickými vzorky pro chovatele

Martin Grym

Tento článek byl zpracován na žádost redakce časopisu Pes přítel člověka.

Mediální komise rozhodla o jeho zveřejnění ve Zvěrokruhu s cílem standardizovat informace podávané chovatelům.

Zvýšená nabídka rozličných laboratorních vyšetření s sebou nese intenzivnější zasílání biologického materiálu. Tento úkol bývá nezřídka svěřen samotnému chovateli ošetřujícím veterinárním lékařem, popřípadě si chovatel vyřizuje vyšetření včetně zaslání biologického materiálu sám.

Je vhodné si uvědomit, že zasílání biologického materiálu (čili celých zvířat, orgánů, tkání, slin, krve, moči, trusu, moku, srsti, peří atd.) má své zásady, které je nutné dodržovat.

Pokud laboratorní vyšetření, které si nárokuje zaslání biologického materiálu do laboratoře, indikuje veterinární lékař, je vždy lepší nechat vyřízení zásilky na něm. Veterinární lékaři mají většinou standardizované postupy zasílání vzorků do smluvně zajištěných laboratoří, vědí, do jakých nádob vzorky umístit, jak je zabalit a prostřednictvím koho vzorek odeslat. Je také běžnou praxí, že daná laboratoř dodává veterinárnímu lékaři své odběrové soupravy, aby se minimalizoval problém související s přechováváním odebraného vzorku, manipulací s ním a zasíláním.

Jestliže se vzorkem ale manipuluje chovatel (čili sám si ho odebírá, popřípadě je mu svěřen veterinárním lékařem), měl by mít na paměti, že každý biologický materiál je potenciálně infekční a že doprovodná dokumentace (žádanka a další písemnosti) by měla být od vzorku oddělena tak, aby nedošlo k její kontaminaci biologickým materiálem.

Pokud si nejsme jistí, do čeho vzorek odebrat a jak ho poslat, je ideální kontaktovat přímo laboratoř (včetně zahraničních) a tyto informace si vyžádat. Většina komerčních laboratoří má tyto údaje uvedené na svých webových stránkách. Jak již bylo řečeno, je také běžné, že laboratoř vám na vyžádání zašle své odběrové soupravy a někdy dokonce i vhodný obalový materiál. Kdykoli je to možné, nechte si odběrné soupravy zaslat, protože tím výrazně snížíte riziko nevhodného odběru, skladování a manipulace se vzorkem, a naopak výrazně zvýšíte pravděpodobnost, že vzorek bude správně vyšetřen a výsledek správně interpretován.

V zásadě vždy platí, že i přechovávání biologického materiálu po odběru a před jeho zasláním je pro další vyšetřování vzorku klíčové. I zde je vždy vhodné si zjistit, jak správně postupovat. Málokterý chovatel například ví, že zmražení tkáně, orgánu či celého uhynulého zvířete znemožní histopatologické vyšetření tkání. Mnoho chovatelů si proto tímto zásahem vážně ztíží nebo zcela přeruší možnost reklamačního řízení v případech, kdy zvíře uhynulo v záruční době.

Je také důležité myslet na to, že čím déle bude vzorek ležet někde na poště, tím více se ve většině případů zvyšuje pravděpodobnost, že se vzorek zkazí a znehodnotí se pro další vyšetřování. Proto by se vzorky neměly zasílat pokud možno ve čtvrtek a v pátek, ale naopak ideálně v pondělí.

Není asi nutné příliš zdůrazňovat, že vzorky – zvláště ty, které lze nějak poškodit, by se měly co nejpečlivěji zabalit, ideálně do několika nepropustných obalů, bublinkové fólie či obalit jiným ochranným materiálem. Jak již bylo uvedeno, průvodní dokumentace přiložená ke vzorku by měla být zabalena zvlášť a takovým způsobem, aby nedošlo k její kontaminaci.

Co se týče poštovních pravidel pro zasílání vzorků, ta jsou obsažena v Poštovních a obchodních podmínkách České pošty a v podstatě pouze zakazují zasílat biologické vzorky s potenciálním rizikem nakažení lidí a zvířat a živé obratlovce. Jinak platí, že rozbitné nádoby či tekutiny by měly být řádně zabaleny a biologické látky nesmí obtěžovat zápachem či prosakovat přes obal zásilky.

Zasílání vzorků do zahraničí se od tuzemských zásad příliš neliší. Zaslat vzorek do zahraniční laboratoře lze individuálně přímo nebo lze využít sběrného místa v ČR (nejčastěji jiné partnerské laboratoře), které zaslání vzorku samo zajistí. U některých fi rem (kupř. FedEx) je také možné zajistit přepravu biologického materiálu za zchlazeného nebo mraženého stavu.

V humánní medicíně upravuje zásady manipulace s biologickým materiálem § 62 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a § 5 vyhlášky č. 195\2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči nezná pojem biologický vzorek, nicméně řeší odběry vzorků a roli chovatele, veterinárního lékaře, krajských veterinárních správ a státního dozoru v souvislosti s odběry vzorků. Předmětem zákona je ale v tomto případě chovatel hospodářských zvířat.

Ve všech těchto právních normách je problematika řešena nepříliš konkrétně a jsou v nich zmíněny obecné zásady, které byly již v textu zmíněny.

Základní zásady pro manipulaci a zasílání biologického materiálu:

• pokud je to možné, nechat manipulaci se vzorkem a jeho zaslání na vyšetření na veterinárním lékaři,

• ideální doba zaslání je začátek pracovního týdne.