Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Zašil koně na betoně

   Soudnička

Zašil koně na betoně

Operace škrábnutí se zdařila, ale pacient se utloukl během resuscitace z narkózy

Věc: Stížnost na postup veterinárního lékaře

MVDr. Zkazila jsem požádal o ošetření kobyly anglického plnokrevníka. Šlo o zašití tržné rány 3,5 cm dlouhé na spěnce levé nohy. Kůn se poranil při vyjížďce.

MVDr. Zkazil ošetřil koně hned u vchodu do stáje – na betonové rampě 4 metry široké, 120 cm vysoké, ukončené kovovým zábradlím. Pod ní je vyasfaltované nádvoří. Toto místo bylo nevhodné, protože při jakékoliv prudší reakci by se mohl kůň lehce zranit. Předpokládal jsem, že koně vyvede ven na trávu. Zákroku jsem byl přítomen já i mé dvě dcery.

Byla to jatka

Lékař píchnul koni injekci do krku a pak další do nohy. Pak ošetřil ránu – vyholil ji a začal šít. Avšak kůň byl neklidný, a proto mu píchl ještě další dvě injekce. Po nich se kůň zapotácel a malátně se svalil na zem na beton. Fixovali jsme koni zadní končetiny proti pohybu a následovalo zašití tržné rány. Pak jsme rozvázali zadní končetiny. Po chvilce se kůň zvedl a nyní mi bylo jasné, že lékař provádí zákrok na zcela nevhodném místě. Kůň vždy se zvedal a znovu padal, tak se posouval směrem k šikmině a nakonec z ní upadl přes hřbet na asfaltovou plochu. Dole se zvedl a padl ještě asi šestkrát, tímto způsobem překonal celé asfaltové nádvoří asi 13 metrů široké. Přitom si způsobil četné tržné rány po celém těle. Pak se nám ho podařilo dostat na trávu a lékař začal ošetřovat nově vzniklá zranění. Zjistili jsme, že kůň má otevřenou zlomeninu holenní kosti levé zadní nohy. Zavolal jsem MVDr. Chytrému. Ten mi sdělil, že s tímto zraněním se nedá nic dělat, že tato zlomenina způsobuje rychlou otravu krve, koni působí velké bolesti a je třeba ho okamžitě utratit.

Bohužel těmto “jatkám” musely přihlížet mé dvě dcery, které mají z celé záležitosti do dnešního dne trauma.

MVDr. Zkazil s mým svolením koně injekcí utratil.

Měly koníčka

Koně jsem zakoupil v listopadu 2004. Za půl roku, co se mu dcery věnovaly, se dostal do výborné kondice. Po půl roce s ním dcera závodila. Jela dva parkury, jeden vyhrála v jednom byla druhá. Denodenní péče zahrnovala krmení, čištění atd. Já sám jsem byl rád, že dcery mají takového koníčka, který má na jejich chování velmi pozitivní vliv.

Samozřejmě, že tato záliba mých dcer musela být finančně zajišťována. Za koně jsem zaplatil 23 tis. Kč, další náklady představovaly ustájení, krmení, přeprava koně, výcvik, inseminace atd. Já sám jsem pro dcery a jejich zálibu dělal maximum a věnoval jim kromě peněz veškerý volný čas. Nedokážu jim vysvětlit, že jejich koni způsobil utrpení a smrt veterinární lékař při šití malé tržné rány, která by se zahojila i bez ošetření.

MVDr. Zkazil se mnou odmítá mluvit, prý není o čem. Nevydal mi žádné potvrzení či účet. Tím mi znemožňuje uplatnit nároky vůči pojišťovně. Předpokládám, že je pojištěn pro případ, že způsobí škodu.

Lékař: Přemluvil mne!

Po obdržení kopie stížnosti jsem nevěřil svým očím. Ano, majitel koně mne požádal o ošetření koně, to jsem však odmítl, neboť jsem měl dovolenou a právě v té chvíli jsem rekonstruoval se stavební firmou dům. Bohužel jsem se nakonec nechal přemluvit převlékl jsem se a jel k němu. Kůň už byl na rampě a ačkoliv jsem několikrát opakovaně žádal o jeho převedení na různá vhodnější místa, vysloužil jsem si poznámky o tom, že se bojím koní.

Po lokálním znecitlivění a následném zjištění, že ošetření nebude možné provést pro značnou nervozitu koně a neschopnost přítomných podržet pánevní končetinu, jsem přistoupil k celkové anestezii. Zašil jsem ránu a pak uvolnil pouta. Ve chvíli, kdy jsem odcházel, se kůň zvedl a serval postroje a znovu upadl. Majitel zmateně hledal nové náhradní postroje. Mezi tím došlo k opakovaným pádům a vzniku fraktury. MVDr. Chytrému jsem volal já a po konzultaci jsem navrhl utracení. Následující den po mně majitel vyžadoval finanční kompenzaci 50 000 Kč. Odmítl jsem a navrhl soudní vyrovnání.

(Dále kolega naznačuje, že majitel se pravděpodobně pokouší o pojišťovací podvod. – pozn. redakce.)

Odborník: Odklad by snesl

Ke stížnosti pana Poškozeného na konání MVDr. Zkazila se musím vyjádřit v neprospěch konání veterinárního lékaře.

  1. Pokud neexistuje nebezpečí z prodlení, nelze uvést koně do celkové anestézie na tvrdém a kluzkém podkladě (asfalt, beton) a na místě, které prostorově umožňuje pád zvířete z výšky.

  2. I když není v předložených materiálech upřesněn rozsah zranění, které bylo ošetřováno, nedomnívám se, že by poranění ve spěnce nesneslo odklad do druhého dne. Majitelé by připravili jak koně, tak prostor pro zákrok.

  3. K dalším problémům se necítím kompetentní v rámci odborné expertízy vyjadřovat.

Čestná rada: Na špatném místě ve špatnou dobu

Disciplinárně obviněný MVDr. Zkazil porušil povinnost tím, že večer při ošetření lehkého zranění spěnky anglického plnokrevníka nezajistil vhodné podmínky a tím odborně pochybil při výkonu povolání veterinárního lékaře. Tím porušil povinnost vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a ukládá se mu disciplinární opatření – písemné napomenutí.

Veterinární lékař nezajistil dostatečný počet osob, které by znehybnily koně.

Anestezii provedl na nevhodném místě – na betonové rampě. Došlo k pádu a zranění, které vedlo k nutnosti utratit koně.

Čestná rada však také konstatuje, že chovatel neposkytl lékaři při ošetření koně dostatečnou pomoc a nedbal jeho odborných pokynů.

Upravil MVDr. Petr Matušina